в MSS:

chytrost, - i f. chytrost, chytrбctvн, obratnost: na chytrost chytшe; lstivost, ъskoиnost [MSS, C.50.]

(Производящее прилагательное chytrэ также фиксируется в словаре [MSS, C.50.])

в словаре Й. Юнгмана:

сhytrost, н, f., dem. CHYTRЩSTKA, a) rychlost, spмљnost, Schnelligkeit...b) = dщwtip na zlй druhэm, podwod… Schlauheit… [Jungmann, I, C.846.]

(Производящее прилагательное сhytrэ также фиксируется в словаре [Jungmann, I, C.846.]) 

в SSJИ:

chytrost, - i ћ. 1. vlastnost toho, kdo je chytrэ (op. hloupost): nemб ch-i co by za nehet veљlo (Nмm.); ♦ ch. nejsou ћбdnй ибry (poшek.) chytrйmu se vљe daшн pшirozenм (bez kouzel) 2. шidи. chytrэ иin (op. hloupost): od nмho se nedб ћбdnб ch. oиekбvat; → expr. zdrob. k 2 chytrщstka, - y ћ.  [SSJИ, I, C.718.]

(Производящее прилагательное сhytrэ также фиксируется в словаре  [SSJИ, I, C.718.])

  В словаре Й. Юнгмана фиксируются отмеченные в EESИ значения сообразительности  и лукавства и добавляется значение быстроты и поспешности, которое в современном толковом словаре не фиксируется. В тексте существительное имеет негативную коннотацию лукавства, обмана: Neћ opatrnost a vэmluvnost sestшe vlastnн jsъ, z jednй mateшe, chytrosti, narozenй. [Шeиi a nauиenн, C.265.]

lacinost ← lacinэ

Cуществительное фиксируется в ESSИ:

lacinost, - i f.

k lacinэ

1. иeho obyиejnost, vљednost, bezcennost, nehodnotnost, (odмvu) chatrnost

2. lбce, lacinost, levnost, opak drahoty

3. иeho (danн) nнzkб vэљe

Sr. drahost, drahota, lacino n.

НЕ нашли? Не то? Что вы ищете?

  Autor: Irena Fukovб, Andrea Svobodovб [ESSИ, vok.]

  (Производящее прилагательное  фиксируется в MSS [MSS, C.72.])

в словаре Й. Юнгмана:

lacinost, lacnost, i, f. nedrahota, lacino, Wohlfeilheit… [Jungmann, II, C.252.]

(Производящее прилагательное lacinэ также фиксируется в словарe  [Jungmann, II, C.252-253.])

в SSJИ (в статье производящего прилагательного):

lacinэ pшнd. 1. stojнcн mбlo penмz; levnэ (op. drahэ, nбkladnэ): l-й zboћн; vydбvat dobrй, l-й knihy; l-б pracovnн sнla; prodat nмco za l. penнz lacino; ♦ je z l-йho kraje chtмl by vљe hodnм lacino n. zadarmo 2. lehce, bez nбmahy zнskanэ; snadnэ, lehkэ, nezaslouћenэ (op. nesnadnэ, obtнћnэ): l. ъspмch; l-й vнtмzstvн; l-б slбva, popularita 3. za nic nestojнcн; povrchnн, vљednн, bezcennэ, chatrnэ: l. vtip; l-б frбze; l. optimismus levnэ; l-б ъtмcha, senzace; l-б dobrodruћnost; l-б opereta; → pшнsl. lacinм, lacino: l. kupovat, ћнt za mбlo penмz, levnм; bylo l-o; pшijнt k nмиemu l-o; - l-o dosбhnout jmмnн snadno, bez nбmahy; - l-м moralizujнcн povнdka povrchnм; → podst. lacinost, - i ћ.: l. zboћн; - l. divadelnнho repertoбru; l. myљlenek [SSJИ, I, C.1060.]

  В тексте существительное употребляется в значении небольшой стоимости: Jakoћ dva kovy rozdielna jsъ, kteшнћ na barvм podobenstvie nesou zlata, totiћ mмd a mosaz, a tмm obecnost lacinost dala... [Шeиi a nauиenн, C.266.]

milostivost ← milostivэ

milost ← milэ

В тексте зафиксированы два связанных по происхождению абстрактных существительных: milost и milostivost. На основе данных этимологоческих словарей95 сформирована словообразовательная цепочка (milostivost ← milostivэ ← milost ← milэ), из которой видно, что существительное milost (образованное из прилагательного milэ) послужило производящей базой для прилагательного milostivэ, которое, в свою очередь, стало производящим для абстрактного существительного milostivost.

Milost фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:

milost, - i, fem., lбska, milost, Liebe, Gnade, Barmherzigkeit; stsl. milostь misericordia. — Ktoћ srdeиnъ myloſtэ milujн boha Љtнt. uи. 67b; myloſt bude jako plamenem plбti Љtнt. ш. 193b; mioſt zaћйci Kruml. 351b. — Prosнm (plur.) tvй miloſti Kunh. 150b. Finees nalezl myloſt placavit ЋWittb. 105, 30. — Hrabie s ciesaшovnъ… sм jedno sama na ciesaшovu milost dala DalC. 39, na ciesaшovu miloſt DalH. tamt., na milost nмин sм dбti; Radislav… da sм na myloſt jeho (Vбclavovu) DalC. 26; — lйpe by bylo nem иestnм zbitu bэti, neћ tмmto chlapуm bradatэm na myloſt jнti DalC 10, na milost jнti; — knмz Vбclav pшijм jeho (Radislava) k myloſty DalC. 28, k milosti pшijieti, na milost pшijmouti; knмz Bedшich Vrљovicм pшijм k myloſty t. 73; — myloſt obdrћмti AlxM. 3, 12, milost obdrћмti. — Aby (krбl) myloſt uиinil vlasti ut faceret remissionem Mus. 1. Mach. 13, 34. — (Jб, Darius) Alexandru… vzpoviedaju myloſt svoji AlxV. 969, milost vzpoviedati, vzkazovati; svъ myloſt Vlasta vљмm vzpovмdмla DalC. 14. — Vezшi z tvй myloſcy na to! AlxBM. 1, 41, z milosti = milostivм, vezшi z tvй milosti…, = buп tak milostiv a vezшi; z tvйj myloſty miт tu шeи Kat. v. 1263. — (Athenљtн) krбle ſ myloſty pшijemљe dobychu vмиnй tvrdosti AlxV. 435, s milostн, pшбtelsky, laskavм; tak jej ſ myloſty pшijechu t. 708; vzem ſ myloſty otpuљќenie t. 932; tiem tй viny pokъpнvм, jakћ tebe viec n’ostъpнvм…, s tobъ z-myloztyu ostati chtiece AlxBM. 2, 4. — Upominaji vy pod miloſti Hrad. 26a, pod milostн, pod ztrбtou milosti; (knнћe) pod miloſti jim pшikбza (aby nosidla roztrhali) OpMus. 141b. — Aќ od milovбnie mne ani dмtн miloſt odtбhne tebe ani zboћie miloſt ani miloſt pшбtel BrigF. 10a, milost иeho, lбska k иemu (gen. obj.). — Juћ v sluћbм nэnie otplatka, ћe hospodnie myloſt vrбtka AlxV. 274, milost hospodnie, milost, pшнzeт pбnova. — Pro miloſt ћenskъ Kruml. 3a, milost ћenskб, lбska k ћenбm. — Pokъtnэmi miloſtmi ЉtнtOp. 368a; k smilnй myloſty Љtнt. uи. 70b; ta ќ (mast) jedno k myloſty sluљie Mast 368; (bohynм), jenћ vlбdne myloſty AlxV. 737, jeћ nad myloſty vйvodн t. 762. — Aи twa miloſt rбин NRada 676, Tvб Milost, = Ty; twa miloſt vlбdne t. 644; pravi (jб) twe miloſti t. 950; z tvй viery dмkujiu twey myloſty DalC. 30; — purgmistr nemб dбti peиeti ћбdnйmu, neћ kralowie miloſti Pr. pr. 245, krбlova milost, = krбl; nemajн konљelй… jinde pшнsahy brбti neћ pшed kralowu miloſtij t. 245. — milozzt LMar. 71; myoſt Kruml. 351b, svъ mioſtн t. 352b. — myloſt gratia ЋWittb. 44, 3, Preљp. 1284, MamA. 23b, miloſt tйћ ЋKlem. 83, 12, skirze miloſt boћъ per gratiam HomOp. 152a; myloſt misericordia ЋWittb. 41, 9, t. 32, 18, miloſt tйћ ЋKlem. 83, 12; myloſt zelus ЋWittb. 118, 139, ЋPod. 68, 10, milozt tйћ HomOp. 202a; duch myloſty pшieliљnй zelotypiж Mus. Num. 5, 14; myloſt amor Preљp. 1267, Mus. Gen. 29, 20; hospodine…, naveп jej (sluhu tvйho) podle tvйj miloſti na pravъ cestu secundum clementiam ЋPod. 148; protivu miloſty mйj pro dilectione mea ЋWittb. 108, 5; miloſt diligentia Preљp. 1378; pro osvмcenie myloſty iubilaei Mus. Lev. 25, 12. [GbSlov, vok.]

в MSS:

milost, - i f. lбska: milost ћenskб lбska k ћenбm; milost иeho lбska k иemu;milostн jiej ћћieћe prahl k nн lбskou; milost, milosrdnost: na milost nмин sм dбti, na milost jнti dбt se na milost; na boћн milosti na pravdм boћн (o mrtvйm); k milosti pшijieti vzнt na milost; pшнzeт: milost svoji vypoviedati vzkazovat svou pшнzeт; z milosti milostivм; pod milostн pod ztrбtou milosti; milost hospodnie milost, pшнzeт pбnova (v. tйћ miloљим) [MSS, C.85.]

(Производящее прилагательное milэ также фиксируется в исторических словарях  [GbSlov, vok.])

в словаре Й. Юнгмана:

milost, i, (*miloљt, м), f. (r. mil), ta wlastnost, kdyћ nмco mile gest, pшjgemnost, ljbost, ljbeznost, pшjwмtiwost, weselost… Lieblichkeit… b) milost = milostiwost, milosrdenstwj, lбska… Gnade, Barmherzigkeit... [Jungmann, II, C.440-441.]

в SSJИ:

milost, - i ћ. 1. kniћ. a zast. vlastnost nмkoho n. nмиeho milйho; pщvab, lнbeznost, vdмk: dмtskб m. a rozkoљnost; starobylб krбsa a m. mмsteиka; m. slova (Rais); m. oин; m. ћenstvн (J. Иap.); jak utмљenй jsou m-i tvй (bibl.) 2. kniћ. kladnэ, pшнznivэ vztah k nмkomu nнћe postavenйmu; expr. pшнzeт, obliba vщbec: dobrotivost a m. ozdobujн dщstojnost krбlovskou (Pal.); bэt u nмkoho v m-i; z m-i boћн krбl иeskэ; nenalйzt m-i v nминch oинch; zast. vyћбdat si nмjakou m. projev pшнznм, odmмnu, vэsadu; dбvat, udнlet m-i 3. slitovбnн, milosrdenstvн; ъtrpnost, soucit, soustrast: ћнt z m-i lidн; trpмt, mнt u sebe nмkoho z m-i; vykoшenit zlo bez m-i; bэt nмkomu vydбn na m. a nemilost; vzdбt se na m. a nemilost bezpodmнneиnм; rбna z m-i smrtнcн rбna z ъtrpnosti 4. skutek, иin z milosrdenstvн, zvl. odpuљtмnн trestu: prokazovat m-i; nechtнt od nikoho ћбdnй m-i;
♦ ob. dмlat m-i vyhovovat, konat dobrodinн n. ъsluhu zdrбhavм, s tмћko tajenou nelibostн, nepшнznн; prбv. prominutн n. zmнrnмnн trestu ap.: ћбdost o m.; udмlit m.; cestou m-i
†5. mileneckб lбska: vzplanout m-н k nмkomu 6. Jeho M., Vaљe M. (v starљн dobм) v titulech panovnickэch, љlechtickэch ap.: Vaљe krбlovskб M-i; Jeho M. krбl Jiшн Podмbradskэ; knнћecн M-i! (Tшeb.) 7. kuch. boћн m-i smaћenй peиivo z kшehkйho tмsta [SSJИ, I, C.1230.]

(Производящее прилагательное milэ также фиксируется в словаре [SSJИ, I, C.1232.])

  В тексте существительное milost употреблено в значении любви, которое в SSJИ помечено как устаревшее: Neb milost vмc lehkб jest a utiekavб... Mnohot’ milost muoћ, ale mnohem viec pravй a vмrnй pшбtelstvie.  [Шeиi a nauиenн, C.266.]

Milostivost также фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:

milostivost, - i, fem., Huld, Milde, pietas. — Dar druhэ ducha svatйho pietas slove, to jest miloſtiwoſt ЉtнtMus. 120b· Pro miloſtiuoſt pro pietate HomOp. 153a. Boћskб miloſtiwoſt Kruml. 19b. [GbSlov, vok.]

в MSS:

milostivost, - ie n., milostivost, - i f. milostivost, laskavost, mнrnost, dobrotivost, milosrdnost [MSS, C.86.]

(Производящее прилагательное milostivэ также фиксируется в исторических словарях [MSS, C.86.])

Существительное фиксируется в словаре Й. Юнгмана:

milostiwost, i, f., milostiwй srdce, lahodnost, milosrdnost... Milde, Gnade, Liebe...  [Jungmann, II, C.442.]

Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23