11) dokonalost
Ale zkuљenie, to mб v sobм vбћnost, dokonalost a rozum.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
12) drahost
A za to mбm, ћe ta шiedkost pravйmu pшбtelstvн drahost a vбћnost uиinila.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
13) hanba
...vћdycky najdeme...vмиnъ i po smtrti hanbu [tech], kteшнћ lakomstvнm uposedбni jsъce..
[Шeиi a nauиenн, C.270.]
14) hlubokost
...neћli by jнm zle a neumмle vlбdl, radмjie je v hlubokost moшskъ uverhl.
[Шeиi a nаuиenн, C.269.]
15) chvбla
…vћdycky najdeme velebnъ chvбlu tech, kteшнћ obecnй dobrй pьsobili...
[Шeиi a nauиenн, C.270.]
16) chudoba
...mnoho jich bylo, kteшнћ z bohatstvie do chudoby pшichбzeli.
[Шeиi a nauиenн, C.268.]
17) chytrost
Neћ opatrnost a vэmluvnost sestшe vlastnн jsъ, z jednй mateшe, chytrosti, narozenй.
[Шeиi a nauиenн, C.265.]
18) jednбnie
... i nynie jest nedvмиnй zpomнnanie obecnйho jednбnie...
[Шeиi a nauиenн, C.269.]
19) jednota
...ponмvadћ v pravйm pшбtelstvн jest jednota mysli...
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
20) kшivda
…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
21) lacinost
Jakoћ dva kovy rozdielna jsъ, kteшнћ na barvм podobenstvie nesou zlata, totiћ mмd a mosaz, a tмm obecnost lacinost dala...
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
22) lakomstvн
...vћdycky najdeme...vмиnъ i po smtrti hanbu [tech], kteшнћ lakomstvнm uposedбni jsъce..
[Шeиi a nauиenн, C.270.]
23) milost
Mnohot’ milost muoћ, ale mnohem viec pravй a vмrnй pшбtelstvie.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
24) milostivost
...kteшн sъ vysoko mluvievali o milostivosti, љtмdrosti i o vochotnosti.
[Шeиi a nauиenн, C.268.]
25) mnozstvie
Neb pro tak velikй mnozstvie faleљnэch pшбtel, by kto i pravэ byl, nemuoћeљ poznati...
[Шeиi a nauиenн, C.267.]
26) mъdrost
Tehdy pohledм na to i na mъdrost...
[Шeиi a nauиenн, C.264.]
27) nechtмnie
Najvyљe pak pшietel mб vzneљen bэti a strpмn, by pak nмcto proti osobм tvй uиinil z nechtмnie neb z nerozumu.
[Шeиi a nauиenн, C.267.]
28) nepшбtelstvie
Toto pak najhorљie nepшбtelstvie jest, kterй pod plбљtмm pшбtelstvie chodi...
[Шeиi a nauиenн, C.270.]
29) nerozum
Najvyљe pak pшietel mб vzneљen bэti a strpмn, by pak nмcto proti osobм tvй uиinil z nechtмnie neb z nerozumu.
[Шeиi a nauиenн, C.267.]
30) nesnadnost
A pak najvyљљн nesnadnosti duovod шiedkost, nebo mnozн nalezenн sъ, kreшн ochotnм trpeli chudobu, љkodu...
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
31) neљtмstie
Ћбdnб vмc nesoudн lйpe o pшбtelйch neћ neиtмstie.
[Шeиi a nauиenн, C.266-267.]
32) obecnost
Neb ty vмci musн drahй bэti, kterэmћ obecnost vбhy neodjala.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
33) opatrnost
Neћ opatrnost a vэmluvnost sestшe vlastnн jsъ, z jednй mateшe, chytrosti, narozenй.
[Шeиi a nauиenн, C.265.]
34) pбd
Pravй a vмrnй pшбtelstvie pбdu neznб...
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
35) panstvie
Pшibэvб-li jemu penмz, pшibэvб mu panstvie, ubэvб-li penмz, ubэvб i panstvie.
[Шeиi a nauиenн, C.269.]
36) pйиe
Viece mбme na pйиi mieti љtмstie neћli neљtмstie…
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
37) peиlivost
Neb tomu kaћdэ jako zkuљenй vмci vмш, ћe daleko nesnбze zboћie ostшiehб se, neћli hledб neb dobэvб, a s vмtљн peиlivostн.
[Шeиi a nauиenн, C.269.]
38) povэљenн
A jakћ k malйmu povэљenн pшiљli,...vиicku sнlu jich samo zboћie zemdlilo jest.
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
39) ршбtelstvie
Nic шedљieho pod nebem nenie neћ pravй pшбtelstvie.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
40) pшнtomnost
...jehoћ by pшнtomnostн tak mohl vesel bэti jako sбm svъ.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
41) rozkoљ
…ihned v rozkoљi se dali, opovrhљe mъdrost.
[Шeиi a nauиenн, C.269.]
42) rozum
Ale zkuљenie, to mб v sobм vбћnost, dokonalost a rozum.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
43) шiedkost
A za to mбm, ћe ta шiedkost pravйmu pшбtelstvн drahost a vбћnost uиinila.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
44) shovмnie
Neveleb se mnohэmi pшбtely, ale mмj shovмnie.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
45) sнla
A jakћ k malйmu povэљenн pшiљli,...vиicku sнlu jich samo zboћie zemdlilo jest.
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
46) slбva
Шekovй, kdyћ v svй slбvм byli, sedm mъdrэch jmenovali jsъ.
[Шeиi a nauиenн, C.264.]
47) sluћebnost
Vнdali sme nмkterй v sluћebnosti poloћenй...
[Шeиi a nauиenн, C.268.]
48) smrt
…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
49) snaћnost
Ale pшietel uиinн-lit’ co, hledнt’ to opraviti vљн snaћnostн…
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
50) svмt
By se svмt divnм toиil, ten hrob nemuoћ se oboшiti...
[Шeиi a nauиenн, C.265.]
51) svoboda
Proи se chlubнљ, ћe jsi v svobodм narozen?
[Шeиi a nauиenн, C.265.]
52) љkoda
…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
53) љtмdrost
...kteшн sъ vysoko mluvievali o milostivosti, љtмdrosti i o vochotnosti.
[Шeиi a nauиenн, C.268.]
54) љtмstie
Viece mбme na pйиi mieti љtмstie neћli neљtмstie…
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
55) trбpenie
A spieљe daleko lidй dobrэ ћivot ztrarie skrze zboћie neћ skrze trбpenie.
[Шeиi a nauиenн, C.263-264.]
56) uиenie
…mъdrost nenie takovб vмc, aby v krбtkйm иasu dosaћena bэti mohla skrze jakйћkoli vysokй uиenie…
[Шeиi a nauиenн, C.264.]
57) umмnie
…mъdrost nenie takovб vмc, aby v krбtkйm иasu dosaћena bэti mohla skrze jakйћkoli vysokй uиenie jako jinб шemeslnб umмnie...
[Шeиi a nauиenн, C.264.]
58) uћitek
Nevмrnй pшбtelstvie, krerйћ lidй k sobм majн pro nмjakэ uћitek, aniћ muoћ stбlй bэti.
[Шeиi a nauиenн, C.267.]
59) vбћnost
A za to mбm, ћe ta шiedkost pravйmu pшбtelstvн drahost a vбћnost uиinila.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
60) vмиnost
Neћ ktoћ sъ sobм vбћili vмиnost, ti vћdycky viece milovali obecnй dobrй...
[Шeиi a nauиenн, C.269.]
61) vмzenie
…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
62) vochotnost
...kteшн sъ vysoko mluvievali o milostivosti, љtмdrosti i o vochotnosti.
[Шeиi a nauиenн, C.268.]
63) vyleћenie
...nebojн se dobytie ani hladem vyleћenie.
[Шeиi a nauиenн, C.265.]
64) vэmluvnost
Takй vэmluvnost se zlostн muoћe se smiesiti, mъdrost od dobroty nikam nemuoћ.
[Шeиi a nauиenн, C.265.]
65) vyobcovбnie
…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
66) zboћie
A jakћ k malйmu povэљenн pшiљli,...vиicku sнlu jich samo zboћie zemdlilo jest.
[Шeиi a nauиenн, C.263.]
67) zdбnie
... rozpomeт se, ...kolikrat tebe zdбnie tve oklamalo...
[Шeиi a nauиenн, C. 264.]
68) zkuљenie
Ale zkuљenie, to mб v sobм vбћnost, dokonalost a rozum.
[Шeиi a nauиenн, C.266.]
69) zlost
Takй vэmluvnost se zlostн muoћe se smiesiti, mъdrost od dobroty nikam nemuoћ.
[Шeиi a nauиenн, C.265.]
70) zpomнnanie
... i nynie jest nedvмиnй zpomнnanie obecnйho jednanie...
[Шeиi a nauиenн, C.269.]
71) ћivot
V ћivotм i po smrti hodni chvalэ sъ, kteшнћ co uћiteиnйho k obecnйmu dobrйmu pшivodн.
[Шeиi a nauиenн, C.269.]
Приложение
Фиксация абстрактных существительных в словарях
Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством формантов –eni(e), - бni(e)
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
иinмnie (←иiniti) | + (+глагол) | + (+глагол) | - (+глагол) |
jednбnie (← jednаti) | + (+глагол) | - (-глагол) | + (+глагол) |
povэљenн (← povэљiti) | + (+глагол) | + (+глагол) | + (+глагол) |
shovмnie (← shovмti) | + (+глагол) | + (+глагол) | - (-глагол) |
trбpenie (← trбpiti) | + (+глагол) | + (+глагол) | + (+глагол) |
uиenie (← uиiti) | + (+глагол) | + (+глагол) | + (+глагол) |
umмnie (← umмti) | + (+глагол) | + (+глагол) | + (+глагол) |
vмzenie (← vмzeti) | |||
vyleћenie (←vyleћмti) | - (+глагол ) | - (+глагол) | - (+глагол) |
vyobcovбnie (← vyobcovati) | + (+глагол) | - (-глагол) | +(+глагол) |
zdбnie (← zdбti sм) | + (+глагол) | + (+глагол) | + (+глагол) |
zkuљenie (←zkusit) | + (+глагол) | + (+глагол) | + (+глагол) |
zpomнnanie (← zpomнnati) | -(+глагол) | - (-глагол) | - (-глагол) |
Образование абстрактных существительных от основы прилагательного посредством суффикса - ost-
Историч. словари | Cл. Юнгмана | Совр. толк. словари | |
ctnost (←ctнti, ctnэ) | + (+глагол), (+прилаг) | + (- глагол), (+прилаг) | + (+глагол), (+прилаг) |
dokonalost (← dokonalэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
drahost (← drahэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
chytrost (← chytrэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
hlubokost (← hlubokэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
lacinost (← lacinэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
milost (← milэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
milostivost (← milostivэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
mъdrost (← mъdrэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
nesnadnost (← nesnadnэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
obecnost (← obecnэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
opatrnost (← opatrnэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
peиlivost (← peиlivэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
pшнtomnost (← pшнtomnэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
шiedkost (← шiedkэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
sluћebnost (←sluћebnэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
snaћnost (← snaћnэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
љtмdrost (← љtмdrэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
vбћnost (← vбћnэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
vмиnost (← vмиnэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
vochotnost (← ochotnэ) | + (+прилаг.) | - (- прилаг.) | + (+прилаг.) |
vэmluvnost (← vэmluvnэ) | + (- прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
zlost (← zlэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
Образование абстрактных существительных от основы прилагательных посредством суффикса - stv(ie)
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
blбznovstvie (←blбznovэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
bohatstvie (← bohatэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
lakomstvн (← lakomэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
mnozstvie (← mnohэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
Образование абстрактного существительного от основы другого существительного посредством суффикса –stv(ie)
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
panstvie (← pбn) | + (+существ-е.) | + (+существ-е.) | + (+существ-е.) |
pшбtelstvie (← pшietel) | + (+существ-е.) | + (+существ-е.) | + (+существ-е.) |
Образование абстрактных существительных от основы прилагательных посредством суффикса - ob-
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
chudoba (← chudэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
Образование абстрактных существительных от основы прилагательного посредством суффикса - d-
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
kшivda (← kшivэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
Образование абстрактных существительных от глагольной основы посредством суффикса - ek-
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
uћitek (← uћнti) | + (+глагол) | + (+глагол) | + (+глагол) |
Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством суффикса - ot -
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
ћivot (← ћнti) | + (+глагол) | - (- глагол) | + (+глагол) |
Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством суффикса - b-
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
hanba (← hanмti) | + (+глагол) | + (+глагол) | + (+глагол) |
Образование абстрактного существительного от основы количественного числительного посредством суффикса - ot - c чередованием гласного в корне
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
jednota (← jeden) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
Образование абстрактного существительного от основы прилагательного посредством суффикса - ot-
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
dobrota (← dobrэ) | + (+прилаг.) | - (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством нулевой суффиксации
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
blud (← blъditi) | + (+глагол) | + (+глагол) | + (+глагол) |
pбd (←pбsti / padati) | + (+глагол) | + (- глагол) | + (+глагол) |
Образование абстрактного существительного от основы прилагательного посредством нулевой суффиксации
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
blaho (← blahэ) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) | + (+прилаг.) |
Образование абстрактного существительного от основы другого абстрактного существительного посредством приставки ne-
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
nechtмnie (← chtмnie) | + (+существ-е.) | + (+существ-е.) | - (-существ-е.) |
nepшбtelstvie (← pшбtelstvie) | + (+существ-е.) | + (+существ-е.) | + (+существ-е.) |
nerozum (← rozum) | + (+существ-е.) | + (+существ-е.) | + (+существ-е.) |
neљtмstн (← љtмstн) | + (+существ-е.) | - (+существ-е.) | + (+существ-е.) |
Первообразные абстрактные существительные
Историч. словари | Cловарь Юнгмана | Совр. толк. словари | |
bшemeno | + | + | + |
Иas | + | + | + |
иest | + | + | + |
Chvбla | + | + | + |
Pйиe | + | + | + |
Rozkoљ | + | + | + |
rozum | + | + | + |
sнla | + | + | + |
slбva | + | + | + |
Smrt | + | + | + |
Svмt | + | + | + |
Svoboda | + | + | + |
Љkoda | + | + | + |
љtмstie | + | + | + |
zboћie | + | + | + |
1Иeљka J. Шeиi a nauиenн hlubokэch mudrcщ / подготовка текстов Lehбr J., Stich A. // Иeskб literatura od poибtkщ k dneљku. Kniha textщ 1. Praha, 2000. С. 263-270.
|
Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 |


