shovмnie ← shovмti

Лексема фиксируется в MSS:

shovмnie, shovievanie, - ie n. shovнvavost, shovнvбnн [MSS, C.282.]

(Производящий глагол shovмti также фиксируется в словаре [MSS, C.282.])

в словаре Й. Юнгмана:

showмnj, n., s, v, showмti = seиkбnj, ztrpмnj, Nachsicht... [Jungmann, IV, C.78.]

  В используемых современных толковых словарях ни глагол shovмti, ни существительное  shovмnн не зафиксированы. (Отметим, что в современном чешском языке функционирует родственное shovмnie существительное shovнvavost со значением снисхождения).

trбpenie ← trбpiti sм

Существительное фиксируется в MSS:

trбpenie, - ie n. trбpenн, tэrбnн, muиenн; souћenн, ъtrapy [MSS, C.328.]

(Производящий глагол trбpiti sм фиксируется в ESSИ [ESSИ, vok.])

в словаре Й. Юнгмана:

trбpenj, n., tшepenj, die . jan. 518. [Jungmann, IV, C.616.]

(Производящий глагол trбpiti не отмечен в словарной статье существительного, однако зафиксирован в словаре [Jungmann, IV, C.616.])

в SSJИ:

trбpenн, - н s. 1. bolesti tмlesnй i duљevnн; muka 2, utrpenн, ъtrapa: ukonиit svй t.; to jen prodluћuje jeho t.; pбsl se na mйm t.; lбska je t.; pekelnй t. (Maj.) muka
2. hovor. expr. (s kэm, инm) obtнћe, nesnбze 1, starosti 1: mбm jб to s tebou t.!; mмl se ћenskэmi t.; mб t. s nohou, se љkolou †3. ъtrpnй prбvo, muиenн (ve vэzn. 1): (budou) napшed po dobrйm a potom i na t. dotazovбni (Wint.); vyznal se na t. (J. z Hv.) *4. neduh, nemoc 1: rщћi, neћity a jeљtм jinй na tмle mбm t. (Svмt.); → expr. zdrob. trбpenниko, - a s. (6. mn. - бch): malichernб t-a; nad svэm mladэm t-em se usmмjeљ (Lit. nov.); — v. tйћ trбpiti, t. se [SSJИ, III, C.512.]

НЕ нашли? Не то? Что вы ищете?

uиenie ← uиiti

Существительное фиксируется в MSS:

uиenie, - ie n. uиenн; uиenost, vzdмlanost, moudrost; praћskй uиenie praћskб univerzita; pouиenн; nauиenн, znalost; umмnн [MSS, C.336.]

(Производящий глагол uиiti фиксируется в ESSИ [ESSИ, vok.])

в словаре Й. Юнгмана:

uиenj, n., s, v, uиiti = konбnj uиjcjho, das Lehren... [Jungmann, IV, C.696.]

в SSJИ:

učenн, - н s. 1. souhrn zбsad někt. myslitele; myљlenkovэ směr: u. Mistra Jana Husa; u. marxismu-leninismu; hlбsit se k u. svэch pшedchщdcщ 2. hovor. učebnн lбtka; učivo; učebnн knihy, seљity ap.: mнt hodnм u. ve љkole; љkol. vмcnй u.; - uloћit si do aktovky u. 3. hovor. vyučovбnн (ve љkole): pшi u. stбle vyruљuje 4. učebnн poměr, vэchova učňů: jнt do u. n. na u.; dбt, vzнt chlapce do u. 5. kniћ. a zast. učiliљtě: navљtмvovat vysokй u.; Иeskй vysokй u. technickй (zkr. ИVUT); zast. Vysokй u. praћskй Karlova universita; — v. tйћ uиiti, u. se 

  [SSJИ, IV, C.1213.]

  В тексте существительное употреблено в сочетании с прилагательным vysokэ (словосочетание vysokй uиenie со значением (высшее) образование): …mъdrost nenie takovб vмc, aby v krбtkйm иasu dosaћena bэti mohla skrze jakйћkoli vysokй uиenie…[Шeиi a nauиenн, C.264.]

umмnie ← umмti

Существительное фиксируется в MSS:

umмnie, - ie n. uиenost, vмdмnн, znalost, rozum, zkuљenost, dovednost, schopnost [MSS, C.343.]

(Производящий глагол umмti также зафиксирован в словаре [MSS, C.343.])

в словаре Й. Юнгмана:

umмnj, n., s, v, umмti — a) subjektive = wмdмnj, powмdomost, das Kennes, die Kenntnis... b) objektive = to, co se umj, die Kunst... [Jungmann, IV, C.750-751.]

в SSJИ:

umмnн, - н s. 1. odvмtvн lidskй tvorby vyznaиujнcн se pшevahou funkce estetickй, nejvyљљн forma estetickйho osvojovбnн skuteиnosti; vэtvory v tйto oblasti vzniklй: druhy, obory u.; vэtvarnй, slovesnй, hudebnн, dramatickй, taneиnн, filmovй u.; svмtovй, nбrodnн u.; proletбшskй, avantgardnн, socialistickй u.; dмjiny a teorie u.; v nбzvech institucн: Akademie mъzickэch u. (zkr. AMU); - u., jeћ mluvilo k smyslщm (Vrchl.) umмleckб dнla; zast. kniћ. chrбm u. (Jir.) (o divadle); umмl. u. pro u. koncepce umмleckй tvorby omezujнcн se pouze na шeљenн estetickэch problйmщ a odmнtajнcн vztahy umмleckйho dнla k svмtu, иlovмku, spoleиnosti ap. (fr. lґart pour lґart); иistй u. 2. urи. obor lidskй иinnosti; dovednost, zvlбљtnн schopnost, obratnost, zruиnost v nмj. иinnosti: stбtnickй u.; kuchaшskй u.; zkouљet svй plaveckй u.; u. ћнt; u. zнskat masy; vynaloћit vsechno svй u.; ust. spoj. иernй u. knihtiskaшstvн; zast. kouzelnictvн, magie (J. J. Kol.); zast. ибry a tajnй u. (Nмm.); ♦ (vystaиit s velkэm platem, bнt bezbrannйho ap.,) to nenн ћбdnй u. je lehkй; v tom je kus u. to nenн snadnй; bэt v koncнch se svэm u-m nevмdмt si rady; voj. vojenskй u.; hist. svobodnб u.; sedmero svobodnэch u. †3. to, co kdo znб, vн, vмdomosti, vмdмnн: mмl k dнtkбm pшednбљku o posluљenstvн, pilnosti a uћitku nabytйho u. (Rais); → expr. zdrob. k 1 umмnниko, - a s. (6. mn. - бch): pochybnй u.; z umмnн zbэvб jen u. (Neum.); — v. tйћ umмti a neumмnн [SSJИ, IV, C.1254.]

В тексте существительное umмnie употребляется в сочетании с прилагательным шemeslnэ (словосочетание шemeslnй umмnie со значением ремесла, ремесленного искусства): …mъdrost nenie takovб vмc, aby v krбtkйm иasu dosaћena bэti mohla skrze jakйћkoli vysokй uиenie jako jinб шemeslnб umмnie... [Шeиi a nauиenн, C.264.]

vмzenie ← vмzмti, vмziti

Vмzenie фиксируется в MSS:

       vмzenie, - ie n. vмznмnн, ћalбш, zajetн [MSS, C.361.]

в словаре Ф. Шимека:

       vмzenie n. = zajetн, vмznмnн; ћalбш [ЉimekSlov, vok.]

в словаре Й. Юнгмана:

wмzenj, n., s. v. wмziti...= staw wмzegjcjho…gefangenschaft [Jungmann, V, C.88.]

в SSJИ:

vмzenн, н s. 1. mнstnost n. budova, kde kde jsou dшћeni vмzтovй; ћalбш: vsadit, uvrhnout nмkoho do v. propustit nмkoho z v. … 2. trest na svobodм, trestni vazba (ve vэzn. 5): odsoudit nмkoho k jednomмsниnнmu v. ... v. tйћ vмzeti [SSJИ, IV, C.74.]

Словарная статья SSJИ отсылает к глаголу vмzeti, у которого фиксируется несколько значений, одно из которых, — bэt vмznмn — стало (согласно статье) производящим для абстрактного существительного. Это значение отмечено как устаревшее. [SSJИ, IV, C.75.] В то же время в MSS фиксируются глагол vмziti co значением vмznit, drћet v zajetн и глагол vмzмti со значением vмzet, meљkat, pobэvat; bэt vмznмn, bэt ve vмzenн. [MSS, C.361.]

vyleћenie ← vyleћмti

В исторических словарях зафиксирован только глагол, от которого образовано абстрактное существительное:

  vyleћмti, - ћu, - ћнљ dok. (koho, co) oblйhбnнm dosбhnout vнtмzstvн, oblйhбnнm donutit ke kapitulaci: vyleћмti koho hladem oblйhбnнm koho vyhladovмt [MSS, C.378.]

  В словаре Й. Юнгмана также фиксируется только производящий глагол, а значение достигнуть победы осадой отмечено как переносное :

vyleћмti, jm, el, enj, med. dk. (cf. wylйhбm), leћenjm wyиkati, wyslati, aufliegen…Sych. Phr. — wyleћeti si nмco = leћenjm dostati, erliegen... [Jungmann, V, C.284.]

  В SSJИ значение достигнуть победы осадой фиксируется у глагола vyleћмti под четвертым номером и отмечено как устаревшее. Существительное vyleћenie не зафиксировано:

vyleћмti dok. (3. mn. - н) 1. (co) leћenнm stravit (иas); proleћet 1: v. nмkolik tэdnщ v nemocnici; v. pщl roku na posteli (Jah.) 2. (co) leћenнm poљkodit: v. trбvu 3. (co) dlouhэm leћenнm vytvoшit: v. (si) dщlek v posteli †4. (koho, co) vojenskэm obleћenнm pшimмt k vzdбnн se: posбdku v. hladem (Pal.)... [SSJИ, IV, C.271.]

  Таким образом, существительное vyleћenie не фиксируется в используемых исторических, толковых и переводых словарях. Исходя из этого, можно предположить, что рассматриваемое абстрактное существительное является окказиональным образованием.

vyobcovбnie ← vyobcovati

Лексема фиксируется в ESSИ:

vyobcovбnie, - ie n.

k vyobcovati

koho z иeho (spoleиenstvн) vyobcovбnн, vylouиenн, vykбzбnн  Autor: Љtмpбn Љimek [ESSИ, vok.]

  Ни существительное, ни производящий глагол не отмечены в словаре Й. Юнгмана, но зафиксированы в SSJИ:

vyobcovбnн, н s. ponмk. zast. kniћ. vypovмdмnн z nej. spoleиenstvн vyhnбnн vyhoљtмnн: v. z vlasti; v. ze spoleиnosti (V. Mrљ.); cнrk v. z cйrkve exkomunikace; v. tйћ vyobcovati  [SSJИ, IV, C.291.]

zdбnie ← zdбti sм

Лексема фиксируется в MSS:

       zdбnie, - ie n. zdбnн, domnмnka, mнnмnн [MSS, C.415.]

(Производящий глагол zdбti sм также фиксируется в словаре [MSS, C.415.])

в словаре Й. Юнгмана:

zdбnj, n., s, v, zdбti se = dщmsl, mjnмnj, domмnj, das Scheinen... — § dobrй zdбnj = pшjmluwa w polazu, arbitrium, senteria, Meinung... — § zdбnj noиnj = sen, ... der Traum... [Jungmann, V, C.628.]

Помимо значений, зафиксированных историческим словарем, в словаре Й. Юнгмана появляется значение  сна, которое в SSJИ помечается как устаревшее.

  Существительное также фиксируется в SSJИ:        

zdбnн, - н s. 1. to, co existuje jen v pшedstavм, co se zdб (ve vэzn. 2), co se jen na pohled jevн jako skuteиnost; pшelud 1, klam 1: to vљecko bylo jen z., skuteиnost byla jinб; naљe vщle je jenom z. (K. Иap.); nechme jim (starэm lidem) z., ћe jsou jeљtм uћiteиnн (Baar)
2. to, инm se nмco jevн na prvnн pohled (zprav. klamnм); dojem 2: budн z. poctivosti; snaћн se vyvolat aspoт z. pravdivosti; zast. dle z. (Tyl aj.) jak se zdб(lo), patrnм;
3. ponмk. zast. nбzor 2, mнnмnн, ъsudek 1, soud 6: podle mйho z. je to dobrй; nemб o tom ani z. ani tuљenн, ponмtн; mнt o nмиem jen matnй z. matnм, trochu to znбt; o prkennй podlaze ani z. (Svмt.) potuchy; o tom (problйmu) rozdнlnй z. panuje (Љaf.)
4. ponмk. zast. velmi malб mнra nмиeho; stopa 3, znбmka: (byl) postavou o z. menљн (Jir.) o mбlo, o poznбnн (ob.); ani nejmenљн z. povinnosti (Maj.); mнsteиko, kde by bylo jen z. prщvanu (Ner.); ust. spoj. ani z. (po иem) ani stopy: po penмzнch nenн uћ ani z.
†5. sen 1, snмnн: lehkэ chod (strбћnйho) nevzbudil vмznм z straљnэch z. (Mбcha)…
→ expr. zdrob. k 3, 4 zdбnниko (*zdбnнnko Rais), - a s. (Staљ., Drda); — v. tйћ zdбti se [SSJИ, IV, C.694.]

В SSJИ у zdбnн фиксируется два новых значения: фикции и очень маленького  количества (чего-либо).

  В тексте значение существительного можно толковать по-разному: и как суждение или мнение, и как впечатление или видимость, из контекста это не вполне ясно: ... rozpomeт se, ... kolikrat tebe zdбnie tve oklamalo...  [Шeиi a nauиenн, C.264.]

Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23