Klíčové faktory jsou činnosti, které přinášejí největší výnos z času, který jim věnujeme. Zatímco pro někoho může být efektivnější a rychlejší napsat e-mail než se připravovat na veřejné vystoupení, pro mě je veřejné mluvení přínosnější. Sice to zabere více času, než napsání hromadného e-mailu, ale finanční výsledek je mnohem větší. Tento rozdíl mezi různými činnostmi, které mají různý dopad, je klíčem k úspěchu.

Chci vám sdílet příběh, který toto jasně ilustruje. Před pandemií COVID-19 jsem dostal telefonát od Národní asociace řečníků. Ptali se mě, kdy budu v Melbourne, protože chtěli, abych tam vystoupil. Když jsem si prohlédl svůj kalendář, zjistil jsem, že mám v té době plánovanou návštěvu, takže jsem souhlasil. Jak se datum blížilo, zjistil jsem, že kancelář udělala chybu v termínech. I když jsem se mohl rozhodnout to změnit, rozhodl jsem se splnit svůj slib a přiletět do Melbourne na přednášku, i když bych musel vše zaplatit ze své kapsy. Mnozí by v takové situaci zvolili jiný přístup, ale já jsem chtěl zůstat věrný svým závazkům. Vytvořil jsem skvělou prezentaci nazvanou „Slova bohatství – ekonomika CO versus ekonomika JAK?“ i když jsem věděl, že za tuto přednášku nebudu dostávat žádnou finanční odměnu.

Jak to ale dopadlo? Přednáška měla skvělý ohlas a já jsem během svého vystoupení viděl spoustu "rozsvícených žárovek" v hlavách posluchačů. I když byla účast menší než obvykle (pouze 20 lidí), přesto jsem si uvědomil, že hodnotu mého vystoupení nelze měřit pouze okamžitým příjmem. Mnozí mě později kontaktovali a požádali o pomoc, i když jsem jim během přednášky nic neprodával. Ukázalo se, že ve veřejném mluvení jde často o něco víc než o honorář – důležitější je, jak dokážete využít tento čas k budování vztahů a důvěry s lidmi, kteří mohou v budoucnu přinést větší zisk.

To nás přivádí k otázce hodnoty a leverage. Hodnota je to, co dáváte světu, a leverage je způsob, jak tuto hodnotu umocnit. Když například mluvím před publikem, využívám svou schopnost pomoci lidem měnit způsob myšlení – to je moje hodnota. Leverage nastává, když tuto schopnost dokážu šířit na širší publikum, třeba prostřednictvím knih, online kurzů nebo jiných nástrojů, které umožní dosáhnout většího počtu lidí.

Jedním z dalších příkladů může být mechanik. Pokud mechanik opravuje auta rychle, může pomoci pouze jednomu zákazníkovi v jednom okamžiku. Pokud ale vytvoří kurz pro ostatní mechaniky, jak diagnostikovat problémy s auty efektivněji, jeho hodnota je pořád stejná, ale leverage se rozšíří na celý trh mechaniků, kteří se chtějí učit. To je způsob, jak může mechanik přenést svou hodnotu na větší počet lidí a zároveň zvýšit svůj příjem.

Ve své kariéře jsem podobně využil leverage. Když jsem v 80. letech vedl reklamní agenturu, trvalo mi téměř rok, než jsem pochopil, jak leverage funguje. Začal jsem najímat zaměstnance, kteří pracovali na projektech stejně kvalitně jako já, ale díky jejich práci jsem mohl vydělat více, než kdybych pracoval jen sám. Představte si to jako násobení času – místo abych si vydělal jen za svou práci, začal jsem vydělávat i za práci svých zaměstnanců. Tento princip leverage vedl k tomu, že jsme rostli jako firma a já osobně jsem viděl dramatické zvýšení svého příjmu.

Pro ty, kdo chtějí vybudovat úspěšnou firmu nebo kariéru, je zásadní pochopit, že leverage není jen o množství času, který investujete. Je to také o strategickém rozšiřování vašeho vlivu a schopnosti přenášet svou hodnotu na širší publikum. Tímto způsobem se můžete dostat k významným výsledkům, které by byly nemožné pouze s vašimi vlastními silami.

Pokud tedy chcete zjistit, jaké jsou vaše klíčové faktory, zeptejte se sami sebe, které činnosti vám přinášejí největší výnosy za nejkratší čas. Kde můžete maximalizovat svůj čas a energii, aby výsledek byl co nejefektivnější? Když najdete své klíčové faktory, můžete je využít k vytvoření skutečné hodnoty pro sebe i pro ostatní.

Ať už se snažíte o finanční úspěch, nebo o růst v osobním životě, najděte ty činnosti, které vám umožní pracovat chytřeji, ne tvrději. To je základní krok k tomu, abyste se dostali na cestu, která vede k větší hodnotě a úspěchu. Když budete mít jasno v tom, co je vaším klíčovým faktorem, budete schopni rozhodovat o tom, na co se soustředit a jak efektivněji využívat svůj čas a energii.

Jak hodnotíme čas a co to znamená pro náš život?

Einstein věřil, že pokud bychom měli správnou technologii, například rychlou raketu, osoba v raketě by zažila několik dní, zatímco jiná osoba na Zemi, pohybující se rychlostí rotace Země, by zažila pouze pár hodin nebo minut. Tito dva lidé se mohou znovu setkat, přičemž jeden z nich prožil dny nebo dokonce roky, zatímco ten druhý pouze minuty. Osoba v raketě potřebuje cestovat téměř rychlostí světla, aby zkreslila čas. Čím rychleji cestuje, tím pomaleji plynul jeho čas ve srovnání s někým pevně ukotveným na Zemi. Pokud by se mu podařilo cestovat rychlostí světla, jeho čas by zcela přestal existovat a on by se ocitl v jakémsi věčném bezčasí.

Pokud jste někdy zažili nehodu na motocyklu nebo v autě při vysoké rychlosti, pak jste pravděpodobně pocítili na vlastní kůži Einsteinovu teorii relativity. Pamatuji si, jak jsem při vysoké rychlosti spadl z motorky. Přední kolo mi ujelo, a zatímco nehoda trvala pouze pět sekund, vůbec to tak nevypadalo. I když jsem nebyl ani zdaleka blízko rychlosti světla (což by potvrdil i policista), vzpomínám na každou vteřinu, jako by trvala několik minut. Zatímco naopak vzpomínky na šťastnou dovolenou, která trvala dny nebo týdny, se zdají zkrácené – prázdniny rychle pominuly, jako by to bylo včera. To je přesně to, co Einstein nazval relativitou času. Čas je relativní vůči pozorovateli a jeho hodnota závisí na tom, čemu se věnujeme a jak intenzivně na to soustředíme svou pozornost.

Leonardo Da Vinci kdysi řekl: „Čas zůstává dost dlouho pro ty, kteří ho využívají.“ Hodnota našeho času je přímo úměrná délce a intenzitě naší koncentrace. Dnes, když je na světě více než osm miliard lidí, každý z nás prožije příští hodinu jinak. To, co o čase věříme, záleží na tom, kým jsme, co se děje v našich životech v daném okamžiku a na tom, jak mladí nebo staří jsme. Ironií je, že starší lidé často věnují čas těm správným věcem, přestože mají méně času, zatímco teenageři mají někdy pocit, že je zítřek příliš vzdálený. Problém není v tom, kolik času máme nebo nemáme, ale v tom, na co se zaměřujeme a jak dlouho dokážeme tuto pozornost udržet.

V podstatě lze říci, že hodnota našeho času je určena délkou a intenzitou naší koncentrace. Kam zamíří naše pozornost, tam také směřuje naše energie. Energie ovlivňuje čas. Když jsme motivováni, energetičtí a soustředění, čas se pro nás stává nezajímavým. Ironií života je, že čím více jsme vášniví a energičtí, tím rychleji nám život "vyprchá". Když soustředíme naši pozornost na konkrétní zkušenost, aktivujeme související neuronové dráhy v mozku. Ať už je to myšlenka, obraz v mysli, poznání nebo emocionální zážitek či strach, vše udržuje relevantní spojení v mozku naživu. Pokud věnujeme dostatečnou pozornost nějaké konkrétní myšlence, udržíme daný stav v asociaci s tímto zážitkem. Pokud na určitou zkušenost neustále soustředíme svou pozornost, tyto dráhy se mohou stát stabilními, dokonce fyzickými změnami v mozkové struktuře. Ve své práci máme rčení: „Neurony, které se aktivují společně, spojují se.“

Cognitivní vědci vědí už více než třicet let, že mozek je schopen výrazných změn v reakci na změny v prostředí. To byla revoluční myšlenka, která v době svého vzniku otřásla vědeckým světem. Dnes víme, že mozek se mění v závislosti na tom, kam směřuje naše pozornost. Síla spočívá v zaměření na konkrétní věc. Lidé, kteří každý den prakticky nějakou specializaci, doslova myslí jinak. Profesionálové v různých oblastech, jako jsou finance, obchod, výzkum a vývoj, marketing nebo lidské zdroje, mají fyziologické rozdíly, které jim brání vidět svět a čas stejně.

Chudší lidé hodnotí peníze víc než čas. Bohatší lidé oceňují čas víc než peníze. Pamatuji si mediální společnost, kde prodejní tým nemohl spolupracovat s redakčním týmem, protože oba věřili, že pracují pro jiný účel. Tento konflikt hodnot je jedním z nejčastějších problémů ve firmách. Když ale začali spolupracovat, život všech se usnadnil, zisky společnosti vzrostly a obě oddělení byla odměněna. Malá investice do času a zdrojů přinesla velké a harmonické výnosy.

K tomu, abyste ovládli svůj život, musíte ovládnout své víry a svůj čas. Vyviněte si výhodné přesvědčení a soustřeďte se na to, co chcete, a ne na to, co nechcete. Existují dva přesvědčení, která lidem často brání v dosažení úspěchu: „Nemám dost peněz“ a „Nemám dost času“. Tato dvě přesvědčení mohou být dokonalým receptem na neúspěch. Po letech koučování bohatství jsem si všiml jednoho vzoru: ti, kteří si cení svůj čas, obvykle vydělávají více peněz. Čím déle se soustředíte na růst svého bohatství, tím více ho budete pravděpodobně mít. Zdá se, že dnes mnoho lidí hledá rychlé zisky, což zřídka vede k úspěchu. Když někdo použije slova „rychlé“ a „peníze“ ve stejné větě, utíkám od něj.

Čas je záhadou stejně jako bohatství. Mnozí lidé je míchají při snaze o jeho růst. Například: chudí lidé hodnotí peníze více než čas. Vymění celé dny, měsíce nebo dokonce roky za peníze a zlaté hodinky. Bohatí lidé hodnotí čas více než peníze. Vědí, že jejich čas je vzácný. Když dobře investují svůj čas, může to změnit celý jejich život. Co někteří vydělají za měsíc, mohou vydělat za den, ba dokonce za minuty. Důvod? Bohatí lidé často investují více času do budování sítí, hlubšího studia a rozvoje svého myšlení.

Důležitý je také pohled na čas ve vzdálenější budoucnosti. Místo soustředění se pouze na zítřek nebo včerejšek je dobré plánovat na deset nebo dvacet let dopředu. Tato dlouhodobá vize vám může pomoci ocenit čas jinak. Co kdybyste měli cílem vybudovat něco hodnotného, co bude mít význam pro příštích tisíc let? Jak byste hodnotili čas? Těm, kdo se zaměřují na vytváření života, kde každý okamžik má význam, se čas zdá plynout rychle. Naopak ti, kdo nemají zaměření, pocítí, jak se čas vleče.

Chcete-li zvýšit hodnotu svého času, vězte, že průměrný člověk má k dispozici přibližně 595 680 hodin, přičemž většinu z nich stráví spánkem (198 560 hodin). Pokud byste každý den vstali o hodinu dříve nebo šli spát o hodinu později, získali byste dalších 24 820 hodin. Nikdy to nebylo o čase, že? Jde o soustředění a závazek.

Jak přetvářet rozptýlení v akci a maximalizovat produktivitu v každodenním životě

Rozptýlení je jedním z největších nepřátel produktivity v současném světě. Ačkoli se zdá, že je obtížné se mu vyhnout, pochopení jeho mechanismu a schopnost s ním pracovat může zásadně zlepšit naši efektivitu. Pro lepší pochopení tohoto procesu je vhodné se podívat na příběh, který ilustruje, jak rozptýlení může oslabit dokonce i toho nejsilnějšího z nás.

Mistr, který učil svého studenta, vysvětloval, proč jsou rozptýlení tak silná. Řekl: „Většina odvážných cvičitelů lvů používá k ovládání svých divokých zvířat dvě věci: bič a židli. Který nástroj je ale pro cvičitele ten nejdůležitější?“ Student odpověděl, že bič. Mistr se však zeptal, proč je to právě židle, a vysvětlil, že lvi mohou být nebezpeční pouze tehdy, když se soustředí na jednoho člověka. Cvičitel používá židli jako nástroj k rozptýlení. Lvi, kteří se snaží soustředit na všechny čtyři nohy židle najednou, jsou zmatení a ztrácejí schopnost reagovat, což jim brání v útoku. Tento princip funguje nejen u zvířat, ale i u nás. Naše mysl se často nechává rozptýlit, což nám ztěžuje soustředění na důležité úkoly.

Výzkumy ukazují, že až 95 % našich myšlenek, emocí a učení probíhá v podvědomí. Většina činností, které vykonáváme během dne, je řízena tímto nevědomým režimem. Skrolování po sociálních médiích, sledování televizních pořadů nebo jednoduché rozhovory mohou způsobit, že se „hypnotizujeme“ a ztrácíme schopnost soustředit se na to, co je skutečně důležité. Tento stav je pro nás přirozený, ale zároveň představuje jeden z hlavních důvodů, proč jsme náchylní k rozptýlení.

Ve skutečnosti je dnešní pracovní prostředí plné rozptýlení. Podle studií až 41 % pracovního času zaměstnanců je ztraceno na úkolech, které mají nízkou hodnotu. V průměru zaměstnanci ztrácejí hodinu denně kvůli rozptýlením a 53 % z nich se denně vyrovnává s alespoň jednou hodinou ztracenou tímto způsobem. Komunikační technologie, jako je e-mail nebo sociální sítě, jsou obrovským zdrojem těchto přerušení. Mnozí zaměstnanci stráví více než 28 % svého pracovního času odpovídáním na e-maily a sledováním zpráv, přičemž průměrný čas mezi dvěma přerušeními činí jen 11 minut.

Tyto časté přestávky nás stojí nejen čas, ale i naši produktivitu. Výzkumy ukazují, že každé přepnutí mezi úkoly nás zdržuje a snižuje efektivitu o 40 %. Tento jev je známý jako „reziduum pozornosti“, což znamená, že po přerušení trvá dlouho, než se vrátíme na původní úroveň soustředění. Tento proces může trvat až 25 minut a výrazně zpomalit náš pracovní výkon.

Proto je důležité naučit se řídit svůj čas a technologie efektivněji. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zvýšit produktivitu, je věnovat se tzv. „hluboké práci“. Produktivní lidé, jako Cal Newport, doporučují bloky alespoň dvou hodin na práci bez přerušení, během kterých se lze soustředit na náročné a hodnotné úkoly. V praxi to znamená minimalizovat rušivé vlivy a věnovat se práci, která vyžaduje plnou pozornost.

Navíc se ukazuje, že nejproduktivnější lidé tráví většinu dne v těchto dlouhých obdobích hluboké práce. Například Carl Jung napsal své knihy ve věži bez elektřiny, aby se vyhnul jakémukoli rozptýlení. Mark Twain se od svého okolí vzdálil tak daleko, že na obědy a večeře přicházel zvukový signál, aby mohl v klidu pracovat. Ti, kdo se vzdají okamžitého uspokojení a vyhnou se rozptýlení, mají větší šanci na dosažení dlouhodobých a významných cílů.

Pokud se tedy chcete stát produktivnějšími, začněte s jednoduchými kroky: Zorganizujte si svůj čas do bloků pro hlubokou práci, omezte sledování televize a redukujte zbytečná přerušení, která vás odvádějí od důležitých úkolů. Naučte se zhodnocovat, co je v daný okamžik opravdu důležité, a soustřeďte svou pozornost na to. Čím lépe zvládnete rozptýlení, tím více času budete mít na práci, která má skutečnou hodnotu.

Jak vnímat hodnotu svého času a efektivně ji využívat?

Práce se stává efektivní, pokud ji provádíme v soustředěném a vytrvalém toku. Být v takovémto duševním stavu znamená, že jsme plně zaměřeni na úkol, který máme před sebou, a to stejně intenzivně, jak bychom to dělali při něčem, co nás opravdu baví. Schopnost plně se oddat nějaké činnosti, dát jí všechno, co máme, nás činí produktivními, což nás vede k většímu vědomostnímu rozvoji a, v konečném důsledku, k úspěchu v práci. Pokud tedy začneme vnímat čas jako hodnotný a zaměříme se na benefity, které nám přinese i po tisíci letech, získáme jiný pohled na jeho využívání.

Představme si, že dokážeme myslet daleko za hranice vlastního života a zároveň konat v přítomnosti. Tento přístup nejenom že obohacuje náš čas, ale i jeho hodnotu. A jak na to? Základem je dobře naplánovat svůj čas. Plánování pomáhá usměrnit naše kroky, přičemž nás vede k efektivnějšímu využívání každého okamžiku.

Úsporné techniky a promyšlené otázky

Pokud si chcete opravdu uvědomit hodnotu svého času, zeptejte se sami sebe na následující otázky:

  1. Pokud bychom přemýšleli o tisíci letech zpět, kolik lidí se muselo narodit, aby se právě teď mohl objevit člověk, který jste vy?

  2. Jaký odkaz zanechali lidé, kteří žili v posledních tisíci letech, aby mohl někdo jako vy nyní být zde?

  3. Jaký odkaz zanecháte vy?

Tato otázka zůstává zásadní pro pochopení našeho místa ve světě a pro uvědomění si hodnoty každého okamžiku našeho života.

Více hodnoty = více času

Jedním z fascinujících příkladů, jak můžeme lépe chápat hodnotu času, je analogie profesora filozofie, který se rozhodl své studenty naučit důležitou lekci o efektivním nakládání s časem. Postavil před třídu prázdnou sklenici a začal ji plnit kameny velikosti malých švestek. Když se zeptal, zda je sklenice plná, studenti souhlasili. Poté vzal box oblázků, nalil je do sklenice a zatřásl s ní. Oblázky zapadly mezi kameny a studenti opět souhlasili, že sklenice je plná. Nakonec profesor nalil písek, který vyplnil všechny mezery. A znovu se ptal, jestli je sklenice plná. Studenti souhlasili.

Profesor vysvětlil, že sklenice je metaforou pro náš život. Kameny představují to nejdůležitější – rodinu, zdraví, vztahy, tedy věci, na kterých záleží nejvíce. Oblázky jsou další věci, které jsou také důležité – práce, kariéra, dům. A písek je všechno ostatní, drobnosti, které nás neovlivňují tolik. Když do sklenice nejdříve nalijeme písek, nezbývá prostor na oblázky nebo kameny. Pokud začneme tím nejdůležitějším, náš život bude skutečně naplněný a plný.

Hodnota času je v rozhodnutích

Chceme-li získat více času, nemusíme řešit složité metody nebo úpravy našich denních rutin. Stačí jedno rozhodnutí: začít vnímat čas jako hodnotný. Mnozí z nás se mohou ptát, co vlastně děláme, co je hodnotné a komu přinášíme prospěch. Zkuste se však vžít do role druhých a zamyslete se nad tím, kdo má z vašeho času největší užitek.

Příklad mé ženy, Rebecca, která miluje vaření, ukazuje, jak cenné je, když někdo dokáže ocenit to, co dělá. I když se její vaření může zdát jako každodenní rutina, je to činnost, kterou její rodina velmi oceňuje. Tento proces vděku, který je součástí její práce, jí dává smysl a hodnotu. Každý talíř, který připraví, zůstává dlouho v její paměti jako okamžik, kdy její čas byl opravdu naplněný. Tento přístup, kdy je každý okamžik našich činností hodnotný pro někoho jiného, vytváří skutečnou hodnotu v našem životě.

Kdybychom měli porovnat tuto situaci s rodinou, která připravuje jídlo, ale setkává se pouze s kritikou a negativními pocity, snadno si představíme, jak by se tento čas stal zbytečným a naplněným frustrací. I když stráví hodiny v kuchyni, výsledek nebude pro nikoho hodnotný, což způsobí, že veškerý jejich čas bude jen ztrátou.

Když se tedy zamyslíme nad tím, jak využíváme svůj čas, zjistíme, že skutečná hodnota není měřitelná pouze v tom, co děláme, ale v tom, jaký význam to má pro nás a pro ostatní.

V mnoha případech je cena času definována tím, jak se cítíme po jeho uplynutí. Tento pocit je důležitější než jakýkoliv materiální zisk. Vědět, co vám dává smysl, je klíčové pro to, abyste si uvědomili skutečnou hodnotu každého okamžiku.

Jak správně vytvářet a spojovat granny squares
Co všechno je důležité vědět o konfliktu a osobních hranicích v těžkých situacích?
Jak vědci a experimentátoři formovali náš pohled na přírodu a vědu