Существительное фиксируется в исторических словарях:

svoboda f. svoboda, volnost, nezбvislost; jest svoboda (s inf.) je dovoleno; nevбzanost; osvobozenн od иeho, vэsada; tйћ m. (o svobodnйm, udatnйm muћi): (Boleslav) svoboda velikэ bieљe [MSS, C.314.]

в словаре Й. Юнгмана:

swoboda, y... f. ...  = staw ten, kdyћ kdo swщg, swэm pбnem gest, neodwislost, wolnost, Freiheit [Jungmann, IV, C.413.]

в SSИ:

svoboda, - y ћ 1. moћnost uplatnit svou vщli, volnм se rozhodovat, jednat ap., volnost: politickб svoboda; mнt svobodu volby; svoboda projevu, vyznбnн; obиanskй svobody prбva zaruиenб ъstavou; osobnн svoboda nedotknutelnost osoby; svoboda podnikбnн 2. samostatnost, nezбvislost (nбroda, stбtu): boj za svobodu 3. volnost v pohybu, v mнstм pobytu ap.: pustit ptбka z klece na svobodu; vyљetшovat obћalovanйho na svobodм; prбv. trest odnмtн svobody 4. stav toho, kdo jeљtм neuzavшel sтatek n. jej zruљil: vrбtila mu svobodu; poslednн den svobody pшed svatbou 5. stav bezstarostnosti, neomezenн rщz. povinnostmi, volnost: lйta klukovskй svobody [SSИ, C.536.]

љkoda

љkoda, z toho љkoditi, љkщdce atd., oљkodit spбsti obilн, zбљkodnн NШ 10.228. Tak i u jinэch Slovanщ. Ze sthn. scado (nynн Schade).  [Machek, C.612.]

Cуществитвительное љkoda является заимствованием старонемецкого scado «вред, ущерб».

Љkoda фиксируется в исторических словарях:

љkoda f. љkoda, poљkozenн; svъ љkodъ sobм na љkodu, k svй љkodм; na иeskъ љkodu Иechщm na љkodu, aby Иechщm љkodili; љkody hledati hledat, jak uљkodit; dбvati na љkody na lichvu [MSS, C.320.]

НЕ нашли? Не то? Что вы ищете?

в словаре Й. Юнгмана:

љkoda... y, f. = poruљenj neb zkбza dokonalйho stawu wмci negakй, der Schade... [Jungmann, IV, C.468.]

в SSИ:

љkoda1, - y ћ <n> 1. hmotnб a jinб ztrбta, ибsteиnй zniиenн, poљkozenн, zmenљenн ceny: vбleиnй љkody; љkody zpщsobenй poћбrem; љkoda na zdravн ъjma; pшijнt ke љkodм; nadмlat vнc љkody neћ uћitku; nedмlejte si љkodu (odmнtбnн daru ap.) 2. neprospмch 1, ъjma 2: zkuљenosti nejsou иlovмku na љkodu; udмlat nмco ke љkodм hnutн; je ho velkб љkoda (toho, kdo odchбzн n. zemшel) □ љkoda pшнsl. v pшнs. vyj. politovбnн: (je to) љkoda (, ћe nepшiљel); na takovou prбci je ho љkoda jinde se ho mщћe lйpe vyuћнt; (je) љkoda slov, иasu, penмz ly by marnм vynaloћeny; љkoda mluvit darmo ♦ љkoda kaћdй rбny, kterб padne vedle (poшek.) [SSИ, C.544.]

љtмstie

љtмstн, stи. љимstie; slc. љtastie, p. szczкњcie, ukr. љиastja, r. sиasќje. Psl. sъикstьje, ze sъ - = 'dobшe, velmi' (viz s 3°) a икstь = и. ибst 'ъdмl, podнl'+ьje, tedy 'dobrэ ъdмl'. Srov. i stи. nesboћie neљtмstн z ne-sъ-boћьje, od synonyma (s икstь) bogъ ъdмl (v. bohatэ). Hujer 1.99 n. Jiћnн Slovanй majн mнsto sъикstьje pouhй zбkladnн икstь (b. sch. иest љtмstн, sln. иestit љќastnэ) anebo sъ-rкќa (sch. sreжa), vlastnм 'љќastnб shoda okolnosti".— Љќastnэ je ze *sъикstьnъ, to pak ze *sъикstъ 'kdo mб dobrэ ъdмl'; laљ. љиaslivy a slc. љќasќlivэ, pol. szczкњliwy mб pшнponu novмjљн (jako љkod-livэ apod.), ale љќastlivec je pшejato z r. sиastlivec. Val. љиasti - kovaќ pшбti љtмstн, gratulovati je utvoшeno jako hoшekovati, tj. zбkladem je slovo љиastie, v takovэch pшбnнch иasto se ozэvajнcн. [Machek, C.625.]

Таким образом, чешское љtěstн (более ранняя форма — љиěstie) произошло из  праславянского *sъиęstьje, которое объясняют из двух частей: *sъ-(su-) - «хороший» и *иęstь «часть», то есть «хороший удел».

Cуществительное фиксируется в исторических словарях:

sимstie, љимstie, љtмstie, - ie n. љtмstн, ъspмch: jde mi sимstie daшн se mi; osud [MSS, C.279.]

в словаре Й. Юнгмана:

љtмstj... n. ...  a) Sbмh pшjgemnэch a prospмљnэch okolnostj, o kterэch gsme napшed newмdмti, aniћ gich sami  pшiwesti mohli, nбhoda pшjzniwб... das Glьck...  b) Zwlбљtм sbмh pшjgemnэch a prospмљnэch okolnostj, staw nбљ dobrэm иinjcjch, i wмci, kterйћ k tomu slauћj, dobrэ prospмch... [Jungmann, IV, C.511-512.]

в SSИ:

љtмstн, - н s 1. stav n. pocit ъplnйho uspokojenн, blaha: rodinnй љtмstн; љtмstн jim zбшн z oин
2. zdar, ъspмch: mнt љtмstн pшi sбzenн; mnoho љtмstн! (pшбnн) 3. pшнznivб shoda okolnostн: љtмstн mi pшбlo; (bylo) jeљtм љtмstн, ћe si vzpomnмl ♦ bэt na vrcholu љtмstн; mнt vнc љtмstн neћ rozumu; mнt z pekla љtмstн; na љtмstн (i naљtмstн) (vљechno dobшe dopadlo) љќastnou nбhodou; odvбћnйmu љtмstн pшeje (poшek.); stбt v cestм nминmu љtмstн; љlapat si po љtмstн expr. jednat ve svщj neprospмch; љtмstн ve hшe, neљtмstн v lбsce (poшek.) [SSИ, C.561.]

zboћie

zboћн: stи. sboћie znamenalo majetek, jmмnн, statek, bohatstvн; blahobyt, moc; љtмstн, zdar; nи. pшedmмt obchodu, merx; msl. val. laљ. obilн. Odvozenina stи. sboznэ = bohatэ, plnэ, mocnэ, obsahuje s 3° (viz) (jinй je zboћnэ = nбboћnэ, poboћnэ, viz bщh). — Slc. zboћie obilн (zbozovэ obilnн); p. zboїe, stp. sboїe, jmмnн, majetek,  bohatstvн, substantia, nynн jen: obilniny; stp. zboїnэ bohatэ, љtastnэ, mocnэ; hl. zboћe љtмstн, dl. dobytek; ukr. zbiћzja obilн, r. zboћ'je majetek, bohatstvн, obilн. — Psl. sъboћьje, pщvodnм abstraktum od adj. sъbogъ; tomu se rovnб stind. -bhбga - obsahujнcн 'dobшe' … a ъtvar ze substantiva bhбga-, kterй mб ekvivalent v sl. bogъ, vмzнcнm v do boha a v bohatэ (viz). Sъboћьje tedy znamenalo pщvodnм bohatost, pak ovљem i to, co v starй dobм bylo reбlnэm podkladem bohatosti. Hujer 1.93n. Jsou i osady se jmйnem Zboћн, z vэznamu 'statek'. [Machek, C.712.]

Таким образом, праславянская форма zboћie образована от прилагательного sъbogъ; sъbogъ и bogъ являются однокоренными.

Существительное фиксируется в исторических словарях:

sboћie, zboћie, - ie n. jměnн, majetek, statek, bohatstvн, penнze [MSS, C.279.]

в словаре Й. Юнгмана:

zboћj, ...  nбbytek, gmмnj, bohatstwj, Vermцgen... b) [Jungmann, V, C.616-617.]

в SSJИ:

zboћн, - н s. 1. vмc n. vмci vyrбbмnй pro potшebu lidн, stбvajнcн se pшedmмtem smмny, koupм n. prodeje: spotшebnн, prщmyslovй z.; kvalitnн, vэbмrovй, podшadnй z.; nabнzet, prodбvat z.; cukrбшskй z.; balнky z.; bedny se zboћнm; obchody plnй z.; pшen. bэval vћdycky lehkй z. (Baar) lehkomyslnнk; tak se stane z dмvиat lehkй z. (Љmil.) prostitutky; obch. pшejнmka z.; nauka o z. zboћнznalstvн; dopr. rychlй, kusovй z.; text. metrovй, bнlй z. 2. text. reћnб tkanina navinutб na zboћovйm vбlu †3. majetek, zvl. nemovitэ: (љlechta) pшepadala zejmйna z. duchovenskй (Vlastiv.); zboћнm kosteleckэm (vlбdl) Rudolf, knнћe saskй (Janda) panstvнm; dмdiиnй z. (knнћecн) (Novэ) 4. шidи. ponмk. zast. drobnй pшedmмty: vyшezбval pilkou z jasanovэch prkйnek ozdobnй z. (Љmil.);→ expr. zdrob. zboћниko, - a s. (6. mn. - бch) [SSJИ, IV, C.686-687.]

  В тексте существительное имеет значение majetek, которое в современном толковом словаре помечено как устаревшее: A jakћ k malйmu povэљenн pшiљli,...vиicku sнlu jich samo zboћie zemdlilo jest. [Шeиi a nauиenн, C.263.]

2.5 Словообразовательные типы и мотивационные отношения исследуемых моделей

Основываясь на классификации М. Докулила, классифицируем словообразовательные типы исследуемых моделей.

К модификационному типу, основанному на том, что к содержанию данного понятия добавляется дополнительный модифицирующий признак, относятся следующие модели: nechtмnie←chtмnie, nerozum←rozum, neљtмstн←љtмstн, nepшбtelstvie←pшбtelstvie. В этих случаях производное слово и производящее относятся к одной части речи (существительному), а словообразовательная приставка ne - вносит дополнительный признак отрицания.

К мутационному типу, основанному на том, что явление одной понятийной категории характеризуется по своему прямому или опосредованному отношению к элементу той же или другой понятийной категории, относятся следующие модели: pшбtelstvie←pшietel, panstvie←pбn. Как известно, суффикс - stv - является носителем модифицирующего признака собирательности, в этом случае обозначенные модели можно было бы отнести к модификационному типу, однако в исторических и современных словарях фиксируются существительные pшбtelstvo [SSJИ, II, C.994.], panstvo [SSJИ, II, C.503.], где и наблюдается модификация: лексическое значение производного слова не меняется, но модифицируется посредством суффикса - stv-. В pшбtelstvie←pшietel, panstvie←pбn. лексическое значение изменяется, но при этом семантическая связь с производящим существительным остается довольно яркой.

Все остальные модели относятся к транспозиционному типу, основанному на том, что явление, которое обычно понимается как признак, зависящий от субстанции, рассматривается как независящее от нее:

- опредмечивание свойства: peиlivost←peиlivэ, blбznovstvie←blбznovэ и так далее.

- опредмечивание действия: trбpenie←trбpiti sм, blud←blъditi и так далее.

В рассматриваемых словообразовательных моделях есть все виды мотиваций, предложенные ::

Непосредственные / опосредствованные мотивации

непосредственные (chytrost←chytrэ) / опосредствованные мотивации (nesnadnost←snadnэ)

2) Исходные / неисходные мотивации

исходные (drahost←drahэ) / неисходные (nechtмnie ← chtмnie ← chtieti)

3) Единственные / неединственные мотивации

единственные (mъdrost←mъdrэ) / неединственные (ctnost←ctnэ, ctnost←ctнt)

4) Регулярные / нерегулярные мотивации

регулярные (trбpenie←trбpit, chytrost←chytrэ) / нерегулярные мотивации (ћivot←ћнt, kшivda←kшivэ).

Заключение

В трактате Я. Чешки «Шeиi a nauиenн hlubokэch mudrcщ» выделена 71 лексема, относящаяся к разряду абстрактных существительных (этот факт свидетельствует о том, что абстрактные имена играют важную роль в организации коммуникативного содержания данного текста). В ходе анализа получено 14 словообразовательных моделей и выделен класс первообразных абстрактных существительных. На основе проведенного комплексного исследования можно выделить следующие особенности этих моделей.

1. Из 14 моделей одна (образование абстрактного существительного от основы другого абстрактного существительного посредством приставки ne-) относится к модификационному словообразовательному типу; одну модель (образование абстрактного существительного от основы другого существительного посредством суффикса - stv-) условно можно отнести к мутационному типу. Остальные 12 моделей относятся к транспозиционному типу.

Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23