(Производящий глагол blъditi также фиксируется в словаре [SSJИ, I, C.140.])
Стоит отметить, что в современном чешском языке существует лексема bloud с дифтонгическим сочетанием в корне, образованная по той же модели, но со словообразовательным значением лица. Bloud – nerozumnэ, poљetilэ иlovмk; poљetilec, blбhovec, blбzнnek.
pбd ← pбsti
Лексема фиксируется в MSS:
pбd, - ie m. padбnн [MSS, C.186.]
(Производящий глагол pasti также фиксируется в исторических словарях [MSS, C.187.]
в словаре Й. Юнгмана:
pбd, a, m. ... upadenj, padanj, aupad, der Fall … b) neљtěstj, pohroma, Unfall, Berfall… [Jungmann, III, C.4.]
(Глаголы padat и pasti не фиксируется в словаре)
в SSJИ:
pбd, - u m. (6. j. - u, - м) 1. pohyb shora dolщ zpщsobenэ vlastnн vбhou; padбnн, klesбnн: p. kamene; p. laviny, meteorщ; p. s konм, se skбly; fyz. (volnэ) p. pohyb, kt. konб tмleso pod vlivem vlastnн vбhy †2. pohyb dopшedu, zprav. rychlэ: hшнbм prudkэm pбdem pospнchalo (Hol.); v. tйћ pбdem, horempбdem 3. ponмk. zast. hromadnй hynutн (zvl. dobytka, konн) zpщsobovanй zejm. epidemickou nemocн: uhynutн a p. dobytka; - nбш. ust. spoj. leћet pбdem (Jir., Staљ.) bэt tмћce nemocen; lehnout, ulehnout pбdem tмћce onemocnмt 4. ztrбta moci, vlivu, vэznamu, postavenн; ъpadek, rozpad; zбhuba, zkбza, zniиenн: p. absolutismu; p. vlбdy; p. slбvy, moci; p. pevnosti, obleћenйho mмsta dobytн nepшнtelem: ♦ pэcha pшedchбzн p. (pшнslovн) pэcha vede k zбhubм 5. ponмk. zast. upadnutн v neћбdoucн stav, octnutн se v nepшнznivйm postavenн: mravnн ъpadek, poklesek, hшнch, zvl. ztrбta panenstvн: chrбnн (studenty) pшed pбdem do oљklivэch zvykщ (Prav.); p. v nemilost (Zey.); - p. prvnнho иlovмka; dнvиin p. 6. zast. ob. pшнpad, zбleћitost, vмc, udбlost: staly se vљelijakй pбdy; v takovэch pбdech tмћko radit; mб smrtelnэ p. v rodinм (Herrm.); skrz ten p. (Polби.) proto; (dnes nespr.) na kaћdэ p. (se tam podнvбm) v kaћdйm pшнpadм, zcela jistм; na ћбdnэ p. (to nevezmu) vщbec ne, zanic, za ћбdnэch okolnostн, podmнnek; tнm pбdem (se to stalo) tak, proto; v pбdu potшeby, nutnosti (se to zaшнdн) bude-li tшeba, nutno; v pбdu, kdyby se nмco zlйho mмlo pшihodit 7. jaz. mluvnickб kategorie (mluvnickэ vэznam) vyjadшujнcн obmмnami tvaru (zprav. koncovkami) rщznй vztahy jmйna ve vмtм; tvar tuto kategorii vyjadшujнcн: prvnн, druhэ, tшetн,... p.; p. prostэ; p. pшedloћkovэ [SSJИ, II, C.478.]
(Производящий глагол pasti также фиксируется в словаре [SSJИ, II, C.480.])
Образование абстрактного существительного от основы прилагательного посредством нулевой суффиксации
blaho ← blahэ
Лексема фиксируется в EESИ:
blaho, - a n.
sr. stsl. blagъ
relig. blahoslavenstvн, jeden z osmi Jeћнљovэch vэrokщ z 5. kapitoly Matouљova evangelia
Ojed. doklad z OtcA za latinskй beatitudo: spasitel najprv ny blahu o pokoшe uин a tak шka: Blaћenн sъ chudн duchem. Sr. blahoslavenstvie 3
Autor: Markйta Pytlнkovб [ESSИ, vok.]
(Производящее прилагательное blahэ также фиксируется в исторических словарях [GbSlov, vok.])
в словаре Й. Юнгмана:
blaho, … blahэ... a, n. љtмstj, dobro, Heil, Wohl... [Jungmann, I, C.128.]
(Производящее прилагательное blahэ также фиксируется в словаре [Jungmann, I, C.131.]
в SSJИ:
blaho, - a s. 1. stav, pocit vyplэvajнcн z uspokojenн tuћeb, vrcholnй љtмstн; blaћenost, rozkoљ: neskonalй b.; rodinnй b.; b. lбsky; slzy blaha; zбшit blahem; vrchol blaha; tone v blahu 2. (zast. tйћ blбha, - y ћ.) dobrэ stav hmotnэch podmнnek ћivotnнch; prospмch, zdar, blahobyt, dobro: obecnй b.; b. vlasti, lidu [SSJИ, I, C.129.]
(Производящее прилагательное blahэ также фиксируется в словаре [SSJИ, I, C.132.])
Образование абстрактного существительного от основы другого абстрактного существительного посредством приставки ne-nechtмnie ← chtмnie (← chtieti)
Существительное nechtмnie фиксируется в словаре Я. Гебауэра:
nechtмnie, - ie, neutr., Nichtwollen: ktoћ by иlovмka z nechtienie zabil nescius Praћsk. Jos. 20, 9, nechtм, nerad; (Kain) v zъfalstvм zabit jest nechtмnнm od Lamecha Ћid. 222. [GbSlov, vok.]
(Производящее существительное chtмnie также фиксируется в исторических словарях [GbSlov, vok.])
Nechtмnie также фиксируется в словаре Й. Юнгмана, при этом производящей базой существительного в словарной статье обозначен глагол nechtjti:
nechtмnj, n. (s v. nechtjti), das Nichtwollen… [Jungmann, II, C.667.]
(Существительное chtмnj также фиксируется в словаре [Jungmann, I, C.827.])
В используемых современных толковых словарях ни nechtмnie, ни производящее существительное chtмnie не зафиксированы.
nepшбtelstvie ← pшбtelstvie
Nepшбtelstvie фиксируется в исторических словарях:
nepшietelstvie, - ie n. Nepшбtelstvн [MSS, C.121.]
(Производящее существительное pшбtelstvie также фиксируется в словаре [MSS, C.251.])
в словаре Й. Юнгмана:
nepшбtelstvj, (*nepшбtelstwo,*nepшietelstwo), n., nepшjzen, nenбwist, newljdnost, Feindschaft... [Jungmann, II, C.686.]
(Производящее pшбtelstvie также фиксируется в словаре [Jungmann, III, C.437.])
в SSJИ:
nepшбtelstvн, - н s. 1. nepшбtelskэ pomмr n. smэљlenн, silnб nepшнzeт; nenбvist, odpor, zбљtн: n. mezi znesvбшenэmi rody; zjevnй, nesmiшitelnй n. mezi soky; ћнt se sousedy v n.; tшнdnн n. antagonismus 2. vzбjemnэ pomмr zemн mezi sebou vбlинcнch: n. mezi dvмma stбty; zahбjit n. [SSJИ, II, C.171.]
(Производящее pшбtelstvн также фиксируется в словаре [SSJИ, II, C.994.])
nerozum ← rozum
Существительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
nerozum, - a, masc.; pol. nierozum. — Nemoudrost, Torheit: ћбdnйmu by (иlovмk) vhod nebyl, toћ ќ nerozum TkadlM. 54. — Nesrozumitelnost, Unverstдndlichkeit: zбkon boћн zapomnien jest a v nerozum vљel ChelиSнќ. 34b, nerozumн se mu. [GbSlov, vok.]
(Производящее существительное rozum также фиксируется в исторических словарях [MSS, C.272.])
в словаре Й. Юнгмана:
nerozum, u, m., nedostatek rozumu, nesmyslost, Unvernunf... [Jungmann, II, C.692.]
(Производящее существительное rozum также фиксируется в словаре [Jungmann, III, C.932-933.])
в SSJИ:
nerozum, - u m. (6. j. - u) 1. nedostatek rozumu, rozumnosti; poљetilost, zpozdilost, nerozvбћnost, nerozumnost, hloupost: dopustit se chyby z n-u; dнtм to udмlalo z n-u; aћ do n-u rozvzteklen (Jir.) 2. шidи. nerozumnэ, poљetilэ, zpozdilэ иin; nerozumnost, nesmysl: provйst v mlбdн nejeden n.; — nerozum, - a m. шidи. expr. nerozumnэ иlovмk; nerozuma: ty n-e [SSJИ, II, C.176.]
(Производящее существительное rozum также фиксируется в современных словарях [SSИ, C.458.])
neљtмstн ← љtмstн
В исторических словарях фиксируется существительное с чередованием в корне:
nesимstie (psбno иasto - zи - nezимstie), - љи - neљимstie, - ie, neutr., neљtмstн, Unglьck, Unheil; rus. nesиastije. — (Neguzar) v nepшбtely kут oboшi v svйm neſtyeſty i v svйm hoшi AlxV. 1717; potupenie a nezczeſtye v cмstбch jich (synщ lidskэch) infelicitas ЋKlem. 13, 3; zetшмnie a neſcziellie ЋKap. t.; dokona sм na тem sklad vљeho nezczieſtie OtcB. 6b; neb ќ љиestie po neſſczeſty bэvб, neſczeſtye po љиestн Vнt. 72a; zиastnй by bylo to jejich nezſczeſſtije Љtнt. ш. 11b; hlediћ na levici, totiћ na neſſczefiie svмta NRada 2023; po neſtieſti љtмstie bэvб a po љtмstie neſtieſti Baw. 172a; nadarmo ќ nekajн lidй: stalo mi se po neſſtмſtie TkadlM. 131; ustaviиnб mysl jest v љимstн i w newſſczzieſti Kruml. 178a; tak nбs nezczeſtie podeљlo Mart. 33b; kdyћ se pшнteli tvйmu neſſtieſtij dмje, иekaj u sebe, nebo jiћ nad dveшmi mбљ je Hбd. 9b; (Nikanor) nezceſtнe o zahynutie vojska svйho doљel jest infelicitatem de interitu Kladr. 2. Machab. 8, 35; svrchovanйho nezиeſtie Pernљt. t.; mъdrэ sиestie na nesиestie nesadн, smluvн se radмji podobnм neћ svadн KorMan. 181b, sиestie zavodн v nesиestie t.; sиestie se trausн, nesиestie se spe t.; neſſtмſtij se s nimi objнmб ReљSir. 193b. [GbSlov, vok.]
(Производящее существительное љtмstн также фиксируется в исторических словарях [MSS, C.323]
В словаре Й. Юнгмана фиксируется только производящее существительное љtмstн. [Jungmann, IV, C.511-512.]
Neљtмstн также фиксируется в SSJИ:
neљtмstн, - н s. pшнhoda, udбlost se љpatnэm, иasto tragickэm zakonиenнm, velkб nehoda; pohroma, katastrofa, zhouba: n. pшi pшechбzenн silnice; dщlnн, ћelezniиnн n.; stalo, pшihodilo se n.; stihlo, potkalo ho n., pшivйst, uvrhnout, strhnout nмkoho do n.; pшijнt do n.; bэt v n.; snбљet n. strast; n. stнhб n.; ust. spoj. na n. (ps. tйћ naneљtмstн) neљќastnou nбhodou; ♦ n. nechodн samo (poшek.); ob. expr. sedн, vypadб jako hromбdka n. smutnм, velmi sklesle; stojн jako pytel n. ztrбpenм; lнnб huba holй n. (poшek.) kdo se neumн n. nechce o nмco pшihlбsit, na nмco zeptat ap., љkodн sбm sobм; n. nechodн po horбch, ale po lidech (poшek.); љtмstн ve hшe, n. v lбsce (poшek.); → expr. zdrob. *neљtмstниko, - a s. (Ner.) [SSJИ, II, C.185.]
(Производящее существительное љtмstн также фиксируется в современных словарях [SSИ, C.1213.])
2.4 Первообразные абстрактные существительные
Обратимся к этимологическим словарям и исследуем происхождение выделенных первообразных абстрактных существительных.
bшemeno
(Вариация brйmм, bшemene связана с дифтонгизацией к в *bermк)
bшemeno: stи. bшiemм ( > nи. bшнmм), odvoz, stи. bшemйnce, z toho jи. mask. bшemenec koromyslo LF 27.357, stи. bшemiecko a bшemбtko. Novotvar jiћ stи. bшemeno. Laљ. dшe - meno (sena, trбvy) Malэ, bшemenko nбloћ trбvy do loktuљe Љr (chod. dosud bшemниko t/v JinCh 57, srv. hl. bremjecko), val. dшemeno SvK. — Vљeslovanskй: slc. bшemeno (zastar. bremд), pol. brzemiк., r. berйmja, sln. breme atd. — Pщv. *bermк, od koшene, kterэ je v brбti, pшнponou - men-; zde mб ten koшen jeљtм pщvodnн vэznam 'nйsti', b. = nбklad k nesenн, to co je neseno. [Machek, C.72.]
Таким образом, bшemeno, образованное посредством аффикса - men-, и brбti — однокоренные слова, в bшemeno корень также имеет значение нести, то есть bшemeno — то, что несут.
|
Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 |


