(Производящий глагол ћнti также фиксируется в словаре [SSJИ, IV, C.923.])

В тексте существительное ћivot имеет значение lidskй bytн v dobм mezi narozenнm a smrtн; doba, po kt. иlovмk ћije: V ћivotм i po smrti hodni chvalэ sъ, kteшнћ co uћiteиnйho k obecnйmu dobrйmu pшivodн. [Шeиi a nauиenн, C.269.]

Из словообразовательных моделей видно, что слова uћitek (uћitek←uћнti←ћнti) и ћivot имеют общую словообразовательную базу – ћiti. Однако стоит отметить, что в этимологическом словаре В. Махека дается две омонимичных формы глагола ћiti97.

- Одна из форм имеет значение uzdraviti se, zotaviti se z  nemoci, vyhojiti se, то есть «выздороветь, поправиться». Именно на ее основе появилось значение nabэti nмиeho, dostati nмco, то есть «приобрести что-то», и глагол uћнti.

- Вторая форма имеет значение bэti na ћivu. На основе этой формы образовалось существительное ћivot.

Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством суффикса - b-

hanba ← hanмti, haniti

Существительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:

hanba, - y, fem., z haniti; dial. (mor.) haтba. — Schande: pшikryla hanba obliимj mуj confusio ЋWittb. 68, 8; oblil si jeho hanbu (instr.) confusione t. 88, 46, ЋKlem. tamt.; aќ obleиeni sъ hanbъ confusione ЋPod. 34, 26; hanbu (instr.) ignominia ЋGloss. 82, 17, ЋWittb. tamt., naplт obliиeje hanbu ЋPod. tamt.; hanba mб proti mnм jest verecundia ЋPod. 43, 16; hanba dedecus Diefb., Veleљ. — (јubuљм) jм sм hanby ћalovati DalHr. 3, DalC. tamt., pohanмnн; hanba contumelia Anon. 2a. — Nemluv mi na hanbu Mast. 207; preи ſ hanbu jнti Hrad. 26b; vмиnъ haṅbu mмl KшiћA. 291; povмst vмиnй haṅby t. 293. Dietм narodilй velice hшмљiti bude, bude-li dcera, hanba prawiti ChirB. 40a, (jest) hanba praviti. Skutek, o тemћ mye hanba mluwyty DalC. 47, jest mм hanba (s inf.); kak mye geſt hanba, vљak povмdм JiшKlem. 21; hanba mye geſt pomyſliti BrigF.11a; hanba mye geſt v srdci Brig. 57. To-li waſie hanba nenye, ћe (Sibyla) buoh znala jsъci ћena, a vy majнc mistшskб mйna boha neumiete znбti? Kat. v. 1819, jest vaљe hanba. — Lъpeћem, nбsilнm anebo kterъћkoli hanbuu Pr. pr. 243, hanebnэm skutkem. — Hanbenн, stud: stшed bolesti haṅba sedн a љkodu ostrotъ jedн Baw. 56, za lat.: asperat inmodico damna dolore pudor (Aesopus moralisatus 1489); hanba mб verecundia ЋWittb. 43, 16, ЋKlem. tamt. — Ъd pohlavnн: zakryti hanbu pudenda Otc. 393a; (Aaron) rъљcem hanbu pшikryje verenda Ol. Lev. 16, 4; (synovй Noemovi) pшikrychu hanbu otcм svйho operuerunt verenda Mus. Gen. 9, 23; pak jinэ bratr pшikryl hanbu jemu OpMus. 204b; kdyby ћena stydlivб mмla svъ hanbu pшed muћmi odkryti ЉtнtPaш. 123a; ћenм jejie hanba hnije Chir. 37a; poloћ sobм (lйk) na hanbu, nebo ќ to zastavuje kaћdэ krvotok ћenskэ t. 326a. — Podбvenн, zprznмnн: z hanby ћenskй tйћ prбvo jako z dievky Roћmb. 74; tu kdeћ sм jй (podбvenй) hanba stala ODub. 18. — haṅba Kшiћ. 272, Baw. 67, t. 125 a j.; haṅbu Baw. 59, t. 279 a j. — Pшнjm.: Hanba TomZ. 1436 n 289. [GbSlov, vok.]

НЕ нашли? Не то? Что вы ищете?

в MSS:

hanba f. hanba, stud; pohanмnн; hanebnэ skutek, zprznмnн; pohlavnн ъd, ohanbн [MSS, C.38.]

(Производящий глагол hanмti  также фиксируется в словаре [MSS, C.38.])

в словаре Й. Юнгмана:

hanba, y, f. (r. hanмti) = hanмnj, pohanмnj, wyslawenj, der Ladel... b) hanba, neиest u lidj sniћugjcj i samo v takowй necti postawenj, lehkost, postupa, ohawa, die Schande... c) = styd takowau necti neb  pohanиnjm wzbuzenэ, die Schande, Scham… [Jungmann, I, C.655]

(Производящий глагол hanмti  также фиксируется в словаре [Jungmann, I, C.656.])

в SSJИ:

hanba, - y ћ. 1. stav n. pocity toho, kdo je potupen, zostudмn, zneuctмn, zhanoben; potupa, ostuda, neиest: ћнt v hanbм; udмlat nмkomu hanbu; je to pro nбs h.; musнm шнci k svй hanbм n. na svou hanbu; to je vaљe h.; utrћit si hanbu; musel odejнt s hanbou; pшivйst dмvиe do hanby do jinйho stavu; stбt (ve љkole) na hanbм na neиestnйm mнstм (nмkdejљн zpщsob trestбnн); poslat na hanbu; ћert. hrби byl na hanbм za trest na иas vylouиen ze hry (napш. pшi hokeji); expr. h. hanboucн (o velkй hanbм); ♦ bэt s hanbou jedna ruka zvyklэ ostudм; nedмlat (jнdlu) hanbu hojnм si brбt 2. trapnэ pocit vzniklэ konбnнm n. vykonбnнm nмиeho љpatnйho n. potupenнm; stud: mнt pocit hanby; jednat bez studu a hanby; mohl hanbou shoшet; rdнt se hanbou; div se nepropadl hanbou 3. шidи. hanebnй, nedщstojnй, trapnй jednбnн, hanebnэ иin, hanebnost: je to h., ћe to trpнte; dщm hшнchu a hanby nevмstinec; dнtм hanby nemanћelskй †4. pohlavnн ъd, ohanbн: pшikrэt hanbu [SSJИ, I, C.566.]

(Производящий глагол hanмti  также фиксируется в словаре [SSJИ, I, C.568.])

В тексте существительное hanba имеет значение состояния того, кто подвергается презрению, позору (stav n. pocity toho, kdo je potupen, zostudмn, zneuctмn, zhanoben; potupa, ostuda, neиest): ...vћdycky najdeme...vмиnъ i po smtrti hanbu [tech], kteшнћ lakomstvнm uposedбni jsъce… [Шeиi a nauиenн, C.270.]

Образование абстрактного существительного от основы количественного числительного посредством суффикса - ot - c чередованием гласного в корне

jednota ← jeden

Лексема фиксируется в  MSS:

jednota f. jednota, svornost; samota, osamocenost [MSS, C.52]

(Производящее прилагательное jeden также фиксируется в словарe [MSS, C.52])

в словаре Й. Юнгмана:

gednota, y, f., wlastnost wмci, kdyћ gedna toliko neb gedinб swйho druhu gest, die Eincheit... b) gednota = samotnost...  c) = mjsto o sobм stogjcj... [Jungmann, I, C.592.]

(Производящее прилагательное geden также фиксируется в словарe [Jungmann, I, C.580.]

в SSJИ:

jednota, - y ћ. 1. vlastnost toho, co je spojeno v jeden celek; jednotnost, nerozdнlnost, celistvost, ucelenost: j. иeskэch zemн; j. strany; j. иerstvйho snмhovйho pшнkrovu; kompaktnн j. mraиen 2. harmonickй spojenн; shoda, jednomyslnost, soulad, jednotnost: j. dмlnickй tшнdy a rolnictva; akиnн j.; nбzorovб j. 3. sdruћenн, spolek, spoleиnost: j. иeskobratrskб; j. иeskэch bratшн; sportovnн a tмlovэchovnй j-y; Jednota prodejnн druћstvo; bэvalб Dмlnickб tмlocviиna j. (zkr. DTJ) 4. nбш. samota: bydlet na j-м [SSJИ, I, C.777.]

(Производящее прилагательное jeden также фиксируется в словарe [SSJИ, I, C.764.]

Образование абстрактного существительного от основы прилагательного посредством суффикса - ot-

dobrota ← dobrэ

Существительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:

dobrota, - y, fem., dobrost, dobrotivost, Gьte, Gьtigkeit. — Tenћ, Babylo, tvэm krбlem bude…, jehoћto by veљ svмt ћбdal, by sм tomu jedno nadбl, by stбl v tй mysli dobrotye, juћto jest promмnil pro tм AlxB. 7, 6, ћe by setrval v dobrotм. Zaloћenie bбzni boћie jest slitovбnie k иlovмku a dobrotu k тemu mieti Tkadl. 38b. Vљie dobroti davateѕu! Kunh. 147a. Nбsledovбch dobrotu sequebar bonitatem ЋKlem. 37, 21, nбsledovбch dobroty ЋWittb. tamt.; hospodin dб dobrotu benignitatem ЋKlem. 84, 13; dobrotu si uиinil s sluhъ tvэm bonitatem t. 118, 65; dobrotye nauи mм bonitatem ЋWittb. 118, 66; pomni na mм pro dobrotu tvъ propter bonitatem ЋKlem. 24, 7. O pбnu bohu cїнgte w dobrotie Kruml. 351a. (Vмci) sм mohъ poruљiti a z dobroty w zloſt sм promмniti ЉtнtPaш. 5a; dobrota, jeљto ji (duљi) ze vљie zloſti vypravuje Kruml. 223b; miloval si zloſt nad dobrotu malitiam super benignitatem ЋKlem. 51, 5. Ukazovбchu jemu dobrotu faciebant humanitatem Mus. 2. Mach. 6, 22. — Hospodine…, raи jim dбti jich odmмny, aby sм v tom domu… ijednйj љkody nestalo…, ni sм v тem kdy urodilo dietм инm kak potvoшenй, ale w dobrotye ſzorzene Kat. v. 3377, dнtм v dobrotм szoшenй, = bez vady tмlesnй. — dobrota bonitas HomOp. 152b, Preљp. 1313; benignitas, benevolentia Veleљ; pietas Cath. 176a. — Dobro: w dobrotach domu tvйho in bonis domus tuae ЋPod. 64, 5; dobrotu bonum Ol. Deut. 30, 15, Mus. tamt. — Pшнjm. muћsk.; Dobrota Reg. I, 1088 (XIII stol.). [GbSlov, vok.]

(Производящее прилагательное dobrэ также фиксируется в словарe [MSS, C.27.]

  В словаре Й. Юнгмана фиксируется только производящее прилагательное dobrэ. [Jungmann, I, C.394.]

Dobrota также фиксируется в  SSИ:

dobrota, - y ћ 1. schopnost pщsobit dobro, laskavost: matиina dobrota 2. expr. dobrб, chutnб vмc: mlsat dobroty lahщdky ♦ sekat dobrotu hovor. expr. bэt hodnэ, sluљnэ  [SSИ, C.76.]

(Производящее прилагательное dobrэ также фиксируется в словарe [SSИ, C.76.])


Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством нулевой суффиксации

blud ← blъditi

Существительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:

blud, - a, - u, masc., Irrthum, psl. bl№dъ, z blкd - errare. Znamenajte, kakэ tм byl liud (v dobбch starэch), ћe nebyl v nich nynмjљieho lidu blud, jiћ netbajiъ, by иest u mмљe byla, ћ’ by mu jedno dмdina sм plodila DalC. 18. Od bludu zklamбni sme vanitate seducti sumus MamA. 37a. Tiem bludem sм mэlнљ errore Ol. Sъdc. 9, 36. Jбz omlъvati neumмji jejie bludu (Marie Magd., jeћ vidouc Jeћнљe mб jej za zahradnнka) Hrad. 44a; у kako v t(o)m bludie mdlйљe t. 45a; ten blud z bluda nebyl ni otjinovad poљel byl, neћ z srdcм z milosti pravй (Porfyrius) svйho bludu ukrбtil Kat. v. 3119. — blud error Preљp. 2181, bluda Kat. v. 1356, w bludye Pass. 411, w bludu Vнt. 21bKat. v. 1695, bludowe Hrad. 51b. [GbSlov, vok.]

в MSS:

blud m. omyl, klam, poblouznмnн; blud; chyba; neшest, smilstvo [MSS, C.11.]

(Производящий глагол blъditi также фиксируется в словаре [MSS, C.11.])

в словаре Й. Юнгмана:

blud, u, m. ... fysickй neb morбlnj od prawdy wlastnosti oddбlenj se, Irrtum... [Jungmann, I, C.133-134.]

(Производящий глагол blauditi (c дифтонгическим сочетанием в корне) также фиксируется в словаре  [Jungmann, I, C.134.])

в SSJИ:

blud, - u m. (6. j. - u) 1. mylnэ nбzor, nesprбvnй mнnмnн; omyl, chyba, poblouzenн, klam: b. a klam; prominout b. nмkomu; vyvйst z bludu nмkoho; bэt v bludu; poznat, napravit svщj b.; pшesvмdиit se o svйm bludu; med. (u nмkt. duљevnнch chorob) nevyvratitelnэ nesprбvnэ ъsudek 2. nepravovмrnэ vэklad vнry n. jinйho uиenн; odchylnй nбboћenskй n. jinй uиenн; kacншstvн: odшнci se bludщ; povмra a b. †3. (v lid. pшedstavivosti) neznбmб lesnн bylina s tajemnou mocн pщsobнcн zbloudмnн; ъиinek jejнho pщsobenн: poslat b. na иlovмka (Erb.); tam na ni pшiљel b. (Ner.); obeљel ji b. (Nмm.) [SSJИ, I, C.139.]

Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23