zpomнnanie ← zpomнnati

В используемых исторических словарях фиксируется только производящий глагол:

vzpomнnati, zpomнnati, spomнnati, - aju, - бљ ned. vzpomнnat na koho; (komu) co pшipomнnat [MSS, C.429.]

Ни существительное, ни производящий глагол не фиксируются в словаре Й. Юнгмана и в современных толковых словарях. (Отметим, что в современном чешском языке функционируют родственные zpomнnanie существительные vzpomнnбnн, vzpomнnka, которые имеют то же значение, что и рассматриваемое существительное).

Образование абстрактных существительных от основы прилагательного посредством суффикса - ost-
Без морфонологических особенностей

ctnost ← ctnэ, ctнti

В данном случае существует несколько версий построения модели. С одной стороны – версия, которая дается в словаре Й. Рейзeка [Rejzek, C.108.]. Cогласно автору cуществительное ctnost является производным от глагола ctнti.

По версии В. Махека [Machek, C.101.] cуществительное ctnost является производным от прилагательного ctnэ, которое в свою очередь родственно существительному иest, которое также фиксируется в исследуемом тексте.

Сtnost фиксируется в ESSИ:

ctnost, - i f.

pozd. ctnost, - i f.

k иstnэ

1. ctnost, mravnн sнla, ctnб vlastnost, zejmйna jedna ze sedmi hlavnнch ctnostн

иtyшi иstnosti steћмjnй, иtyшi иstnosti hlavnie иtyшi kardinбlnн ctnosti (moudrost, spravedlnost, stateиnost, mнrnost)

2. ctnэ skutek, dobrэ иin

3. љlechetnost, dobrota

4. иest, poиestnost, mravnн иistota

5. иest, ъcta, vбћnost

НЕ нашли? Не то? Что вы ищете?

6. den zasvмcenэ ke cti nмjakйho svмtce, svбtek (?)

7. okrasa, ozdoba

8. v oslovenн tvб иstnost ap. tvб Milost, tvб Vэsost

9. pшi mй иstnosti na mou иest, na mou vмru

Sr. иest, neиstnost

Autor: Markйta Pytlнkovб [ESSИ, vok.]

М. Питликова указывает на то, что ctnost — более поздний вариант существительного иstnost, которое в свою очередь является производным от прилагательного иstnэ.

Сtnost также фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:

ctnost, иsnost, cnost, - i; nмkdy иestnost; fem., z и(ь)stьno-. Иestnost; ctnб vlastnost, ctnэ skutek; ctnost; Ehrbarkeit, Tugend; honor, virtus. (Mмsto Atheny) u velikйj sм moci znбљe, v lidech, v pokladiech, v tvrdosti i ve vљiej velikйj czſtnoſty AlxV. 413; vљмcko na тem (na »krбsnйm иlovмku« ve vidмnн) czſtnoſt bieљe t. 889; nigdie neиtem, by шнmskб moc v tak pшмmnoћenйj cznoſcy svйho ciesaшм pшijala AlxB. 6, 3; (љlechtici) jsъ dуstojni czſtnoſty, kdyћ dbajъ o mъdrosti AlxV. 240, hodni ъcty; by krбl v smutce i v ћalosti, pyиe poruиenй czſtnoſty t. 110 (krбl Filip poruиil svou manћelku Pausaniovi a ten zavшel se s nн na hradм); nejedna (ze ћen a dнvek zajatэch) svй czſtnoſty ћelй t. 1886. We czſtnoſti tvйj in honore tuo ЋKlem. 44, 10; hospodin czſtnoſti virtutum t. 23, 10; chvalte jeho w cznoſtech jeho in virtutibus t. 150, 2. (Љafбш) jest niћбdnй ctnosti nikdy neuиinil, kterak by jiћ smмl toho draka podstъpiti? Trist. 64, hrdinskйho skutku. — Ke vљiej czſnoſty Hrad. 3b, czſnoſt t. 4b, cznoſt t. 115a; cztnoſt NRada 1681, ve cznoſti t. 503; vљмch cznoſṫн Kruml. 351b; cztnoſt virtus Preљp. 18, cznoſt virtus BohFl. 456, cznoſt decus Preљp. 1401. — Srov. иestnost. [GbSlov, vok.]

в MSS:

иstnost, иsnost, ctnost, cnost, - i f. ctnost, иestnost, poиestnost; иest, poиest, ъcta  [MSS, C.20.]

(Также в словарях фиксируются прилагательные иstnэ, иstnн, иsnэ, ctnэ [MSS, C.21.] и глагол сtнti [GbSlov, vok.])

в словаре  старочешского языка Ф. Шимека:

иstnost, ctnost f. = ctnost; иest, poиest; kбzeт; v titulech = Veliиenstvo, Milost [ЉimekSlov, vok.]

в словаре Й. Юнгмана:

ctnost, i... a) = poиestnost, poctiwost, Ehrbarkeit... b) = zpщdobilost w konбnj toho, coћ gest mrawnм dobrй, i konбmj samo, Tugend... [Jungmann, I, C.248.]

(В словаре также зафиксировано прилагательное сtnэ [Jungmann, I, C.249.], глагол сtнti в словаре не отмечается)

в SSJИ:

ctnost, - i ћ. 1. trvalэ smмr vщle k mravnosti, vysoce kladnб mravnн vlastnost vyvolбvajнcн obecnou spoleиenskou ъctu; schopnost konat, co je mravnм dobrй; иest, иestnost, poиestnost, poctivost: obиanskй ctnosti; hrdinskй ctnosti; kшesќanskй ctnosti; ъspмchщ dosбhl ctnostн rytншskou; vybral si ћenu se vљemi ctnostmi a ћбdnэmi chybami; ћenskб c.; pшen. panenskб nevinnost, poиestnost: nevмшil v jejн c.; nastraћit svody na dнvин c. 2. dobrб vlastnost nмkoho n. nмиeho vщbec; pшednost: svйhlavost nenн ћбdnб c., ale hloupost; dнlo mб v sobм ctnosti i nectnosti svэch pшedloh; prvnн ctnostн dneљnнho pшedstavenн je hereckй obsazenн; ♦ dмlб z nouze c. nмco nechtмnйho, okolnostmi vnucenйho (napш. jen malэ ъspмch) vyzdvihuje jako vэhodnй, zбmмrnй [SSJИ, I, C.225-226.]

(Производящий глагол сtнti также фиксируется в словаре. [SSJИ, I, C.223.] Прилагательное сtnэ фикисруется в словаре с пометкой устаревшего слова [SSJИ, I, C.226.]

dokonalost ← dokonalэ

Лексема фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:

dokonalost, - i, fem., Vollkommenheit Vel. Jg.; vedlй dokonalosti pшirozenie VљehJ. 253. [GbSlov, vok.]

  (Производящее прилагательное dokonalэ также фиксируется в словаре [GbSlov, vok.])

в ESSИ:

dokonalost, - i f.

k dokonalэ

1. dokonalost, nejvyљљн mravnн n. duchovnн kvalita, svrchovanost

2. dokonalost, vэbornэ stav, bezvadnost

3. dotvoшenost, ъplnost, celost

4. иeho (vмku) dospмlost

5. vмc, kterб se stala, skuteиnost, udбlost

  Autor: Martina Jamborovб [ESSИ, vok.]

в словаре Й. Юнгмана:

dokonalost, i, f. skonalost, plnost, celost, Vollkommenheit… [Jungmann, I, C. 412.]

(Производящее прилагательное dokonalэ также фиксируется в словаре  [Jungmann, I, C. 412-413.]

в SSJИ (в словарной статье производящего прилагательного):

dokonalэ pшнd. 1. takovэ, jakэ v kladnйm, dobrйm smyslu mб bэt; bezvadnэ, vzornэ: d. pracovnнk; d-й znalosti; d-б povaha; nejdokonalejљн kultura; fyz. d. plyn pшesnм vyhovujнcн fyzikбlnнm zбkonщm o plynech, avљak skuteиnм neexistujнcн, ideбlnн 2. ъplnэ, naprostэ: d-й vнtмzstvн, rozиarovбnн; projevit s nминm d. souhlas; hovor. expr. d. debakl 3. (v odb. nбzvech) mat. d-й инslo rovnй souиtu svэch dмlitelщ, menљнch, neћ je samo; hud. d. zбvмr jdoucн od dominanty k tуnice; → pшнsl. k 1, 2 dokonale: d. vyhovovat, pracovat; d. nмco znбt; - d. krбsnэ vэtvor; → podst. dokonalost, - i ћ.: d. vэrobku; umмleckб d. Dнla [SSJИ, I, C.343.]

  В тексте существительное dokonalost употребляется в значении совершенства, безупречности: Ale zkuљenie, to mб v sobм vбћnost, dokonalost a rozum. [Шeиi a nauиenн, C.266.]

drahost ← drahэ

Существительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:

drahost, - i, fem., drahota, drahб vмc, hoher Preis, Theuerung, Kostbarkeit. — Kto drahoſtэ rъcha chce bohatмjљie pшepэchati Љtнt. uи. 90a. drahoſt caristia Vocab. 176a (caristia = tewre iar Diefb. Gloss), Veleљ., drahor (sic) Preљp. 1422. Tu se vљe stkvмlo… od zlata a od jinэch drahoſtij ChelиP. 168a. [GbSlov, vok.]

в MSS:

drahost, - i, drahota f. nбkladnost, vysokб cena; drahб vмc, cennost, vzбcnost [MSS, C.32.]

(Производящее прилагательное drahэ также фиксируется в словаре [MSS, C.32.])

Существительное также фиксируется в словаре Й. Юнгмана:

drahost, н, drahota, y, f... cena welkб, die Teuerung…— § = platnost welkб…Werth... [Jungmann, I, C.465.]

(Производящее прилагательное drahэ также фиксируется в словаре [Jungmann, I, C.465.])

и в SSJИ (в словарной статье производящего прилагательного):

drahэ pшнd. (2. st. draћљн) 1. stojнcн mnoho penмz; nбkladnэ (op. lacinэ): d. stroj; d-б lбtka; d-б investice; d. postup; ob. d. obchod s vysokэmi cenami; ten krejин je d. pracuje za vysokй ceny; ♦ za d-й penнze velkй, za mnoho penмz; vypadat (dнvat se, tvбшit se) jako sedm d-ch let (expr.) љpatnм, bнdnм (utrбpenм, smutnм) 2. majнcн velkou cenu, hodnotu (tйћ vnitшnн); cennэ, vzбcnэ, drahocennэ: d-б minuta, chvilka; d. okamћik; promarnit d. иas; d. poklad (i pшen. o иlovмku); d. kбmen drahokam; иest je mu draћљн neћ ћivot, kniћ. draћљн ћivota; ♦ musн se s tнm, s nнm zachбzet jako s d-ou mastн (expr.) opatrnм, љetrnм; tady je kaћdб rada d-б v tom lze velmi tмћko radit, to je bez vэchodiska; pro Kristovy d-й rбny (zvolбnн); (je jako hovбdko,) krom tй d-й duљe bez urбћky jeho lidskй dщstojnosti 3. milovanэ, milэ: d. pшнtel; d-б ћena; d-zн rodiиe; jeho d-й rodiљtм; bбsnм nбm vљem d-й; zpodst. mщj drahэ, moje drahб; — zpodst. draho, - a s. шidи. drahota: nastalo velkй d.; v dobм draha; → pшнsl. draze v. t., draho v. t.;→ podst. *drahost, - i ћ. [SSJИ, I, C.396.]

  В тексте существительное drahost имеет значение ценности (cennost, vzбcnost): A za to mбm, ћe ta шiedkost pravйmu pшбtelstvн drahost a vбћnost uиinila. [Шeиi a nauиenн, C.266.]

hlubokost ← hlubokэ

Лексема фиксируется в ESSИ:

hlubokost, - i f.

doloћ. tйћ hlbokost, - i f.

k hlubokэ

1. иeho hloubka, vzdбlenost od zбkladnн roviny ve smмru svislйm dolщ n. vodorovnйm dovnitш

2. hloubka, mнsto, kde voda dosahuje velkй hloubky

3. hloubka, mнsto leћнcн ve velkй hloubce; propast; „pekelnб hlubokost“ peklo

4. иeho (hшнchu ap.) hloubka, velikost, velkб intenzita

5. иeho hlubљн smysl, tajemnost

  Sr. hlъbм, hlubina, hlъbost, hluboko n.

  Autor: Barbora Hanzovб [ESSИ, vok.]

  (Производящее прилагательное hlubokэ также фиксируется в словарe [MSS, C. 40.])

в словаре Й. Юнгмана:

hlubokost, i, f., ta wlastnost, kdyћ nмco hlubokйho gest, Tiefe… [Jungmann, I, C.694.]

(Производящее прилагательное hlubokэ также фиксируется в словарe  [Jungmann, I, C.694.])

в SSJИ:

hlubokost, - i ћ. шidи. kniћ. hlounka, hloub: h. studny (Hol.) … bibl. z h-i duљe svй volat... [SSJИ, I, C.602.]

(Производящее прилагательное hlubokэ также фиксируется в словарe [SSJИ, I, C.602.]) 

chytrost ← chytrэ

Cуществительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:

chytrost, - i, fem., obratnost, chytrбctvн, Geschick, Klugheit, Schlauheit; stsl. chytrostь ars. — Aristander (mistr v c)hytroſty velikэ AlxH. 16, 13. Bмh chytroſtн skladљe (filii Benjamin) fugam arte simulantes Ol. Sъdc. 20, 32. Ve jmм boћie, jбz tм maћiu, jiuћ ќ chytroſty vstбti kбћiu Mast. 304 (pravil mastiиkбш, kdyћ kшнsil syna ћidova). (Machomet) tъ chytroſti dlъhэ иas љielйљe tu zemi hac arte Mill. 23b; (lidй v Tesymuru) иinie chytroſt diбbelskъ, ћe sм povмtшie zatmн neb zamraин faciunt arte daemonum t. 27a. Jsъ pak nejedni, jeљto svуj smysl a rozum w chytroſt a v lest obracijн vљнm snaћenstvнm stojiec po tom, kak by sobм zdejљie cti, rozkoљi aneb zboћie dobyli mnoho…, aneb tъ lstн a chytroſty, jнћ oni mъdrost шiekajн, tisknъc sprostnмjљie od jich pravdy Љtнt. uи. 79b, lest a chytroſt; (pyљnн andмlй) svй vљe umмtelstvo… v lest a w chytroſt obrбtivљe protiv bohu t. 77b; mnozн… tu svъ vtipnost v lest a w chitroſt obracejн proti bohu ЉtнtMus. 38b; tu lest oni uиinichu DalC. 47, tu chytrost tamt. DalJ. z Jeљ. (Lidй nebohobojnн) budъ ъfati svй chitroſti, by sм љeшedstvo jich neproneslo, aћ… je jich chitroſt i zklamб ЉtнtMus. 119b. Rozmyslйc sм na ta slova, jeћ bуh skrze prorokova ъsta шekl…, vљech mudrcuov mъdrost zatrativ i vљмch ch(y)trcuov chitroſt (zkazi) Kat. v. 2094. — Na chytroſt vyvedl je (Mojћнљ ћidy) callide eduxit eos Ol. Ex. 32, 12, na chytrost = chytшe, srov. na rychlost repente, na ruиest celeriter atp. — chitroſt astutia Preљp. 23; chytroſt tйћ Diefb., Anon. 1a; chytroſt insidiae Anon. 4a, chitroſti insidiae MamA. 25a. [GbSlov, vok.]

Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23