Словообразовательные модели абстрактных существительных в памятниках чешского языка (стр. 19 )

Таким образом, чешское slбva произошло из праславянской глагольной формы *sluti. В русском языке  рефлекс этой формы — глагол слыть «быть известным в качестве кого-либо». Slбva родственно литовскому љlуvė («честь», «хвала»).

Существительное фиксируется в исторических словарях:

slбva f. slбva; chvбla, chvalozpмv [MSS, C.289.]

в словаре Й. Юнгмана:

slбwa, y, f. … иest, pochwala, chwбla, slawnб powмst, slowъtnost, Ruchm...  [Jungmann, IV, C.139.]

в SSИ:

slбva, - y ћ 1. vrcholnй veш. uznбnн, иest, obecnб proslulost: vбleиnickб slбva; nehynoucн slбva; slбva vнtмzщm, иest poraћenэm 2. okбzalost, nбdhera 2: krбlovskэ prщvod v celй slбvм 3. hovor. slavnost, oslava 2: poшбdat velkou slбvu 4. v platn. pшнsl. marnб slбva nic platno, darmo mluvit: ћнt se chce, marnб slбva ♦ vљecka slбva polnн trбva (pшнslovн) □ slбva citosl. vyj. oslavnй volбnн, radost [SSИ, C.491.]

smrt

smrt: ъmrtн. Odvozeniny smrtnэ, smrtelnэ (zde je neobvyklэ zpщsob tvoшenн!), usmrtiti. — Smrt, smrtka je mнsty v И. sэkorka mlynaшнk; slc. smrt(ka), smrtohlav, smrtia hlava ap. je noиnн motэl, zvl. smrtihlav (Vбћnэ JM; udбvб i oblasti nбzvщ). — Slc. smrt, p. њmierж, hl. smjerж, dl. smjerњ, br. smerж, r. ukr. smйrt, sln. sch. smrt, b. smǎrt. — Psl. sъ-mьrtь: mьr - je nulovэ stupeт od koшene mer - 'mшнti', nбleћitэ pшed pшнponou *ti > tь. Pшedpona sъ je ide. *su, znamenajнcн dobrost, tedy sъ-mьr-tь je pщvodnм „dobrй ъmrtн", pшirozenй (nikoli nбsilnй, pшi zabitн, pшi ъrazu, nebo ъmrtн po tмћkй nemoci), tedy ъmrtн v pшirozenйm vysokйm vмku. Toto su (viz s 3°) je asi pшнbuzno se svщj, proto nalйzбme v tom smyslu i „svб smrt", tj. nбleћitб, normбlnн. Sliљkom starэch ne bylo na Sмиi, ibo nikto iz zaporoћcev ne umiral svojeju smertju (Gogol). Jsou paralely i jinde (nмm. seines Todes sterben, fr. mourir de sa bonne mort). Mch ZfslPh 7.378, souhlasн Dickenmann RS 21.138 a Toporov/Ivanov SlavjJaz Sof 145. Slovo je dщleћitй i tнm, ћe to je sloћenina: v tмch prбvм bylo pшнpona - ti - н oblibм (Meillet BS1 25.126); sъmьrtъ je tedy slovo starobylйho typu, naproti tomu lit. mirtнs, lat. mors, stind. mrti - t/v je typ mladљн. Jinak o sъ - Trubaиev EtSI (prosp.) 82: mб je za ekvivalent k - (viz s 1°), smrt by tedy bylo asi „zemшenн".[Machek, C.562.]

       Таким образом, чешское слово smrt происходит из праславянской формы  sъ-mьrtь, где *sъ-(su-) — «хороший», следовательно *sъmьrtь означает «благую смерть», то есть смерть естественную (например, после тяжелой болезни). Также *sъ-(su-) может рассматриваться как форма, родственная местоимению svщj — «своя смерть». *sъmьrtь наряду с *mьrtь (в чеш. mrt «отмершая часть чего-либо, мертвая ткань на ране, бесплодная земля») родственно балтийским языкам: например, литовская форма mirЮtiМs и латышская mirЮtе со значением «смерть».

       Существительное фиксируется в исторических словарях:

smrt, - i f. smrt: bojovnб smrt smrt v boji; pшivйst do smrti usmrtit; raniti na smrti na smrt, smrtelnм [MSS, C.293.]

в словаре Й. Юнгмана:

smrt, i, f. … = ћiwota иasnйho dokonбnj, konec ћiwota, usnutj na wмky, der Tod... [Jungmann, IV, C.192-193.]

в SSИ:

smrt, - i ћ … 1. zбnik ћivota tvorщ, zvl. иlovмka (op. ћivot 1): smrt nastala okamћitм; bбt se smrti; trest smrti; smrt utonutнm; lйk. klinickб smrt 2. ps. i Smrt zosobnмnэ zбnik ћivota: smrt, Smrt kmotшiиka ♦ boj na ћivot a na smrt o bytн a nebytн; urputnэ; do (nejdelљн) smrti (na to nezapomenu) nikdy; (je) jako smrt bledэ; hubenэ; je po smrti zemшel(a); k smrti, na smrt (vydмsit) velmi; mб smrt na jazyku brzy zemшe; (bэt) mezi ћivotem a smrtн tмћce nemocen; (bэt) na smrt bledэ sinalэ; (vбs tak) poslat pro smrt expr. trvб dlouho, neћ se vrбtнte [SSИ, C.499.]

svмt

svмt slc. svмt; svмtskэ, zesvмtitcti, svмtovэ, svмtбk, podsvмtн, zбsvмtн; jи. mor. svмtitб hanba (pak i : pravda), msl. svitnб hanba = h. pшed svмtem (vэchozн ъtvar byl asi jako slc. hanbiќ sa na svмt vyjsќ K; zkrбceno aћ na vslc. hanba fstit velkб hanba Bf); laљ. svetovat bэti na svмtм, uћнvati svмta. — Znamenalo pщvodnм svмtlo (nбleћн tedy k svнtiti): stи. pшed svмtem = pшed ъsvitem, do svмta = do rбna, do ъsvitu atp., slc. hanbil sa na svмt vyjsќ = na svмtlo („totiћ na osvмtlenэ svмt v protikladu proti tmм pшed zrozenнm a po smrti" Љm.). Dneљnн vэznam vyplynul moћnб ze starй pшedstavy (ћe tento nбљ svмt je svмtlэ) o svмtм mrtvэch, bez slunce, jak je to u Homйra; ta pшedstava je uћ ide. (de Vries, Altgerm. Religionsgesch. 22.375), tedy z obratщ jako pшijнti na svмt = na svмtlo, coћ zбroveт chбpбno jako 'mezi lidi, mezi zdejљн vмci'; novэ vэznam ovlбdl v и. a slc. ъplnм a vytlaиil tнm starй slovo mir. (Tak i pol. њwiat, hl. dl. swмt, sln. svмt, sch. svijet, b. svjat = svмt; ukr. svit, r. svмt = ъsvit, svмt). O tom vэznamovйm vэvoji svмdин stind. paralela: rФkas - svмtlo ~ lФka - svмt. Vи. za ћбdnej svмt = za nic na svмte, ani za svмt; jи. na ћбdnej svмt t/v, srov. dl. na swмњe t/v. Nejasnэ je pщvod vэznamu laљ. tшi svмty = starosti, msl. svмtit se s nминm = zlobiti se, љetшiti aj. (nebudu sa s tebъ s.; nebudu sa s tэm svмtit, raиi to snнm). Snad nмjakou cestou z obrбtщ jako ta mб s nнm svмt! = smutnэ osud, starosti apod. — Psl. svмtъ 'svмtlo' je jedinб starobylб jmennб forma od koшene svit - < *kveit - (viz svнtiti). — Od nн odvozeny: 1° svмtlэ (msl. slc. znamenб i: modrэ); odtud (pro - vy-)svмtliti = uиiniti svмtlэm (kdeћto osvмtliti je = obliti svмtlem, beleuchten); zpodstatnмlй svмtlo; svмtйlko (> svмtйlkovati), svмtelnэ, - nost, svмtluљka (od stш. doby), mor. svмtlнk, svмtlice, svмtlниek, svмtlojanниek bludiиka, popш. svбtojan. muљka; и. svмtlнk domovnн љachta svмtlб; viz i svмtnice; srov. stsl. svмtьlъ, r. svмtlyj, ukr. svitlyj, pol. њwiatly, hl. dl. swмtly, - lo, sch. svijetao, b. svetǎl. 2° svнce, viz zvl. [Machek, C.595-596.]

ахеку чешское svмt является рефлексом праславянской формы svмtъ, которая в свою очередь  связана с корнем *kveit-. асмер указывает на то, что связь слов *světъ и *květъ недостоверна100.

Cуществительное фиксируется в исторических словарях:

svмt m. = svмtlo, ъsvit, svнtбnн; svмt; vмk; svмtskэ ћivot; — svмt opuљtмnэ = pouљќ [ЉimekSlov, vok.]

в словаре Й. Юнгмана:

swмt, а, m. … a) = swмtlo dennj, Licht... b) swмt = wљechen zbor stwoшenэch wмcj, nebe, zemм, tмla nebeskб i co na nich gest... die Welt...  [Jungmann, IV, C.399-400.]

в SSИ:

svмt, - a m 1. zemм 1 (Zemм) se vљнm, co na nн existuje; veљkerб skuteиnost kolem nбs: cesta kolem svмta; poslednн udбlosti ve svмtм; dнl svмta svмtadнl; sedm divщ svмta; vlбda nad svмtem svмtovlбda; — poznбnн svмta 2. tento svмt (v nбb. pojetн) zemм a (vezdejљн) ћivot na zemi; onen svмt zбhrobн, posmrtnэ ћivot 3. Starэ svмt svмtadнly znбmй pшed objevenнm Ameriky, zvl. Evropa; Novэ svмt Amerika (popш. i Austrбlie) 4. zprav. mn. kniћ. nebeskй tмleso; galaxie: objevovat novй svмty 5. cizн, dalekй zemм, kraje, cizina: jнt do svмta; cestovat po svмtм 6. lidstvo 1, lidй, veшejnost 1: celэ svмt se tomu podivuje 7. skupina, spoleиenstvн lidн spojenэch tэmћ zбjmem, vмkem ap.: (celэ) svмt si pшeje mнr; mladэ svмt; praћskэ umмleckэ svмt; muћ velkйho svмta z tzv. vyљљн spoleиnosti 8. skupina jedincщ, jednotlivin tйhoћ druhu: svмt zvншat 9. oblast, okruh myљlenek, nбzorщ; ћivotnн prostшedн ap.: svмt podnikбnн; myљlenkovэ svмt mladэch lidн; pohбdkovэ svмt 10. ћivot 2: mrzн ho svмt; uћнvat svмta 11. uspoшбdбnн ћivota (na zemi): je to obrбcenэ, zvrбcenэ svмt ♦ (je to tak,) co svмt svмtem stojн odjakћiva, vћdycky; je k svмtu, vypadб k svмtu mб pмknэ vzhled; (hledanб vмc) je na svмtм naљla se; je svмta znalэ, svмtem protшelэ je zkuљenэ; je to kus svмta daleko; je (jeљtм) ze starйho svмta je konzervativnн, nemodernн; mб se k svмtu je иilэ; dobшe prospнvб; nevdмk svмtem vlбdne (poшek.); nevн nic o svмtм ћije v ъstranн, bez informacн; je v bezvмdomн n. opilэ; odebral se na onen svмt kniћ., euf. zemшel; prkna, kterб znamenajн svмt divadlo; pшijнt na svмt, spatшit svмtlo svмta narodit se; vzniknout; pшivйst na svмt porodit; vytvoшit; sejнt z svмta zemшнt; zaniknout; sprovodit ze svмta zabнt; zniиit; odstranit; svмt se nezboшн (, kdyћ...) expr. nic se nestane; ve zvolбnнch svмte, zboш se, div se!; mщj ty svмte!; pro vљechno na svмtм! vyj. ъdiv, ъћas n. zdмљenн; љel by na konec svмta, (na) kraj svмta jakkoli daleko; tak svмt odplбcн vdмku se nedoиkбљ; to svмt nevidмl (vyj. ъdiv, obdiv ap.); udмlat dнru do svмta expr. vykonat nмco mimoшбdnйho; mнt velkэ ъspмch; za nic na svмtм, za ћivэ svмt (by to neudмlal, nechce) expr. za ћбdnэch okolnostн [SSИ, C.533-534.]

svoboda

svoboda - svobodnэ, (o - vy-)svoboditi; jи., val. a slc. i sloboda; l je иasto tйћ u jinэch Slovanщ, vzniklo disimilacн v-b > l-b, Hujer 1.26; P. Skok, Rad 1948, 272.61 soudil, ћe l je tu vlivem slovo; za pщvodnн je poklбdб Otrкbski, Sіow. 45n. V starљн dobм l i 'svobodnэ иlovмk, hrdina', odtud pшнjmenн; srov. nмm. Freiheit 'svobodnн ћoldnйшi, svobodnб potulnб chasa'. — Vљeslov.: stsl. svoboda, svoboditi; svobodьnъ a nesklonnй svоbodь = svoboden; slc. slоboda (v. vэљe), slobodnэ, r. svoboda (a slоbоdб velkб vesnice, pшedmмstн, pщv. osada osvobozenб od roboty a dбvek), svobуdnyj (o - vy-)svobodit a obdobnм jinde; pol. kdysi tйћ њwieboda; jihosl.  zpravidla s l. — Nejstarљн ъtvar je patrnм stsl. svobodь, vzniklэ patrnм ze *svo-pоtь svщj pбn (Zubatэ 2.157): svo - kmen zбjmena svщj, pot - prajazykovэ vэraz, viz o nмm pod pбn a pod hospod; kdyћ samostatnй potь zaniklo v slovanљtinм, bylo svopotь neprщhlednй a tu se, zvlбљtм asi v nмkolikaslabiиnэch odvozeninбch, p a t oslabily ve znмlй b a d (d je i v gospodь); znмlй hlбsky jsou vћdy slabљн neћ neznмlй, vyћadujн mйnм vэdechovй nбmahy. Pшitvoшeno dбle adj. na - inъ pak subst. na - a (moћno-li soudit podle obdobnйho - gospoda, znamenalo svoboda asi nejprve volnй mнsto, viz vэљe, pak teprve volnost), koneиnм svoboditi (k svobodь, srov. prostэ— (o-vy-)prostiti, nikoli k abstraktu!). Je moћno mysliti i to, ћe svoboda 'volnost' je post verbale k svoboditi. [Machek, C.587-598.]

Праславянская форма слова svoboda состоит из двух корней, где *svo - означает «свой», а *pоtь означает «пан, господин», то есть в итоге «положение свободного, своего члена рода». В результате диссимиляции v>l в славянских языках образуется два варианта лексемы: svoboda и sloboda.