в MSS:
chytrost, - i f. chytrost, chytrбctvн, obratnost: na chytrost chytшe; lstivost, ъskoиnost [MSS, C.50.]
(Производящее прилагательное chytrэ также фиксируется в словаре [MSS, C.50.])
в словаре Й. Юнгмана:
сhytrost, н, f., dem. CHYTRЩSTKA, a) rychlost, spмљnost, Schnelligkeit...b) = dщwtip na zlй druhэm, podwod… Schlauheit… [Jungmann, I, C.846.]
(Производящее прилагательное сhytrэ также фиксируется в словаре [Jungmann, I, C.846.])
в SSJИ:
chytrost, - i ћ. 1. vlastnost toho, kdo je chytrэ (op. hloupost): nemб ch-i co by za nehet veљlo (Nмm.); ♦ ch. nejsou ћбdnй ибry (poшek.) chytrйmu se vљe daшн pшirozenм (bez kouzel) 2. шidи. chytrэ иin (op. hloupost): od nмho se nedб ћбdnб ch. oиekбvat; → expr. zdrob. k 2 chytrщstka, - y ћ. [SSJИ, I, C.718.]
(Производящее прилагательное сhytrэ также фиксируется в словаре [SSJИ, I, C.718.])
В словаре Й. Юнгмана фиксируются отмеченные в EESИ значения сообразительности и лукавства и добавляется значение быстроты и поспешности, которое в современном толковом словаре не фиксируется. В тексте существительное имеет негативную коннотацию лукавства, обмана: Neћ opatrnost a vэmluvnost sestшe vlastnн jsъ, z jednй mateшe, chytrosti, narozenй. [Шeиi a nauиenн, C.265.]
lacinost ← lacinэ
Cуществительное фиксируется в ESSИ:
lacinost, - i f.
k lacinэ
1. иeho obyиejnost, vљednost, bezcennost, nehodnotnost, (odмvu) chatrnost
2. lбce, lacinost, levnost, opak drahoty
3. иeho (danн) nнzkб vэљe
Sr. drahost, drahota, lacino n.
Autor: Irena Fukovб, Andrea Svobodovб [ESSИ, vok.]
(Производящее прилагательное фиксируется в MSS [MSS, C.72.])
в словаре Й. Юнгмана:
lacinost, lacnost, i, f. nedrahota, lacino, Wohlfeilheit… [Jungmann, II, C.252.]
(Производящее прилагательное lacinэ также фиксируется в словарe [Jungmann, II, C.252-253.])
в SSJИ (в статье производящего прилагательного):
lacinэ pшнd. 1. stojнcн mбlo penмz; levnэ (op. drahэ, nбkladnэ): l-й zboћн; vydбvat dobrй, l-й knihy; l-б pracovnн sнla; prodat nмco za l. penнz lacino; ♦ je z l-йho kraje chtмl by vљe hodnм lacino n. zadarmo 2. lehce, bez nбmahy zнskanэ; snadnэ, lehkэ, nezaslouћenэ (op. nesnadnэ, obtнћnэ): l. ъspмch; l-й vнtмzstvн; l-б slбva, popularita 3. za nic nestojнcн; povrchnн, vљednн, bezcennэ, chatrnэ: l. vtip; l-б frбze; l. optimismus levnэ; l-б ъtмcha, senzace; l-б dobrodruћnost; l-б opereta; → pшнsl. lacinм, lacino: l. kupovat, ћнt za mбlo penмz, levnм; bylo l-o; pшijнt k nмиemu l-o; - l-o dosбhnout jmмnн snadno, bez nбmahy; - l-м moralizujнcн povнdka povrchnм; → podst. lacinost, - i ћ.: l. zboћн; - l. divadelnнho repertoбru; l. myљlenek [SSJИ, I, C.1060.]
В тексте существительное употребляется в значении небольшой стоимости: Jakoћ dva kovy rozdielna jsъ, kteшнћ na barvм podobenstvie nesou zlata, totiћ mмd a mosaz, a tмm obecnost lacinost dala... [Шeиi a nauиenн, C.266.]
milostivost ← milostivэ
milost ← milэ
В тексте зафиксированы два связанных по происхождению абстрактных существительных: milost и milostivost. На основе данных этимологоческих словарей95 сформирована словообразовательная цепочка (milostivost ← milostivэ ← milost ← milэ), из которой видно, что существительное milost (образованное из прилагательного milэ) послужило производящей базой для прилагательного milostivэ, которое, в свою очередь, стало производящим для абстрактного существительного milostivost.
Milost фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
milost, - i, fem., lбska, milost, Liebe, Gnade, Barmherzigkeit; stsl. milostь misericordia. — Ktoћ srdeиnъ myloſtэ milujн boha Љtнt. uи. 67b; myloſt bude jako plamenem plбti Љtнt. ш. 193b; mioſt zaћйci Kruml. 351b. — Prosнm (plur.) tvй miloſti Kunh. 150b. Finees nalezl myloſt placavit ЋWittb. 105, 30. — Hrabie s ciesaшovnъ… sм jedno sama na ciesaшovu milost dala DalC. 39, na ciesaшovu miloſt DalH. tamt., na milost nмин sм dбti; Radislav… da sм na myloſt jeho (Vбclavovu) DalC. 26; — lйpe by bylo nem иestnм zbitu bэti, neћ tмmto chlapуm bradatэm na myloſt jнti DalC 10, na milost jнti; — knмz Vбclav pшijм jeho (Radislava) k myloſty DalC. 28, k milosti pшijieti, na milost pшijmouti; knмz Bedшich Vrљovicм pшijм k myloſty t. 73; — myloſt obdrћмti AlxM. 3, 12, milost obdrћмti. — Aby (krбl) myloſt uиinil vlasti ut faceret remissionem Mus. 1. Mach. 13, 34. — (Jб, Darius) Alexandru… vzpoviedaju myloſt svoji AlxV. 969, milost vzpoviedati, vzkazovati; svъ myloſt Vlasta vљмm vzpovмdмla DalC. 14. — Vezшi z tvй myloſcy na to! AlxBM. 1, 41, z milosti = milostivм, vezшi z tvй milosti…, = buп tak milostiv a vezшi; z tvйj myloſty miт tu шeи Kat. v. 1263. — (Athenљtн) krбle ſ myloſty pшijemљe dobychu vмиnй tvrdosti AlxV. 435, s milostн, pшбtelsky, laskavм; tak jej ſ myloſty pшijechu t. 708; vzem ſ myloſty otpuљќenie t. 932; tiem tй viny pokъpнvм, jakћ tebe viec n’ostъpнvм…, s tobъ z-myloztyu ostati chtiece AlxBM. 2, 4. — Upominaji vy pod miloſti Hrad. 26a, pod milostн, pod ztrбtou milosti; (knнћe) pod miloſti jim pшikбza (aby nosidla roztrhali) OpMus. 141b. — Aќ od milovбnie mne ani dмtн miloſt odtбhne tebe ani zboћie miloſt ani miloſt pшбtel BrigF. 10a, milost иeho, lбska k иemu (gen. obj.). — Juћ v sluћbм nэnie otplatka, ћe hospodnie myloſt vrбtka AlxV. 274, milost hospodnie, milost, pшнzeт pбnova. — Pro miloſt ћenskъ Kruml. 3a, milost ћenskб, lбska k ћenбm. — Pokъtnэmi miloſtmi ЉtнtOp. 368a; k smilnй myloſty Љtнt. uи. 70b; ta ќ (mast) jedno k myloſty sluљie Mast 368; (bohynм), jenћ vlбdne myloſty AlxV. 737, jeћ nad myloſty vйvodн t. 762. — Aи twa miloſt rбин NRada 676, Tvб Milost, = Ty; twa miloſt vlбdne t. 644; pravi (jб) twe miloſti t. 950; z tvй viery dмkujiu twey myloſty DalC. 30; — purgmistr nemб dбti peиeti ћбdnйmu, neћ kralowie miloſti Pr. pr. 245, krбlova milost, = krбl; nemajн konљelй… jinde pшнsahy brбti neћ pшed kralowu miloſtij t. 245. — milozzt LMar. 71; myoſt Kruml. 351b, svъ mioſtн t. 352b. — myloſt gratia ЋWittb. 44, 3, Preљp. 1284, MamA. 23b, miloſt tйћ ЋKlem. 83, 12, skirze miloſt boћъ per gratiam HomOp. 152a; myloſt misericordia ЋWittb. 41, 9, t. 32, 18, miloſt tйћ ЋKlem. 83, 12; myloſt zelus ЋWittb. 118, 139, ЋPod. 68, 10, milozt tйћ HomOp. 202a; duch myloſty pшieliљnй zelotypiж Mus. Num. 5, 14; myloſt amor Preљp. 1267, Mus. Gen. 29, 20; hospodine…, naveп jej (sluhu tvйho) podle tvйj miloſti na pravъ cestu secundum clementiam ЋPod. 148; protivu miloſty mйj pro dilectione mea ЋWittb. 108, 5; miloſt diligentia Preљp. 1378; pro osvмcenie myloſty iubilaei Mus. Lev. 25, 12. [GbSlov, vok.]
в MSS:
milost, - i f. lбska: milost ћenskб lбska k ћenбm; milost иeho lбska k иemu;milostн jiej ћћieћe prahl k nн lбskou; milost, milosrdnost: na milost nмин sм dбti, na milost jнti dбt se na milost; na boћн milosti na pravdм boћн (o mrtvйm); k milosti pшijieti vzнt na milost; pшнzeт: milost svoji vypoviedati vzkazovat svou pшнzeт; z milosti milostivм; pod milostн pod ztrбtou milosti; milost hospodnie milost, pшнzeт pбnova (v. tйћ miloљим) [MSS, C.85.]
(Производящее прилагательное milэ также фиксируется в исторических словарях [GbSlov, vok.])
в словаре Й. Юнгмана:
milost, i, (*miloљt, м), f. (r. mil), ta wlastnost, kdyћ nмco mile gest, pшjgemnost, ljbost, ljbeznost, pшjwмtiwost, weselost… Lieblichkeit… b) milost = milostiwost, milosrdenstwj, lбska… Gnade, Barmherzigkeit... [Jungmann, II, C.440-441.]
в SSJИ:
milost, - i ћ. 1. kniћ. a zast. vlastnost nмkoho n. nмиeho milйho; pщvab, lнbeznost, vdмk: dмtskб m. a rozkoљnost; starobylб krбsa a m. mмsteиka; m. slova (Rais); m. oин; m. ћenstvн (J. Иap.); jak utмљenй jsou m-i tvй (bibl.) 2. kniћ. kladnэ, pшнznivэ vztah k nмkomu nнћe postavenйmu; expr. pшнzeт, obliba vщbec: dobrotivost a m. ozdobujн dщstojnost krбlovskou (Pal.); bэt u nмkoho v m-i; z m-i boћн krбl иeskэ; nenalйzt m-i v nминch oинch; zast. vyћбdat si nмjakou m. projev pшнznм, odmмnu, vэsadu; dбvat, udнlet m-i 3. slitovбnн, milosrdenstvн; ъtrpnost, soucit, soustrast: ћнt z m-i lidн; trpмt, mнt u sebe nмkoho z m-i; vykoшenit zlo bez m-i; bэt nмkomu vydбn na m. a nemilost; vzdбt se na m. a nemilost bezpodmнneиnм; rбna z m-i smrtнcн rбna z ъtrpnosti 4. skutek, иin z milosrdenstvн, zvl. odpuљtмnн trestu: prokazovat m-i; nechtнt od nikoho ћбdnй m-i;
♦ ob. dмlat m-i vyhovovat, konat dobrodinн n. ъsluhu zdrбhavм, s tмћko tajenou nelibostн, nepшнznн; prбv. prominutн n. zmнrnмnн trestu ap.: ћбdost o m.; udмlit m.; cestou m-i
†5. mileneckб lбska: vzplanout m-н k nмkomu 6. Jeho M., Vaљe M. (v starљн dobм) v titulech panovnickэch, љlechtickэch ap.: Vaљe krбlovskб M-i; Jeho M. krбl Jiшн Podмbradskэ; knнћecн M-i! (Tшeb.) 7. kuch. boћн m-i smaћenй peиivo z kшehkйho tмsta [SSJИ, I, C.1230.]
(Производящее прилагательное milэ также фиксируется в словаре [SSJИ, I, C.1232.])
В тексте существительное milost употреблено в значении любви, которое в SSJИ помечено как устаревшее: Neb milost vмc lehkб jest a utiekavб... Mnohot’ milost muoћ, ale mnohem viec pravй a vмrnй pшбtelstvie. [Шeиi a nauиenн, C.266.]
Milostivost также фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
milostivost, - i, fem., Huld, Milde, pietas. — Dar druhэ ducha svatйho pietas slove, to jest miloſtiwoſt ЉtнtMus. 120b· Pro miloſtiuoſt pro pietate HomOp. 153a. Boћskб miloſtiwoſt Kruml. 19b. [GbSlov, vok.]
в MSS:
milostivost, - ie n., milostivost, - i f. milostivost, laskavost, mнrnost, dobrotivost, milosrdnost [MSS, C.86.]
(Производящее прилагательное milostivэ также фиксируется в исторических словарях [MSS, C.86.])
Существительное фиксируется в словаре Й. Юнгмана:
milostiwost, i, f., milostiwй srdce, lahodnost, milosrdnost... Milde, Gnade, Liebe... [Jungmann, II, C.442.]
|
Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 |


