chvбla
chvбla, chvбlit, pochvбlit, pochvala, pochvбlnэ, vy(na)chvбlit, schvбlit, schvбlenн, chvalitebnэ. Vљesl. – p. chwaіa, r. chvalб, s./ch., sln. hvбla, stsl. chvala. Psl. *chvala je mбlo jasnй. Vэklady spojujнcн se slovy onom. pщvodu jako sti. svбrati 'znн, zvuин'..., иi se stisl. skvala 'volat' jsou mбlo pшesvмdиivй. Moћnй je pшejetн z нrбn. xvar-... se zmмnou r>l...
[Rejzek, C.231.]
Достоверная этимология слова отсутствует. Й. Рейзек сближает существительное со староисландской (skvala) и иранской (xvar-) формами.
Cуществительное фиксируется в исторических словарях:
chvбla f. slбva, chvбla, chvalnб povмst; chvalozpмv, hymna, ћalm [MSS, C.49.]
в словаре Й. Юнгмана:
chwбla, y, f. pochwбlenj, das Lob... [Jungmann, I, C.835.]
в SSJИ:
chvбla, - y ћ. (2. mn. chval) 1. zhodnocenн a uznбnн dobrэch vlastnostн n. иinщ, projev uznбnн nмkomu, uspokojenн s nминm (op. hana): slova chvбly a nadљenн; vzdбvat nмkomu (nмиemu) иest a chvбlu; oplэvat chvбlou; pмt na nмkoho, o nмkom samou chvбlu mnoho, pшehnanм ho chvбlit; pмt chvбlu nad chvбlu; dychtit, touћit po chvбle; vyhledбvat chvбlu; jde o nн jedna (samб) ch.; ch. starэch иasщ; chrбm hlбsб boћн chvбlu; slouћit mљi ke cti a chvбle boћн oslavм; ch. bohu (ps. tйћ chvбlabohu) dнky bohu, bohudнky; ♦ vlastnн ch. smrdн (pшнslovн) je nevhodnй chvбlit sбm sebe 2. chvбly, chval ћ. pomn. cнrk. druhб ибst knмћskэch a шбdovэch hodinek; laudy: po pщlnoиnн mљi byly zpнvбny ch.; → expr. zdrob. *chvбliиka, - y ћ. [SSJИ, I, C.713.]
pйиe
pйиe, stи. pйиe; odtud peиovati, peиlivэ; bez pйиe > bezpeин, z toho bezpeиnэ, u - za-bezpeиiti. Tak i pol. pieсza, pieczliwy, bezpieczny, dl. pjeca, pjecliwy, hl. pjeиa pйиe, sln. peиa hoшe; s jinou pшнponou stsl. peиalь, r. ukr. peиa᾿ starost, val. opйkat᾿, pol. opiekaж, r. opеkбt᾿ (= peиovati), odtud postverbale val. opмkб = slc. opeka, pol. opieka, sln. opeka, ukr. opika, r. opйka (e z м) pйиe, opatrovбnн. Val. napмkб mu = je mu ъzko, podluћ. napekat snaћnм ћбdati se vyvodн z tйhoћ „peиovбnн". Postverbбlnн je i (o)dpйk oddech (polevenн pйиe). V tмchto iterativech vмzн *pмkati se zdlouћenэm stupnмm з > м. — Dшнvмjљн domnмnka, ћe pйиe atd. patшн k pйci 'backen', musн bэt opuљtмna, i kdyћ je z latiny doloћeno cъra...tм coguit 'starost... tм trбpн' (Cicero z Ennia); musнme toto nadбle poklбdat jen za bбsnickou variaci: coquit asi mнsto ыrit 'pбlн'. Ve skuteиnosti je pшнbuznй jihosl. chaṔǫ chati (z *kвp-ti), viz nechati, lit. pri-kuхpti 'mнti pйиi oи', dбle se zesilovacнm l/r (§ 9) si. klopota (viz) a globa 'starost'. Jde tedy o ide. koшen *kep - ( >geb-) 'mнti starost, trampoty, souћenн', kterэ se snadno mohl zamмтovat s peku - 'pйci': v slovanљtinм jednoduchй sloveso vskutku provedlo pшesmyk, stи. pйci sм 'starati se' mщћeme poklбdat jeљtм za primбrnн ъtvar s koшennэm e, v baltљtinм se udala zmмna opaиnб, a to u,,pйci": *pek-Ф 'backe' pшeљlo v *kep-Ф (lit. kepщ, lot. cepu). Jinak se v slovanљtinм drћelo intensivnн *kФp - (viz nechati) a zesнlenн klop-/glob - (*glФb - je v lit. globуti sorgen fьr, globа Fьrsorge, lot. je glзbt a glвbt chrбniti, zachraтovati); takй tocharsky je klop Kummer, Sorge. Pшнbuznй je i nмm. pflegen peиovati o koho, pмstovati, oљetшovati (mб i ono navнc zesilovacн l). Viz i chlebiti. Mch SPFFBU 14. 1965. 38n. [Machek, C.441.]
Достоверной этимологии pйиe нет. Вероятна калька из латинского языка. Родственно литовскому kepщ и латышскому cepu.
Cуществительное фиксируется в исторических словарях:
pйиe, - м f. starost; pйиe, starostlivost; pйиi jmieti na koho hledмt na koho; nejmбm pйиe nedbбm; pйим nejmieti na pбny nehledмt na pбny, nebбt se jich [MSS, C.188.]
в словаре Й. Юнгмана:
pйиe, e, f. ... = starost o nмco, myљlenj tuhй, snaћnost... Sorge... [Jungmann III, C.54-55.]
в SSJИ:
pйиe, - e ћ. 1. snaha o prospмch, blaho, zdбrnэ vэvoj nмkoho, nмиeho ap.: mateшskб, otcovskб p. dнtм peиlivost, starostlivost; ъzkostlivб p.; p. o matku a dнtм; p. o zdravн pracujнcнch; preventivnн p.; lйиebnб p.; p. o chrup; sociбlnн p.; p. o jakost vэrobkщ; vэbor z dнla vyљel pйин dobrйho vydavatele pracн; zahrnout nмkoho pйин; bэt v pйиi nмkoho; vмnovat pйиi nмkomu, nмиemu, mнt pйиi o nмkoho, nмco starat se; vyћadovat zvlбљtnн pйиe; prбv. povinnб p.; bytovб p. o vэstavbu a distribuci bytщ usmмrтovanб stбtem; p. o mlбdeћ stбtnн pйиe o sociбlnн otбzky mladistvэch; nбzev orgбnu s touto pщsobnostн pшi nбrodnнch vэborech †2. starost: a teп mi hoch) dмlб p. (Tyl); иelo pйин schэlenй (Иech) [SSJИ, II, C.544.]
В тексте существительное фиксируется в значении starost, котороe в современном толковом словаре помечено как устаревшее: Viece mбme na pйиi mieti љtмstie neћli neљtмstie… [Шeиi a nauиenн, C.263.]
rozkoљ
rozkoљ, rozkoљnэ, rozkoљnнk, rozkoљnickэ. P. roskosz, r. rуskoљ’ ’nбdhera, pшepэch’, s. rбskoљ. Psl. *orz(ъ)koљь je odvozeno od slovesa *orz(ъ)kochati... [Rejzek, C.548.]
Праславянская форма слова rozkoљ образована от глагола *orz(ъ)kochati, который в свою очередь является производным от глагола kochat se посредством приставки roz-(*orz-: группы *orT, *olT99 под акутовой интонацией у всех славян изменились в raT, laT. Эти группы под циркумфлексной и новоакутовой интонацией в западных языках дали roT, loT).
Существительное фиксируется в исторических словарях:
rozkoљ, - i f. rozkoљ; libost, pшнjemnost, lahodnost; pшepych, rozmaшilost [MSS, C.268.]
в словаре Й. Юнгмана:
rozkoљ, i, … f. = neyvyљљj stupen ъtechy, potмљenj z nмgakй wмci, ljbost... Wollust [Jungmann, III, C.885.]
в SSИ:
rozkoљ, - e ћ blaho, slast: koupel mu pщsobн rozkoљ [SSИ, C.451.]
rozum
rozum, rozumnэ, rozumovэ, rozumмt, dorozumмt se, dorozumмnн, porozumмt, porozumмnн, srozumitelnэ, srozumitelnost, vyrozumмt, vyrozumмnн. Vљesl. – p. rozum, r. rбzum (z csl.)...stsl. razumъ. Psl. *orzumъ je tvoшeno z *orz - (↑roz-), a *umъ (viz ↓umмt). Pшedponou roz - je tu vyjбdшena rozliљovacн schopnost myљlenн. [Rejzek, C.548.]
Таким образом, праславянская форма слова rozum состоит из двух частей *orz - (roz - в результате фонетических процессов, описанных выше), и *-umъ; согласно словарной статье приставка в слове вносит значение отличительной способности мыслить.
Cуществительное фиксируется в исторических словарях:
rozum, rozom m. rozum, moudrost, rozumnost; k rozumu podle smyslu; k rozumu pшivoditi uvбdмt na mysl; bludnэ rozum Pнsem bludnэ vэklad Pнsma; rozum minulй jiћ vмci zkuљenost [MSS, C.272.]
в словаре Юнгмана:
rozum, *rozom, u, m. rozumмnj, poznбnj, rozeznбnj, das Verstehen... b) Zpщsob gak kdo иemu rozumj, minмnj domnмnj, Reinung... [Jungmann, III, C.932-933.]
и в SSИ:
rozum, - u m 1. schopnost иlovмka myslit a usuzovat: lidskэ, stшнzlivэ rozum; jednat podle (zdravйho) rozumu; sтatek z rozumu 2. hovor. иast. mn. vэsledek rozumovй иinnosti, mнnмnн, nбzor 1, ъsudek, (i iron., hanl.) nбpad: vyklбdat svй rozumy; tahat z nмkoho rozumy ♦ mб patent na rozum expr. dмlб, jako by vљechno znal, dovedl; mмj rozum! buп rozumnэ; mнt vнc љtмstн neћ rozumu; (ne)mнt zdravэ rozum bэt (ne)rozvбћnэ; nad tнm zщstбvб rozum stбt, nejde mi to na rozum nemohu to pochopit; nemб z toho rozum nenн schopen to pochopit; pшipravit nмkoho o rozum; pшiљlo mi to na rozum napadlo mм to; pшivйst nмkoho k rozumu; to dб rozum, ћe... hovor. je jasnй, ћe...; vzнt rozum do hrsti hovor. pozornм nмco rozvбћit; rozumovэ pшнd.: rozumovб ъvaha racionбlnн; rozumovй dщvody; rozumovб vэchova; rozumovэ rozvoj ћбkщ; rozumovм pшнsl.: rozumovм vyspмlэ; rozoumek, - mku m zdrob. expr.: dмtskэ rozoumek [SSИ, C.458.])
sнla
sнla, silnэ, posilniti; stи. silnб cesta > silnicм, nи. - ce (mylnм soudн Trubaиev VJ 7.4.133, ћe silnice je kalk latinskйho via 'cesta', neboќ to prэ souvisн s vis 'sнla'); sнliti (po° vy°), val. silit nмkoho = nalйhati, dotнrati (slc.: koho = nutiti); nбsilн, klad. nбsila, ze spojenн na silu (val. sic), napш. mor. na silu ma vzali = nбsilнm (slc robн to na silu = dмlб to s pшemбhбnнm, pod. pd. na silк), > nбsilnэ; ъsilн z v sile (nбmaha konanб v sнle, se sнlou), odtud usilovati, ъsilnэ, ze slovesa je vљak usilovnэ; posнliti, postv. posila; pшesila je vљak podle pшemoc a pшevelikб sнla nebo pod.; stи. posilci vojenskэ termнn, zбloha „ztracencщ" (pшeloћeno do nмmиiny jako Stдrker); sнlicн, sнlivэ. — U vљech Slovanщ tak. Psl. sila je nejasnйho pщvodu. Odpovнdб mu jedinм stprus. seilin akus. sg. sнla. Koшen sei - znamenal asi 'vztahovat se, natahovat se': stisl. seilask, stir. sinim namбhat se, natahovat se s vypмtнm sil, vztahovat ruce, lit. neseinyti nedosбhnout; *si-tro - je v stшedoir. sethar, kymr. hydr, stbret. hitr, hetr silnэ, bret. hezr udatnэ. Mщћeme zde za pщvodnн poklбdat vэznam 'sнla', kterэ, aplikovбn na slovesnэ dмj, mб odstнn 'projev sнly, vypjetн sнly'. (Eva Havlovб rkp).
[Machek, C.542-543.]
Таким образом, достоверной этимологии слова sнla нет. Слово общеславянское, родственно балтийским языкам. На основе сравнительного анализа с другими языками можно отметить коннотацию проявление силы, напряжение силы.
Существительное фиксируется в исторических словарях:
sнla f. sнla, moc; mnoћstvн [MSS, C.285.]
в словаре Й. Юнгмана:
sjla, y, f. ... moc nмco иinjcj, neb nмиemu odpiragjcj, Stдrke... 2) sjla иeho = nnoho, mnoћstwн, Menge... [Jungmann, IV, C.85.]
в SSИ:
sнla, - y ћ (2. mn. sil, 7. j., 3., 6., 7. mn. sн - i si-) 1. zdroj, pшниina pohybu: dravб sнla vody; pшнrodnн sнly; fyz. dostшedivб, odstшedivб sнla; moment sнly 2. (fyzickб, duљevnн n. jinб) schopnost k nмj. pщsobenн n. иinnosti, energie 2: tмlesnб, ћivotnн sнla; to je nad mй sнly; sнlou zvyku; morбlnн sнla; ekon. kupnн sнla penмz, obyvatelstva 3. nositel tйto schopnosti: pracovnн sнla; nadpшirozenй sнly (v pohбdkбch); vэrobnн sнly spoleиnosti; voj. zniиit ћivou sнlu nepшнtele vojбky 4. (kolektivnн) vlivnэ, mocnэ иinitel, moc 6: sнly pokroku; vojenskй sнly 5. intenzita: sнla vмtru, zemмtшesenн 6. tlouљќka pшedmмtu: sнla zdi; silovэ pшнd. k 1, 5: fyz. silovй napмtн; silovй pole [SSИ, C.439.]
slбva
slбva, slavnэ (> slavnost, > slavnostnн); ale pravoslavnэ (odtud pravoslavн) je pшejato z ruљtiny (je to љpatnэ pшeklad za ьсхпдьопт = stsl. pravovмrьnъ, podle дьоб slбva); novй Slavнn; v osobnнch jmйnech - slav; slaviti (> cнrkevnн termнn blahoslaviti, blahoslavenэ mнsto stsl. blagosloviti). — Obdobnм jinde: stsl. slбva velkolepost, nбdhera, slavьnъ slavnэ, slaviti velebiti, slc. slбva, r. slбva, slбvnyj, slavit atp. vљude. — lo slavǫ slaviti, faktitivum typu plaviti baviti, od slovǫ (*sк) sluti, tedy: иiniti, aby nмkdo byl proslulэ. Od nмho je postv. slбva (baltskэ ekvivalent, nehledнme-li k pшнponм, je lit. љlovл, рlovл̄ nбdhera), od tohoto pak slavьnъ. Viz nynн Meh SPFFBU 4.28. [Machek, C.552.]
|
Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 |


