11) dokonalost

Ale zkuљenie, to mб v sobм vбћnost, dokonalost a rozum.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

12) drahost

A za to mбm, ћe ta шiedkost pravйmu pшбtelstvн drahost a vбћnost uиinila.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

13) hanba

...vћdycky najdeme...vмиnъ i po smtrti hanbu [tech], kteшнћ lakomstvнm uposedбni jsъce..

[Шeиi a nauиenн, C.270.]

14) hlubokost

...neћli by jнm zle a neumмle vlбdl, radмjie je v hlubokost moшskъ  uverhl.

[Шeиi a nаuиenн, C.269.]

15) chvбla

…vћdycky najdeme velebnъ chvбlu tech, kteшнћ obecnй dobrй pьsobili...

[Шeиi a nauиenн, C.270.]

16) chudoba

...mnoho jich bylo, kteшнћ z bohatstvie do chudoby pшichбzeli.

[Шeиi a nauиenн, C.268.]

17) chytrost

Neћ opatrnost a vэmluvnost sestшe vlastnн jsъ, z jednй mateшe, chytrosti, narozenй.

[Шeиi a nauиenн, C.265.]

18) jednбnie

... i nynie jest nedvмиnй zpomнnanie obecnйho jednбnie...

[Шeиi a nauиenн, C.269.]

19) jednota

...ponмvadћ v pravйm pшбtelstvн jest jednota mysli...

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

20) kшivda

…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

21) lacinost

Jakoћ dva kovy rozdielna jsъ, kteшнћ na barvм podobenstvie nesou zlata, totiћ mмd a mosaz, a tмm obecnost lacinost dala...

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

22) lakomstvн

...vћdycky najdeme...vмиnъ i po smtrti hanbu [tech], kteшнћ lakomstvнm uposedбni jsъce..

[Шeиi a nauиenн, C.270.]

23) milost

Mnohot’ milost muoћ, ale mnohem viec pravй a vмrnй pшбtelstvie.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

НЕ нашли? Не то? Что вы ищете?

24) milostivost

...kteшн sъ vysoko mluvievali o milostivosti, љtмdrosti i o vochotnosti.

[Шeиi a nauиenн, C.268.]

25) mnozstvie

Neb pro tak velikй mnozstvie faleљnэch pшбtel, by kto i pravэ byl, nemuoћeљ poznati...

[Шeиi a nauиenн, C.267.]

26) mъdrost

Tehdy pohledм na to i na mъdrost...

[Шeиi a nauиenн, C.264.]

27) nechtмnie

Najvyљe pak pшietel mб vzneљen bэti a strpмn, by pak nмcto proti osobм tvй uиinil z nechtмnie neb z nerozumu.

[Шeиi a nauиenн, C.267.]

28) nepшбtelstvie

Toto pak najhorљie nepшбtelstvie jest, kterй pod plбљtмm pшбtelstvie chodi...

[Шeиi a nauиenн, C.270.]

29) nerozum

Najvyљe pak pшietel mб vzneљen bэti a strpмn, by pak nмcto proti osobм tvй uиinil z nechtмnie neb z nerozumu.

[Шeиi a nauиenн, C.267.]

30) nesnadnost

A pak najvyљљн nesnadnosti duovod шiedkost, nebo mnozн nalezenн sъ, kreшн ochotnм trpeli chudobu, љkodu...

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

31) neљtмstie

Ћбdnб vмc nesoudн lйpe o pшбtelйch neћ neиtмstie.

[Шeиi a nauиenн, C.266-267.]

32) obecnost

Neb ty vмci musн drahй bэti, kterэmћ obecnost vбhy neodjala.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

33) opatrnost

Neћ opatrnost a vэmluvnost sestшe vlastnн jsъ, z jednй mateшe, chytrosti, narozenй.

[Шeиi a nauиenн, C.265.]

34) pбd

Pravй a vмrnй pшбtelstvie pбdu neznб...

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

35) panstvie

Pшibэvб-li jemu penмz, pшibэvб mu panstvie, ubэvб-li penмz, ubэvб i panstvie.

[Шeиi a nauиenн, C.269.]

36) pйиe

Viece mбme na pйиi mieti љtмstie neћli neљtмstie…

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

37) peиlivost

Neb tomu kaћdэ jako zkuљenй vмci vмш, ћe daleko nesnбze zboћie ostшiehб se, neћli hledб neb dobэvб, a s vмtљн peиlivostн.

[Шeиi a nauиenн, C.269.]

38) povэљenн

A jakћ k malйmu povэљenн pшiљli,...vиicku sнlu jich samo zboћie zemdlilo jest.

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

39) ршбtelstvie

Nic шedљieho pod nebem nenie neћ pravй pшбtelstvie.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

40) pшнtomnost

...jehoћ by pшнtomnostн tak mohl vesel bэti jako sбm svъ.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

41) rozkoљ

…ihned v rozkoљi se dali, opovrhљe mъdrost.

[Шeиi a nauиenн, C.269.]

42) rozum

Ale zkuљenie, to mб v sobм vбћnost, dokonalost a rozum.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

43) шiedkost

A za to mбm, ћe ta шiedkost pravйmu pшбtelstvн drahost a vбћnost uиinila.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

44) shovмnie

Neveleb se mnohэmi pшбtely, ale mмj shovмnie.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

45) sнla

A jakћ k malйmu povэљenн pшiљli,...vиicku sнlu jich samo zboћie zemdlilo jest.

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

46) slбva

Шekovй, kdyћ v svй slбvм byli, sedm mъdrэch jmenovali jsъ.

[Шeиi a nauиenн, C.264.]

47) sluћebnost

Vнdali sme nмkterй v sluћebnosti poloћenй...

[Шeиi a nauиenн, C.268.]

48) smrt

…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

49) snaћnost

Ale pшietel uиinн-lit’ co, hledнt’ to opraviti vљн snaћnostн…

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

50) svмt

By se svмt divnм toиil, ten hrob nemuoћ se oboшiti...

[Шeиi a nauиenн, C.265.]

51) svoboda

Proи se chlubнљ, ћe jsi v svobodм narozen?

[Шeиi a nauиenн, C.265.]

52) љkoda

…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

53) љtмdrost        

...kteшн sъ vysoko mluvievali o milostivosti, љtмdrosti i o vochotnosti.

[Шeиi a nauиenн, C.268.]

54) љtмstie

Viece mбme na pйиi mieti љtмstie neћli neљtмstie…

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

55) trбpenie

A spieљe daleko lidй dobrэ ћivot ztrarie skrze zboћie neћ skrze trбpenie.

[Шeиi a nauиenн, C.263-264.]

56) uиenie

…mъdrost nenie takovб vмc, aby v krбtkйm иasu dosaћena bэti mohla skrze jakйћkoli vysokй uиenie…

[Шeиi a nauиenн, C.264.]

57) umмnie

…mъdrost nenie takovб vмc, aby v krбtkйm иasu dosaћena bэti mohla skrze jakйћkoli vysokй uиenie jako jinб шemeslnб umмnie...

[Шeиi a nauиenн, C.264.]

58) uћitek

Nevмrnй pшбtelstvie, krerйћ lidй k sobм majн pro nмjakэ uћitek, aniћ muoћ stбlй bэti.

[Шeиi a nauиenн, C.267.]

59) vбћnost

A za to mбm, ћe ta шiedkost pravйmu pшбtelstvн drahost a vбћnost uиinila.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

60) vмиnost

Neћ ktoћ sъ sobм vбћili vмиnost, ti vћdycky viece milovali obecnй dobrй...

[Шeиi a nauиenн, C.269.]

61) vмzenie

…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

62) vochotnost

...kteшн sъ vysoko mluvievali o milostivosti, љtмdrosti i o vochotnosti.

[Шeиi a nauиenн, C.268.]

63) vyleћenie

...nebojн se dobytie ani hladem vyleћenie.

[Шeиi a nauиenн, C.265.]

64) vэmluvnost

Takй vэmluvnost se zlostн muoћe se smiesiti, mъdrost od dobroty nikam nemuoћ.

[Шeиi a nauиenн, C.265.]

65) vyobcovбnie

…kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt...

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

66) zboћie

A jakћ k malйmu povэљenн pшiљli,...vиicku sнlu jich samo zboћie zemdlilo jest.

[Шeиi a nauиenн, C.263.]

67) zdбnie

... rozpomeт se, ...kolikrat tebe zdбnie tve oklamalo...

[Шeиi a nauиenн, C. 264.]

68) zkuљenie

Ale zkuљenie, to mб v sobм vбћnost, dokonalost a rozum.

[Шeиi a nauиenн, C.266.]

69) zlost

Takй vэmluvnost se zlostн muoћe se smiesiti, mъdrost od dobroty nikam nemuoћ.

[Шeиi a nauиenн, C.265.]

70) zpomнnanie

... i nynie jest nedvмиnй zpomнnanie obecnйho jednanie...

[Шeиi a nauиenн, C.269.]

71) ћivot

V ћivotм i po smrti hodni chvalэ sъ, kteшнћ co uћiteиnйho k obecnйmu dobrйmu pшivodн.

[Шeиi a nauиenн, C.269.]

Приложение

Фиксация абстрактных существительных в словарях


Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством формантов –eni(e), - бni(e)

Историч.

словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

иinмnie (←иiniti)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

- (+глагол)

jednбnie (← jednаti)

+ (+глагол)

- (-глагол)

+ (+глагол)

povэљenн (← povэљiti)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

shovмnie (← shovмti)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

- (-глагол)

trбpenie (← trбpiti)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

uиenie (← uиiti)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

umмnie (← umмti)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

vмzenie (← vмzeti)

vyleћenie (←vyleћмti)

- (+глагол )

- (+глагол)

- (+глагол)

vyobcovбnie (← vyobcovati)

+ (+глагол)

- (-глагол)

+(+глагол)

zdбnie (← zdбti sм)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

zkuљenie (←zkusit)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

zpomнnanie (← zpomнnati)

-(+глагол)

- (-глагол)

- (-глагол)


Образование абстрактных существительных от основы прилагательного посредством суффикса - ost-

Историч. словари

Cл. Юнгмана

Совр. толк. словари

ctnost (←ctнti, ctnэ)

+ (+глагол), (+прилаг)

+ (- глагол), (+прилаг)

+ (+глагол), (+прилаг)

dokonalost (← dokonalэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

drahost (← drahэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

chytrost (← chytrэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

hlubokost (← hlubokэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

lacinost (← lacinэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

milost (← milэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

milostivost (← milostivэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

mъdrost (← mъdrэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

nesnadnost (← nesnadnэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

obecnost (← obecnэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

opatrnost (← opatrnэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

peиlivost (← peиlivэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

pшнtomnost (← pшнtomnэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

шiedkost (← шiedkэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

sluћebnost (←sluћebnэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

snaћnost (← snaћnэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

љtмdrost (← љtмdrэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

vбћnost (← vбћnэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

vмиnost (← vмиnэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

vochotnost (← ochotnэ)

+ (+прилаг.)

- (- прилаг.)

+ (+прилаг.)

vэmluvnost (← vэmluvnэ)

+ (- прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

zlost (← zlэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)


Образование абстрактных существительных от основы прилагательных посредством суффикса - stv(ie)

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

blбznovstvie (←blбznovэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

bohatstvie (← bohatэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

lakomstvн (← lakomэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

mnozstvie (← mnohэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)



Образование абстрактного существительного от основы другого существительного посредством суффикса –stv(ie)

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

panstvie (← pбn)

+ (+существ-е.)

+ (+существ-е.)

+ (+существ-е.)

pшбtelstvie (← pшietel)

+ (+существ-е.)

+ (+существ-е.)

+ (+существ-е.)



Образование абстрактных существительных от основы прилагательных посредством суффикса - ob-

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

chudoba (← chudэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)



Образование абстрактных существительных от основы прилагательного посредством суффикса - d-

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

kшivda (← kшivэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)



Образование абстрактных существительных от глагольной основы посредством суффикса - ek-

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

uћitek (← uћнti)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

+ (+глагол)



Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством суффикса - ot -

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

ћivot (← ћнti)

+ (+глагол)

- (- глагол)

+ (+глагол)



Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством суффикса - b-

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

hanba (← hanмti)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

+ (+глагол)



Образование абстрактного существительного от основы количественного числительного посредством суффикса - ot - c чередованием гласного в корне

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

jednota (← jeden)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)



Образование абстрактного существительного от основы прилагательного посредством суффикса - ot-

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

dobrota (← dobrэ)

+ (+прилаг.)

- (+прилаг.)

+ (+прилаг.)



Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством нулевой суффиксации

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

blud (← blъditi)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

+ (+глагол)

pбd (←pбsti / padati)

+ (+глагол)

+ (- глагол)

+ (+глагол)



Образование абстрактного существительного от основы прилагательного посредством нулевой суффиксации

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

blaho (← blahэ)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)

+ (+прилаг.)



Образование абстрактного существительного от основы другого абстрактного существительного посредством приставки ne-

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

nechtмnie (← chtмnie)

+ (+существ-е.)

+ (+существ-е.)

- (-существ-е.)

nepшбtelstvie (← pшбtelstvie)

+ (+существ-е.)

+ (+существ-е.)

+ (+существ-е.)

nerozum (← rozum)

+ (+существ-е.)

+ (+существ-е.)

+ (+существ-е.)

neљtмstн (← љtмstн)

+ (+существ-е.)

- (+существ-е.)

+ (+существ-е.)



Первообразные абстрактные существительные

Историч. словари

Cловарь Юнгмана

Совр. толк. словари

bшemeno

+

+

+

Иas

+

+

+

иest

+

+

+

Chvбla

+

+

+

Pйиe

+

+

+

Rozkoљ

+

+

+

rozum

+

+

+

sнla

+

+

+

slбva

+

+

+

Smrt

+

+

+

Svмt

+

+

+

Svoboda

+

+

+

Љkoda

+

+

+

љtмstie

+

+

+

zboћie

+

+

+


1Иeљka J. Шeиi a nauиenн hlubokэch mudrcщ / подготовка текстов Lehбr J., Stich A. // Иeskб literatura od poибtkщ k dneљku. Kniha textщ 1. Praha, 2000. С. 263-270.

Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23