Таким образом, у существительного vэmluvnost в исторических словарях и словаре Й. Юнгмана фиксируется два значения: 1) шeи (речь) 2) krasnomluvnost (красноречение). В современном толковом словаре сохраняется значение красноречия и добавляется значение отчетливого, явного смысла. В тексте отражено значение красноречия: Neb vэmluvnost mhoho slov potшebuje, mъdrost na mбle dosti mб. Takй vэmluvnost se zlostн muoћe se smiesiti, mъdrost od dobroty nikam nemuoћ. [Шeиi a nauиenн, C.265.]
zlost ← zlэ
Лексема фиксируется в MSS:
zlost, - i f. zlo, zloba; zlэ skutek, љpatnost, nepravost, hшнch [MSS, C.424.]
(Производящее прилагательное zlэ также фиксируется в словаре [MSS, C.424.])
Также существительное фиксируется в словаре Й. Юнгмана:
zlost, i, f., …= zlб powaha, bцse... — § zlost = hnмw, hnмwiwost... Zorn...— § zlost = zlэ skutek... Bosheit... [Jungmann, V, C.704.]
(Производящее прилагательное zlэ также фиксируется в словаре [Jungmann, V, C.706-707.])
и в SSJИ:
zlost, - i ћ. (mn. 3. - em, 6. - ech, 7. - tmi) 1. prudkй hnмvivй vzruљenн proti nмkomu, nмиemu, prudkб nelibost, rozhorlenн, popuzenн proti nмkomu; (prudkэ, velkэ) hnмv 1, vztek 1: mнt, pocнtit, dostat z. na nмkoho; soptit zlostн nenбvistн; udмlat nмco ve zlosti; dostat se do zlosti; pojala ho prudkб z.; dмlat nмco nмkomu na z. navzdory; je to k zlosti, pro zlost; zatнnat zlostн zuby; celэ se zlostн tшбsl; zezelenal, zиervenal zlostн; byl zlostн celэ bledэ; pнt na z. zapнjet ji; expr. vylнt si na nмkom z.; иlovмk by zlostн pukl; pшen. z. bouшн (Vrchl.) †2. vlastnost toho, kdo (n. co) je zlэ, zloba 1, љpatnost 1: z. svмta (Herb.); ty kusy papнru snesou, i co z. a zбvist rodнvб (Tyl); nedbat na zlosќ cesty (Wint.) †3. zlэ иin, zlй jednбnн: tropit zlosti (Rais); setrvat v zlostech (Иel.); → expr. zdrob. k 1 zlostiиka, - y ћ. шidи. [SSJИ, IV, C.778.]
(Производящее прилагательное zlэ также фиксируется в словаре [SSJИ, IV, C.780.])
В тексте существительное употреблено во втором значении (vlastnost toho, kdo (n. co) je zlэ, zloba 1, љpatnost 1), которое в SSJИ помечено как устаревшее: Takй vэmluvnost se zlostн muoћe se smiesiti, mъdrost od dobroty nikam nemuoћ. [Шeиi a nauиenн, C.265.]
С протетическим v - в начале словаvochotnost ← ochotnэ
В исторических словарях фиксируется лексема с чередованием в корне:
ochotnost, - i f. ochotnost, ochota; laskavost, vlнdnost; pшнzeт, milost; ъlisnost, lichocenн, pшedstнrбnн pшнznм [MSS, C.161.]
(Производящее прилагательное ochotnэ также фиксируется в словарe [MSS, C.161.])
ochotnost f. = ъsluћnost, vlнdnost, laskavost; veselost [ЉimekSlov, vok.]
Ни существительное, ни производящий глагол не фиксируются в словаре Й. Юнгмана, но фиксируются в SSJИ (в словарной статье производящего прилагательного):
ochotnэ pшнd. (ke komu, иemu: s inf.) jevнcн ochotu, ъsluћnost, horlivost, svolnost; rбd vyhovujнcн; ъsluћnэ, svolnэ: o. informбtor; o. k lidem, k zбkaznнkщm; vћdy o. k pomoci; o. vyplnit kaћdй pшбnн; o-б pomoc; mysl. o. pes loveckэ pes s vrozenou ochotou k prбci; → pшнsl. ochotnм: o. svolit; o. pomбhat; → podst. ochotnost, - i ћ. шidи. ochota: s o-н poslouћit; o. рrodavaищ [SSJИ, II, C.276.]
Образование абстрактных существительных от основы прилагательных посредством суффикса - stv(ie)Без морфонологических особенностей
blбznovstvie ← blбznovэ
Существительное фиксируется в cловаре старочешского языка Я. Гебауэра:
blбznovstviе, - ie, neutr., Thorheit, Narrheit Tмch i jinэch lidн blaznowſtwi dйle od тeho (Nerona) Шнmмnй trpмti nemohљe se vљн obcн sм na т oboшichu Pass. 311. Ћivot tмch lidн mмli smy za blaznoſtwy (sic) Orl. 39b. blaznowſtwye stultitia Pror. Isa. 9, 7, BohFl. 461, dementia Mus. 2. Mach. 14, 5, blaznowſtwie insania HusKбzB. 7b, blaznowſtuie vesania Ol. Esth. 16, 5. Chvбla blaaznowſtwije moriae Blбzn. 132a. [GbSlov, vok.]
(Производящее прилагательное blбznovэ также фиксируется в словарe [GbSlov, vok.])
в ESSИ:
blбznovstvie, - ie n.
k blбzn, blбznovэ
1. blбhovost, poљetilost, nerozumnost
2. nerozvбћnost, ukvapenost, zbrklost
3. (o vэsledku nмjakйho dмje) nesmysl, co postrбdб smysl n. nмjakэ pravdivэ, rozumnэ ap. zбklad
4. pomatenost, љнlenstvн, pominutн smyslщ
5. zш. blбznivost, vэstшednн иin
Sr. blбzтenie, blбznost, blбznivost, blбznovstvo, blбznstvie, StиS nemъdrost, nerozumnost, nesmyslnost
Autor: Miloslava Vajdlovб [ESSИ, vok.]
В словаре Й. Юнгмана blбznowstwj фиксируется в словарной статье существительного blбzniwost, которое имеет то же значение. [Jungmann, I, C.135.] Производящее прилагательное blбznowэ также фиксируется в словарe. [Jungmann, I, C.135.]
Blбznovstvie также фиксируется в SSJИ:
blбznovstvн, - н s. 1. blбznмnн (duљ2evnн choroba): projev b. 2. expr. nerozumnost, poљetilost, nesmyslnost, ztшeљtмnost, potrhlost, vэstшednost: иirй b. 3. expr. blбznovskй kousky, jednбnн, poинnбnн: ztropit b. [SSJИ, I, C.132.]
(Производящее прилагательное blбznovэ также фиксируется в словарe [SSJИ, I, C.132.])
bohatstvie ← bohatэ
Существительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
bohatstvie, - ie, neutr. kto byl dostateиen w bohatſtwy Kruml. 97b. — bohatſtwie divitias ЋWittb. 72, 12, v-bohatſtwyu in divitiis t. 36, 3, u-bohatſwy (sic) in abundantia t. 118, 14; ve vљмch bohatſtwich ЋKlem. tamt.; bohatſtwie opulentia MamA. 31a; bohatſtvie mammona Preљp. 2332, dicio t. 1491; bohactwнe divitias Kladr. Esth. 1, 4, bohaczſtwi svэch divitiarum ЋKlem. 51, 9. [GbSlov, vok.]
в EESИ:
bohatstvie, - ie n.
k bohatэ
1. bohatstvн, mnoћstvн nмиeho hodnotnйho, zvl. hmotnйho majetku
2. majetnost, stav bohatosti
3. иeho (hodnotnйho) hojnost, naprostэ dostatek, popш. nadbytek nмиeho
Sr. bohatstvo
Autor: Petr Nejedlэ [ESSИ, vok.]
в словаре Й. Юнгмана:
bohatstwj et bohatstwo, a, n. gmмnj, bohatost, Reichtum... — § bohatstwj gazyka... Reichtum ber Sprache... [Jungmann, I, C.153.])
(Производящее прилагательное bohatэ также фиксируется в словарe [Jungmann, I, C.153.])
в SSJИ:
bohatstvн, - н (†bohatstvo, - a) s. 1. velkэ majetek, znaиnй jmмnн; stav toho, kdo je bohatэ; zбmoћnost, majetnost: penмћitй b.; nбrodnн b.; oslnit leskem b.; - vyrщstat v b.; pшen. duchovnн b. 2. velikй mnoћstvн; hojnost: b. rud; nerostnй b.; b. jiskшнcнch forem (Bшez.); b. melodiн, tуnщ rozmanitost, bohatost [SSJИ, I, C.145.]
(Производящее прилагательное bohatэ также фиксируется в словарe [SSJИ, I, C.145.])
В тексте существительное употребляется в первом значении (velkэ majetek, znaиnй jmмnн; stav toho, kdo je bohatэ; zбmoћnost, majetnost): ...mnoho jich bylo, kteшнћ z bohatstvie do chudoby pшichбzeli. [Шeиi a nauиenн, C.268.]
lakomstvн ← lakomэ
Лексема фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
lakomstvie, - ie, a takй - stvo lakomstvo, - a, neutr., ћбdost, lakomstvн, lakomost, Begierde, Gier, Habsucht, Geiz. — (Zemшнti za bliћnнho) toho (t. sv. Pavla) lakomſtwie bieљe Kruml. 227b; lakomſtwym jsъce svedeni cupiditate Mus. 2. Mach. 10, 20. A tak zablъdie… onen w lakomſtwo, chtм vљe sбm jmieti, onen v rozkoљ Љtнt. uи. 70b. Шkъce (nespokojenci, o Alexandrovi): »…sobм ni nбm odp(o)иine, ani lakomztwem co mine« AlxH. 10, 9. Stшмz sм pэchy a zбvisti, hnмvu, smilstva, nenбvisti, lakomſtwa, lakoty takй Hrad. 49a. Љeшadnэm lakomſtwym Pulk. 33a. Vљickni lezъ po lakomſtuн HusPost. 184a. Skrzм lakomſtwo uћitkуv a lъpeћуv Kruml. oliko jest lakomſtuнe na penмzнch ale iako (sic) na kravбch neb kobylбch HusPost. 35a; lakomſtuнe netolik jest na penieze, ale na povэљenie t. 42b. — k lakomſtwyu in avaritiam ЋWittb. 118, 36, w lakomſtwo ЋKlem. tamt.; lakomſtvie avaritia Preљp. 1335; lakomſtwie cupiditas JeronMus. 16, lakomſtwo avaritia tamt.[GbSlov, vok.]
в MSS:
lakomstvie, - ie, lakomstvo n. lakomstvн, lakota; chtivost zisku, zisk; ћбdostivost, touha: (zemшнt za bliћnнho) lakomstvie (sv. Pavla) bieљe [MSS, C.72.]
(Производящее прилагательное lakomэ также фиксируется в словарe [MSS, C.72.])
В словаре Й. Юнгмана фиксируется производящее прилагательное lakomэ. [Jungmann, II, C.259]. Существительное lakomswj дается в статье существительного lakomost (как один из его вариантов). [Jungmann, II, C.259]
Также lakomstvн фиксируется в SSJИ:
lakomstvн, - н (†lakomstvo, - a) s. lakomost, chamtivost, hrabivost, skrblictvн, lakotnost: hrabivб kapitalistickб ziљtnost a l.; dшe se do ъpadu jen z l.; hшнch l-a (Jir.) [SSJИ, I, C.1065.]
(Производящее прилагательное lakomэ также фиксируется в словарe [SSJИ, I, C.1065.])
B. С историческим чередованием в корне
mnozstvie ← mnohэ (чередование h/z в корне — результат второй палатализации)
В исторических словарях фиксируется лексема с чередованием z/ћ в корне, где ћ — результат первой палатализации. Например, в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
mnoћstvie, - ie, neutr., a takй mnoћstvo, - a, neutr., mnoћstvн, Menge; stsl. mnoћьstvo multitudo, z mъnog-, mnog-. Z mnoћstv - bэvб mnostv-. — (Lid), jenћ mnozſtwem z инsla vynide AlxV. 1280; mnozſtwo ѕudн ћivot skona AlxM. 4, 14; mnoſtwo lida EvSeitst. Luk. 7, 11; obecnйho lidu mnozſtuie Ol. Num. 21, 17; mnozſtwie hvмzd multitudo ЋWittb. 146, 4; podlй mnoſtwie hnмva svйho secundum multitudinem ЋKlem. 10, 4; v-mnozſtwyu pokojм t. j. u mnoћstviъ in multitudine ЋWittb. 36, 11, we mnoſtwiu t. j. ve mnostviъ ЋKlem. tamt.; we mnozſtwu milosirdie tvйho ЋWittb. 68, 14; mnoїſtuie Ol. Ex. 9, 18; mnozſtwie Baw. 108a, mnozſtwo t. 46a; — mnoћstvie-krбt v. krбt. [GbSlov, vok.]
(Производящее прилагательное mnohэ также фиксируется в словарe [GbSlov, vok.])
в словаре Й. Юнгмана:
mnoћstwj, mnostwi, n., mnoho, mnohost, moc, hognost, Anzahl, Menge... [Jungmann, II, C.477.]
(Производящее прилагательное mnohэ также фиксируется в словарe [Jungmann, II, C.475.])
в SSJИ:
mnoћstvн, - н s. (иeho) 1. poиet, kvantum: m. a jakost vэrobkщ kvantita, mnohost; velkй, malй, urиitй m. (tepla, prбce ap.) 2. velkэ poиet, velkй kvantum; hojnost, mnoho: m. vzбcnэch knih; m. koшisti; nevнdanй m. lidн, nбvљtмvnнkщ; m. aut; m. snмhu; m. jнdla hojnost 3. kniћ. mnoho lidн; zбstup, dav: uprostшed m.; ztratit se v m. [SSJИ, I, C.1260.]
|
Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 |


