Словообразовательные модели абстрактных существительных в памятниках чешского языка (стр. 17 )

Cуществительное фиксируется в исторических словарях:

bшiemм, bшмmene, neutr., bшнmм, Last; stsl. brкmк onus, z berm-, koш. ber-. — brziemie tмћkй onus ЋWittb. 37, 5; tмћkэm brzyemenem Modl. 64b; brziemena tмћkб Krist. 82b. Ћe j’ lehkй brzijemye jeho Љtнt. ш. 98a. Proti svмta tohoto brzemeny lehkйќ by Kristovo brzijemye bylo tamt. Nedуstojen sem brziemene toho Hrad. 15b. Jho brzyemene jeho oneris Pror. Isa. 9, 4; velikйho brzyemene Pulk. 32a; na svйm bṙemeni ЉtнtOp. 30a; ot bremen ab oneribus Ћgloss. 80, 7, ot brziemen ЋWittb. tamt.; brziemie onus MamA. 20a, brziemie pondus Preљp. 684, brzyemye sarcina MamA. 35b; brzieme Pass. 345, t. 468, brzyeme Modl. 2a, t. 14a; brzyeme pondus Koш. Mat. 20, 12. — Novotv. bшмmeno: brzemeno EvOl. 202, kterйmu brziemenu oneri Ol. Num. 4, 27, w brziemenach t. 2. Par. 34, 13, w brzemenach Lit. tamt. [GbSlov, vok.]

в словаре Й. Юнгмана:

bшйmм, (bшнmм) ... tjћe, gakau dwмma rukama obgjti a unesti moћno, Bьrde...  [Jungmann, I, C.179.]

в SSJИ:

bшemeno, kniћ. bшнmм, - emena, - emene s. (j. 3. - u, - i, 6. - м, - u, - i, 6. mn. - ech) 1. tмћkэ nбklad, zprav. nesenэ; nбklad: nosiиi bшemen; shodit b. se zad; vlйci tмћkй b. vozu; pшen. bшнmм viny; spadlo mi tмћkй b-o, bшнmм z beder zbavil jsem se starostн; fyz. bшemeno oznaиenн tмlesa, jehoћ silovй pщsobenн je pшemбhбno jednoduchэmi mechanickэmi stroji, jako napш. pбkou, kladkou; tмl. bшemena cviиnй pшedmмty k zdvihбnн a noљenн 2. obtнћnб povinnost: daтovб, finanиnн b-a; b. vбlky, odpovмdnosti; chce dщm, pole, louky, ale ћбdnб b-a zбvazky; → zdrob. bшemйnko, bшemнnko (*bшemниko), - a s. (6. mn. - бch) [SSJИ, I, C.176.]

иas

иas; stи. znamenalo i hodinu; adv. obиas, vиas; stи. vetиas v ten иas < vъ tъ ибsъ; иasnэ, souиasnэ, pшedиasnэ, vиasnэ, doиasnэ (< pшed иasem atd.), nи. иasovэ; vyиasiti se; иasopis kalk podle nмm. Zeitschrift; od obrozenskй doby je иasovati flektovati sloveso. Viz i poиasн. — Vљeslovanskй: vљude иas, jen dl. cas. Psl. a stsl. ибsъ: vzhledem ke rиenнm иas utнkб apod. (nikdy: doba utнkб!) se zdб, ћe ибsъ oznaиoval nejprve bмh, plynutн иasu, jak se jevн v rychlй promмnм vљeho, a nikoli konkrйtnн „dobu"; je tedy asi odvozeno od иesati spмchati: *kмs-o-s. Srov. obdobnэ vэznamovэ vztah u stind. kвla - m. иas od иalati spмje, krбин, nмm. Zeit, angl. tide < *dо-ti - od koшene *dо spмchati. Mch ZfslPh 18.22. (Jsou i jinй domnмnky; o jednй viz LF 84.24. [Machek, C.562.]

В. Махек сближает праславянскую форму ибsъ с bмh «бег», нем. Zeit «время», а также с английским tide, где *dо означает «спешить». М. Фасмер считает, что «праслав. иаsъ  (из *kзs-) родственно др.-прусск. kоsman вин. п. ед. ч. «время, минута» (из *kзsman), алб. kоhё (*kзsв) «время, погода»…»98.

Cуществительное фиксируется в исторических словарях:

иas m. иas, doba; do иas, do ибs zanedlouho; vetиas, veиas, veибs v ten иas; za иas obиas, nмkdy; po имsiech podle иasщ; pod иasem иasem; dшieve иasu pшedиasnм; иasem pokuљenie v иas pokuљenн; pшнhodnэ иas, vhodnб pшнleћitost; v иas nмkdy, v pravэ иas; bez иas nevhod, v nepravэ иas; za иasa, za иasu zavиas, v pravэ иas; trvбnн; иas vйsti trбvit иas, prodlйvat [MSS, C.18.]

в словаре Й. Юнгмана:

иas, u, ... m. ... 1) = Tah nastupugjcjch po sobм chwil, die Zeit...  2) Gramm. Иas pшi иasowбnj slow (иasownjkщ), die Zeiten des Zeitmortes... 3) Nмco, co se stбwб gistэm иasem... [Jungmann, I, C.261-264.]

в SSJИ:

иas, - u m. (6. j. - e, - u) 1. posloupnost vљeho bytн a dмnн; doba: и. vљe mмnн (Koll.); bмћн иasy, bмћн, vљecko s sebou mмnн (Erb.); trбvit, maшit и.; mrhat и., иasem; и. utнkб, ubнhб, letн, mнjн, plyne; odolбvat иasu; tu rбnu zhojн jen и. dlouhб doba; dennн, noиnн и.; jarnн, letnн, podzimnн, zimnн и. obdobн; v и. ћnн, mнru; po и. prбzdnin; vedli se za ruku jako v иase svйho mlбdн; pшed иasy zaиali tu dolovat pшed dбvnou dobou; pшijнt jednou za и. za dlouhou dobu, ne иasto; celэ и. se domщ nepodнval dlouho; za naљich иasщ co my pamatujeme, v naљem mlбdн, za naљeho pщsobenн ap.; odшekl se majetku pro vљechny иasy navћdy; v krбtkйm иase se vrбtil brzy; zшнceninu zniиil zub иasu zchбtrala dlouhэm trvбnнm; vzdorovat zubu иasu odolбvat stбrnutн, chбtrбnн ap.; zast. od tмch иas postonбvala; ♦ и. je nejlepљн lйkaш (poшek.); и. jsou penнze (poшek.); filos. jedna z forem existence hmoty 2. blнћe neurиenб, obyи. kratљн ибst doby: и., nмjakэ и. se o tom mluvilo nмjakou dobu; podaшilo se to na и.; pшed иasem jsem ho vidмl; za и. pшiљla zase; po иase se opмt setkali; и. od иasu mм telefonicky zavolб obиas; popшejte mi иasu, abych s nнm mohl pohovoшit; ob. prvnн и. se jakћ takћ snбљeli zpoибtku; poslednн и. je nмjak nesvщj; pшijп pozнtшн v ty иasy v tйћe dennн dobм; jeden и. jsem se tнm zabэval nмjakou dobu dшнve, kdysi 3. vhodnб, pшimмшenб doba, doba, v nнћ se obvykle nмco konб: teп je и. na vбs, abyste se oћenil!; obraќ, dokud je и.!; svйho иasu o tom vyprбvмl jednou, kdysi, nмkdy; vљechno mб svщj и.; teп nenн и. na hranн; to mб jeљtм и., dost иasu! mщћe bэt odloћeno na pozdмjљн dobu; bylo na иase, aby...; porodila, kdyћ pшiљel (kniћ. naplnil se) jejн и.; porodila pшed иasem pшed jistou dobou n. pшedиasnм; kniћ. kdyћ se naplnil jeho и., zemшel jak mu bylo souzeno; dмvиe mб и. na vdбvбnн mмla by se uћ vdбt; vљeho do иasu nic netrvб vмиnм; la hezky v иase v pokroиilйm tмhotenstvн; ♦ и. k dнlu, и. k jнdlu (poшek.); doиkej иasu jako husa klasu (poшek.); dбt si na и. nepospнchat; dбt nмkomu na и. nespмchat na nмho, nepohбnмt ho 4. (naи) doba urиenб, vymezenб k vykonбnн nмиeho; lhщta, termнn: promeљkat и. na setн; nevyљel mu и. na uиenн; dбt si и. na rozmyљlenou; mбљ uћ и. (jнt) do љkoly; je uћ nejvyљљн и. (jнt na vlak); uћ by bylo na иase udмlat...; stмhovat se pшed иasem, po иase pшed termнnem, po termнnu; mнt, dбt nмkomu na nмco dvм hodiny иasu lhщty; pracovat, dмlat pшes и. dйle neћ povinnou pracovnн dobu; hodiny pшes и.; dмlat nмco mezi иasem o pшestбvkбch v pracovnн dobм; dohonit ztracenэ и. vykonat prбci v urи. dobм zameљkanou; voj. slang. mнt, dostat, dбt pшes и. dovolenн k pobytu mimo kasбrny po veиerce; podn. hosp. и. prщbмћnэ (ve vэrobnнm procesu) doba od okamћiku, kdy jsou dбny do vэroby prvnн dбvky materiбlu, do odvedenн hotovэch vэrobkщ 5. volnб doba: mнt mбlokdy и.; nemб na mne (pro mne) и.; nemбm и. mluvit naprбzdno; k rozhovoru s vбmi mбm vћdy dost иasu; teп na to nemбm (nenн) и.; nevнm, kde bych nabral иasu ke studiu; pшijп, udмlej si и. 6. (иasto v mn.) rбz, povaha, smэљlenн doby; pomмry, okolnosti, ћivot: novэ и. si vyћaduje jinй lidi; starй domky musily ustoupit novэm иasщm; иasy se mмnн; poddanйmu lidu nastaly po r. 1848 lepљн иasy; to budou zlatй иasy, aћ dostane odmмnu; duch иasu; kino И. urиenй k promнtбnн aktualit a reportбћн; ♦ jнt s duchem иasu bэt pokrokovэ; vнdal lepљн иasy mнval se lйpe; vyzбblэ jako sedm drahэch иasщ; koukal jako drahй иasy zamraиenм; zш. jak jdou poшбd иasy? (Rais) jak se mбte?; mysl. slang. zvмш spбrkatб je v dobrйm иase tuиnб 7. poиasн (иasto pмknй); povмtrnost; pohoda (op. neиas): pшiљel vнtr, и. se obrбtil; to je psн и. (expr.); snбљet и. i neиas pohodu i nepohodu; dalo se na иasy poиalo pмknй poиasн; po deљti pшijde и. a po mukбch kvas (Љmil.); blэskб se na иasy na pмknй poиasн; pшen. to hubovбnн je jen blэskбnн na иasy planй hrozby 8. objektivnн mмшenн a urиovбnн posloupnosti dмnн vychбzejнcн z urиitэch ъdajщ: sprбvnэ и. pшesnй urиenн dennн doby; stшedoevropskэ и. urиovбnн doby vychбzejнcн z ъdajщ pro 15° vэchodnн dйlky; letnн (zimnн) и. posunutн hodin zprav. o 1 hodinu vpшed (zpмt) vzhledem k normбlnнmu urиenн dennн doby ve stбtм 9. poиet иasovэch jednotek potшebnэch k urиitйmu vэkonu (zprav. sportovnнmu): mмшit и.; dosбhnout pмknйho иasu v zбvodм na 100 m; bмhat v trйninku na и. s mмшenнm doby k vэkonu potшebnй; ztrбtovэ, vэrobnн, ъkolovэ и. 10. jaz. gramatickб kategorie vyjadшujнcн иasovй zaшazenн slovesnйho dмje: pшнtomnэ, minulэ, budoucн и.; absolutnн, relativnн и.; souslednost иasщ (consecutio temporum); → expr. zdrob. ибsek, - sku m. kratљн n. delљн иas: mohl jste tu jeљtм nмjakэ и. Pobэt [SSJИ, I, C.238-239.]

иest

иest: stи. gen. иsti, z toho nи. gen. cti atd. Odvoz.: ctnэ, stи. иstny, odtud ctnost (> ctnostnэ, mor. pмknэ, srov. stи. vэznam иest = nбdhera) a mor. cnota; nи. tйћ иestnэ; ctнti, stи. иstнti, odtud postv. pocta, ъcta (> uctivэ, mor. tйћ ucnэ = kdo rбd hostн) (ale ctнti barvu v kartбch, mylnм mнsto clнti, viz Jg); postv. рoиest; ale poиestnэ od „po иsti dмlajнcн"; viz i poctivэ; bezectnэ od beze cti. — Vљeslovanskй: slc. иest᾿, p. czeњж, cny, czciж, sch. ибst, иastni, иastiti atp. jinde. — Psl. stsl. иьstь, иьstьnъ, иьstiti. Zбkladnн иьstь je od иьtǫ иisti (и. инsti) pшнponou - tь…oznaиujнcн иinnost. Иisti znamenalo pщvodnм mнti pozornost, zшetel k nмиemu, od tohoto pщvodnнho vэznamu utvoшeno иьstь; teprve potom иisti zmмnilo vэznam na poинtati, vnнmati napsanэ text. [Machek, C.101.]

Праславянская форма существительного образована от глагола иist посредством аффикса - tь, означающего деятельность. Иisti первоначально означало «иметь внимание к чему-либо», именно на основе этого значения и образовалось праславянское иьstь.

Существительное фиксируется в исторических словарях:

иest, иsti f. иest, dщstojenstvн, ъшad; slбva, pocta; David jest hudl bohu na иest vzdбval mu poctu hrou; pшi иsti ostati zachovat dщstojnost, иest; jmieti koho v иest, ve иsti vбћit si koho; se иsќъ koho odpovнdajнcн jeho slбvм, ъшadu [MSS, C.19.]

в словаре Й. Юнгмана:

иest, y, f. = dobrэ ъsudek ginэch o cene иlowмka a zewnitшnj znamenj takowйho ъsudku neb wбћnosti, Ehre... [Jungmann, I, C.290-291.]

в SSJИ:

иest, cti ћ. 1. vysoce kladnэ mravnн stav budнcн obecnou ъctu i kladnй spoleиenskй hodnocenн tohoto stavu (op. bezectnost): osobnн, nбrodnн, svazбckб, pionэrskб, vojenskб и.; и. vlajky, stбtu; и. ъstavu; smysl pro и.; splnмnн plбnu je vмcн cti; nemб ani kousek cti v tмle; chrбnit, hбjit svou и.; dbalэ svй cti; dotknout se nмин cti; urбћka, utrhбnн na cti; dojнt, nabэt cti; to ti nenн, neslouћн ke cti; dмlat и. svйmu jmйnu; pшнsahat, slнbit nмkomu nмco na svou и.; zaruиovat se svou ctн; obstбt, splnit nмco se ctн; ♦ chudoba cti netratн (pшнslovн); je to pod mou и. pro mne nedщstojnй; na mou и.! zaruиuji se za to 2. mravnн иistota, poctivost, neposkvrnмnost (ћeny); nevinnost: dнvин и.; ztratit и. 3. projev ъcty, vбћnosti; pocta, poиest, vyznamenбnн (op. hanba, hana): prokбzat, vzdбt nмkomu и.; и. havншщm za splnмnн plбnu; И. prбci! (soudruћskэ pozdrav); budiћ vzdбna и.; poklбdat si za и. nмco; deska cti nбstмnnб tabule, na nнћ se vyznaиujн jmйna nejlepљнch pracovnнkщ ap.; po vojensku vzdбvat и. zdravit; poslat, dostat ctн a darem jako иestnэ dar, zadarmo; ♦ prokбzat nмkomu poslednн и. ъиastnit se jeho pohшbu; komu и., tomu и. (pastэшi hщl) (pшнslovн) kaћdйmu patшн pшimмшenб pocta; mбm и., poklбdбm si za и. sdмlit vбm... uctivм vбm sdмluji; je to pмknй, vљechna и.! (pochvala); s kэm mбm (tu) и.? Mluvнm [SSJИ, I, C.252.]