(Производящее прилагательное mnohэ также фиксируется в словарe [SSJИ, I, C.1260.])
Образование абстрактного существительного от основы другого существительного посредством суффикса –stv (ie)А. C чередованием гласного в корне
pшбtelstvie ← pшietel (дифтонг б в pшбtelstvie – результат утраты j (ср. приятель) и стяжания гласных)
В используемых исторических словарях фиксируется cуществительное с чередованием гласных в корне:
pшietelnost, - i f., pшietelstvie, - ie, pшietelstvo n. pшбtelstvн [MSS, C.251.]
(Производящее существительное pшietel также фиксируется в словаре [MSS, C.251.])
в словаре Й. Юнгмана:
pшбtelstwj, n., pшjzen odmмnnб, Freundschaft... [Jungmann, III, C.437.]
(Производящее существительное pшjtel также фиксируется в словаре [Jungmann, III, C.632.])
в SSJИ:
pшбtelstvн, - н s. 1. pшбtelskэ pomмr, vztah, jakэ je mezi pшбteli; kamarбdstvн, druћnost, druћba: vмrnй, trvalй, upшнmnй p.; Leninovo p. s Gorkэm; uzavшнt p.; ћнt s nмkэm v p.; Svaz иeskoslovensko-sovмtskйho p.; Mмsнc иeskoslovensko-sovмtskйho p.; nerozbornй p. socialistickэch zemн; mezinбr. prбv. smlouva o p. a vzбjemnй pomoci mezistбtnн dohoda o polit. a hospodбшskй spoluprбci a o vojenskй pomoci pшi napadenн nмkt. ze smluvnнch stran 2. zast. a nбш. pшнbuzenstvн: p. pшнpitky se peиetilo (o svatbм) (Baar); nevyjde to z p. (Љmil.) pшнbuzenstva [SSJИ, II, C.994.]
(Производящее существительное pшнtel также фиксируется в словаре [SSJИ, II, C.1064.])
В. Без морфонологических особенностей
panstvie ← pбn
Существительное фиксируется в MSS:
panstvie, - ie n. panskэ statek; (nad co) panovбnн nad инm, moc; zboћн, majetek: opustм vљe svй panstvie [MSS, C.186.]
(Производящее существительное pбn также фиксируется в словаре [MSS, C.185.])
в словаре Й. Юнгмана:
panstwj, n. (r. pбn), moc panskб, Macht... [Jungmann, III, C.26-27.]
(Производящее существительное pan также фиксируется в словаре [Jungmann, III, C.21.])
в SSJИ:
panstvн, - н s. 1. moc, vlбda nad nмkэm, nминm, ovlбdбnн nмkoho, nмиeho; nadvlбda; шidи. pшevaha, rozhodujнcн vliv vщbec: zemм sjednocenб pod panstvнm Pшemyslovcщ; uznбvat nмин p.; p. nмmeckэch okupantщ; љншit, upevтovat svй p.; koloniбlnн p.; tшнdnн p. burћoazie; p. monopolщ; - p. dolaru; шidи. p. rozumu, svobody; poибtky иeskй literatury pod panstvнm latiny; hбjili p. jazyka svйho (Jir.) †2. ъzemн nмkэm ovlбdanй: jiћnн hranice Jiskrova p. (na Slovensku) (Jir.) 3. hist. (za feud.) sprбvnн jednotka vytvoшenб feud. pojetнm stбtnн sprбvy a pozemkovйho vlastnictvн; pozemkovэ majetek velkй rozlohy; dominium: k p. patшily dvory a pivovar; шeditel p. †4. pшнsluљnost k stavu panskйmu, stav, hodnost љlechtice vyљљнho stupnм: budu mнt nejen po p., nэbrћ i po selstvн (Hol.); dмdiиnй p. (Havl.) *5. hanl. (dш.) pшнsluљnost k burћoaznн, zejm. ъшednickй vrstvм, stav pбna, иlovмka tzv. vyљљнho stupnм spoleиenskйho: kaћdэ chce bэt jen pбnem s pйrem za uchem, znбme to p. (Rais); → expr. zdrob. k 3 panstvниko, - a s. (6. mn. - бch): malй p. [SSJИ, II, C.506.]
(Производящее существительное pбn также фиксируется в словаре [SSJИ, II, C.503.])
Образование абстрактных существительных от основы прилагательных посредством суффикса - ob-chudoba ← chudэ
Существительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
chudoba, - y, fem., Armut. — Pak-li kterб tvб chudoba, mмљce sм jedno dotieћeљ, aћ s potшмbu vyvieћeљ AlxV. 984, jsi-li chud. Ten (cizinec ve vyhnanstvн) pro zbмstvo, pro chudobu, sмm hi tamo toим sobъ, jakћto trest, jam vietr pochэlн, tam takэ иlovмk sм schэlн AlxBM. 6, 15. Nenie chudoba tмm, jeћto atd. non est inopia ЋKlem. 33, 10; umdlena jest w chudobie sнla mб in paupertate t. 30, 11, ЋWittb. tamt. Иasto љlechticм chudoba chlapstvem vinн DalH. 41, vinн љlechtice, ћe je vlastnм chlap. Milost vieћe, a chudoba jeљќe tieћe TandZ. 186b. chudoba rъиe v nebesa vletн ML. 58a. Ktoћ by chudobu trpмl svй rozdada Љtнt. uи. 141a; (rodiиe), uzшie-li dмti svй w chudobye t. 58a. Proto ty lkбљ chudobu a jб takй hubenб s tobъ Mast. 366. Chudoba cti netratн WintObr. 2, 671 (z r. 1577). chudoba paupertas Preљp. 1322, w chudobye in paupertate ЋPod. 30, 11. — A jakoћ si ћбdal, aќ bych nмco krбtce napsal k tvйmu polepљenн, to ќ teп uиinнm podle toho, coћ mб chudoba a nemoc mућ staиiti ChelиPaш. 187b, mб chudoba, mй skrovnй sнly. — Koшenн toho jmйna: vezmi koшenie, jako ќ slove chudoba Chir. 295a. — Pшнjm. muћskй: Frenclinus Chudoba Reg. IV, 1334. [GbSlov, vok.]
в MSS:
chudoba f. chudoba, nedostatek [MSS, C.49.]
(Производящее прилагательное chudэ также фиксируется в словарe [MSS, C.49.])
в словаре Й. Юнгмана:
chudoba, y, f. ... a) = nauze, Armuth...b) Pol. = chudй zboћj, nabytek... c) = chudэ иlowмk, chudэ lid... [Jungmann, I, C.830-831.]
(Производящее прилагательное chudэ также фиксируется в словарe [Jungmann, I, C.831.]
в SSJИ:
chudoba, - y ћ. 1. nedostatek jmмnн, ъplnб nemajetnost: ћнt v ch-м; odstranit ch-u lidu; vysvмdиenн ch-y (zast. ob.) nemajetnosti (dш.); evangelickб ch.; ch. cti netratн (pшнslovн) nenн hanba bэt chudэm 2. nedostatek nмиeho; prбzdnota, ubohost: ch. fantazie, myљlenek, vэrazu; dмjovб ch. pшнbмhu; ch. planйho ћivota 3. zast. ob. chudэ lid, chudina: rodiиe nemб, a ostatnн (pшнbuzenstvo) je ch. (Rais); nebyla ani jako z ch-y 4. expr. chudэ иlovмk; chudбk, nuzбk: takovб ch., kterб nemб, co by dмtem oblйkla [SSJИ, I, C.710.]
(Производящее прилагательное chudэ также фиксируется в словарe [SSJИ, I, C.713.])
В тексте существительное имеет значение нищеты (nouze): ...mnoho jich bylo, kteшнћ z bohatstvie do chudoby pшichбzeli. [Шeиi a nauиenн, C.268.]
Образование абстрактных существительных от основы прилагательного посредством суффикса - d-kшivda ← kшivэ
Лексема фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
kшivda, - y, fem., nepravda, nepravost, Unwahrheit, Unrecht,·stsl. krivьda culpa. — Mluvili jsъ krziwdu falsa ЋWittb. 57, 4. (Kdyћ naleznъ), ћe proti bliћniemu povмdмl krzywdu mendacium Mus. Deut. 19, 18. Jesti ќ krzywda, jakћ sem ћiv, ћe, baba… trlici dojila atd. Div. Vнt. B. 35. Wolfart vece: Nenie ќ krzywda, to ќ jest vieru pravб pravda; nechceљ-li mi (viery ji)eti, raи sбm z okna vyzшieti Rщћ. 2, kшivda, oppos. pravda. Kaћdэ by mмl radмji s pravdъ odsъzen bэti, neћ by s krzywdu obdrћal sъd Љtнt. uи. 13a; kak by to mohlo pravй bэti, by toho boћie pravda nepomstila a krzywdy od sebe neodlъиila t. 81a. — Dмlajъcнch krzywdu iniquitatem ЋWittb. 58, 3. Jenћ… иinн sъd krzywdu tirpнcнm iniuriam t. 145, 7, krziudu ЋGloss. tamt., krſiwdu ЋKlem. tamt. Chodiechu s nнm (posedlэm) pшietelй…, an chodн lajм, na svatйho Prokopa volajм: Prokope, krziwdu mi иinнљ, ћe mм ven ottudto pudнљ! Hrad. 11a. [GbSlov, vok.]
в MSS:
kшivda f. nepravda, leћ; kшivda, bezprбvн; nespravedlnost [MSS, C.69.]
(Производящее прилагательное kшivэ также фиксируется в словарe [MSS, C.69.])
в словаре Й. Юнгмана:
kшiwda, y … f., (r. kшiwэ gako prawda od prawэ) neprawda, leћ, faleљ, klam, Lьge... b) kшiwda = bezprawj, nepravost, Unrecht... [Jungmann, II, C.189.]
в SSJИ:
kшivda, - y ћ.1. bezprбvн, nespravedlnost, pшнkoшн, ublнћenн: pбchat na nмkom kшivdu; dмje se mu k.; napravit, odиinit kшivdy; cнtit kшivdu; pocit kшivdy; sociбlnн kшivdy; expr. k. kшivdoucн velkб †2. mнt kшivdu chybovat, mэlit se: mб kшivdu snad, snad pravdu (Zey.); → expr. zdrob. kшivdiиka, - y ћ. [SSJИ, I, C.1020.]
(Производящее прилагательное kшivэ также фиксируется в словарe [SSJИ, I, C.1022.])
В тексте существительное имеет значение несправедливости (bezprбvн, nespravedlnost): …kteшн ochotnм trpмli chudobu, љkodu, vyobcovбnie, vмzenie, kшivdu i smrt... [Шeиi a nauиenн, C.263.]
Образование абстрактных существительных от глагольной основы посредством суффикса - ek-uћitek ← uћнti
Cуществительное фиксируется в MSS:
uћitek, - tka, - tku m. uћнvбnн, poћнvбnн; uћitek, prospмch; plodiny [MSS, C.355.]
(Производящий глагол uћнti также фиксируется в словаре [MSS, C.355.])
в словаре Й. Юнгмана:
uћitek, ... m, zisk, wэdмlek, prospмch... Profit...[Jungmann, IV, C.842-843.]
(Производящий глагол uћнti также фиксируется в словаре [Jungmann, IV, C.843.])
в SSИ:
uћitek, - tku m (6. mn. - cнch) prospмљnэ vэtмћek, vэsledek nмj. prбce, jednбnн, prospмch 1, zisk 1: mнt z nмиeho uћitek; je z toho vнc љkody neћ uћitku; ta zkuљenost nenн bez uћitku
[SSИ, C.603.]
(Производящий глагол uћнti также фиксируется в словаре [SSИ, C.602.])
Образование абстрактного существительного от глагольной основы посредством суффикса - ot -
ћivot ← ћнti
(Элемент - v - в данном случае предположительно является частью основы, утраченной в инфинитиве в период действия закона открытого слога.)
Лексема фиксируется в MSS:
ћivot m. ћivot: (Vlasta) vљмm muћуm na ћivot otpovмdм vypovмdмla boj na ћivot a na smrt; zvйsti ћivot na tйћ stopм proћнt ћivot stejnэm zpщsobem; potшeba ћivotуm ћivotnн potшeba; prбzdniti ћivotem tмlesnм odpoинvat; plat do ћivota doћivotnн; bшicho, lщno: v ћivot do ћaludku, do bшicha; tмlo: bэti u иeho ћivotem svэm bэt pшi nмиem osobnм pшнtomen; (pole druhйho pole) jest dotklo svэm ћivotem dotklo se po celй dйlce [MSS, C.442.]
(Производящий глагол ћнti также фиксируется в словаре [MSS, C.355.])
В словаре Й. Юнгмана ни существительное ћivot, ни глагол ћнti не отмечаются, но фиксируются в SSJИ:
ћivot, - a m. (6. j. - м, zш. - u Ner., Nмm.) 1. soubor jevщ charakteristickэch pro organickou pшнrodu (vэmмna lбtek a energiн, rozmnoћovбnн, schopnost reagovat aj.), biologickб existence (op. smrt 1): vznik a vэvoj ћ-a na zemi; vмda o ћ-м; tajemstvн ћ-a; zбkony, projevy ћ-a; ћ. иlovмka, zvншete, rostliny; probudit k ћ-u; bэt udrћovбn pшi ћ-м; nedбvat, nejevit znбmky ћ-a; stav mezi ћ-em a smrtн; lidskэ ћ. 2. lidskй bytн v dobм mezi narozenнm a smrtн; doba, po kt. иlovмk ћije: smysl, cнl ћ-a; radost ze ћ-a; bэt v nebezpeин ћ-a; pшijнt o ћ.; zaplatit svou nerozvбћnost ћ-em; za cenu ћ-a; dбt ћ. v sбzku; uklбdat nмkomu o ћ. bytн; nebэt si jist ћ-em; uhбjit holэ ћ. holou existenci; poloћit, dбt, obмtovat, nasadit ћ. pro nмkoho; udмlбm to, i kdyby mм to mмlo stбt ћ.; jde mi o ћ.; ust. spoj. hovor. to je o ћ. nebezpeиnй; druћka ћ-a manћelka; ♦ louиit se s ћ-em chystat se na smrt, umнrat; ъиtovat s ћ-em zhodnotit uplynulэ ћivot a chystat se na smrt; euf. rozћehnat se s ћ-em (Arb. aj.) zemшнt; vzнt si ћ., sбhnout si na ћ. spбchat sebevraћdu; dбt, darovat ћ. (dнtмti) porodit je; darovat ћ. odsouzenci zruљit odsouzenн k smrti; nenн to ani k ћ-u, ani k smrti (o nepatrnэch prostшedcнch k ћivobytн, zvl. penмћnнch); boj na ћ. a na smrt urputnэ, krutэ, rozhodujнcн; pшбtelstvн na ћ-a na smrt vмrnй, hlubokй; byl mezi ћ-em a smrtн tмћce nemocen; nбb. vмиnэ ћ. trvalб existence duљe po smrti; - za ћ-a mй matky; mб ћ. pшed sebou, za sebou; proћнt dlouhэ, krбtkэ ћ.; po celэ ћ. nic nedмlal; je poznamenбn pro (na) celэ ћ.; proћil ћ. na venkovм; (nikdy) v ћ-м jsem to nevidмl 3. ћivэ иlovмk, lidskб bytost; ћivэ organismus vщbec: zachrбnit, utratit nмkolik ћ-щ; ztrбty na ћ-ech; ћ. za ћ.!; љkoda toho mladйho ћ-a!; expr. mб lбsko, mщj ћ-e!; - na jinэch planetбch patrnм nenн ћбdnэ ћ.; ћбdnйho ћ-a na nich (skalбch), jen tu a tam osamмlэ stromek (Jir.) vegetace 4. souhrn vlastnostн pшнznaиnэch pro ћivйho иlovмka (иinnost, aktivita, zdatnost, energie, dynamika ap.): vjel do nмho ћ. ћivotnost; jako by mi do ћil proudil novэ ћ.; kypмt, pшekypovat ћ-em; muћ plnэ ћ-a; je stбle jako bez ћ-a neteиnэ; dнtм (mlбdм) se mб иile k ћ-u; nбrod povstбvб k novйmu ћ-u (Pfleg.); ♦ hovor. mнt se k ћ-u projevovat se velmi aktivnм, zvl. v existenиnнch otбzkбch 5. vlastnosti, kt. prostшedн vtiskujн ћivн tvorovй, zvl. lidй (pohyb, ruch 1, neklid ap.): noиnн ћ. velkomмsta; ћ. na plбћi; ulice vшe ћ-em; vnйst, vlнt do nмиeho (vмdy, umмnн ap.) novэ ћ. novй podnмty, vzruch; veselэ ћ. panuje mezi dмvиaty na pшбstvбch (Nмm.) 6. nбplт a zpщsob иinnostн a projevщ ћivэch tvorщ, zvl. lidн; zpщsob probнhбnн lidskй existence, zvl. ve vztahu ke spoleиnosti: ћ. jednotlivce a ћ. spoleиnosti; ћ. naљich pшedkщ; pozorovat pod mikroskopem ћ. v kapce vody; Ze ћ-a hmyzu div. hra bratшн Иapkщ; vљednн lidskэ ћ.; rodinnэ, manћelskэ, pohlavnн ћ.; citovэ, vnitшnн, duchovnн ћ.; ћ. v mмstм a ћ. na vesnici; politickэ ћ. spoleиnosti; kulturnн ћ. nбroda; hospodбшskэ ћ. stбtu; oиista veшejnйho ћ-a; zaинt novэ ћ.; co mбm ze ћ-a?; takovэ je ћ.!; - mнt lehkэ, tvrdэ, tмћkэ ћ.; vйst bohatэ spoleиenskэ ћ.; studentskэ, vojenskэ ћ.; bэt do ћ-a dobшe pшipraven; rady pro praktickэ ћ.; americkэ zpщsob ћ-a; plodnэ ћ. umмlce; љkola ћ-a; ust. spoj. psн ћ. (expr.) bнdnэ, ubohэ; kniha ћ-a (ponмk. kniћ.) ћitн jako zdroj pouиenн;
♦ vrhnout se do ћ-a oddat se zбbavбm, poћitkщm; jakэ ћ., takovб smrt (poшek.) jak иlovмk ћije, tak umнrб; cнrk. ћ-y svatэch ћivotopisy 7. ponмk. kniћ. zpщsob existence a prщbмh zmмn u vмcн, institucн ap.: most mмl krбtkэ ћ.; ћ. knihovny, љkoly, divadla; prodlouћit ћ. ћбrovky ћivotnost; ♦ uvйst v ћ. uskuteиnit; vejнt v ћ., vstoupit do ћ-a zaинt svou иinnost, uskuteиnit se; vzbudit, vyvolat k ћ-u; odb. doba ћ-a, technickэ ћ. souиet dob bezporuchovйho provozu urи. zaшнzenн (soustavy) 8. ponмk. kniћ. pobyt 1: prostшedky na ћ. v lбznнch; dva roky paшнћskйho ћ-a †9. ћivotnн potшeby, ћivobytн 4: jsou (љumaшi) љќastni, kdyћ si ћ. vydмlajн (Vrchl.); orбval on, ћ. obstarбval (Staљ.) obћivu 10. zast. a ob. bшicho 1: tмhotnэ ћ. (Olb.); laиnэ ћ. (Havl.); mб v ћ-м bolesti (Jir.); znovu se chytil za ћ. (Weiss); bibl. plod ћ-a tvйho; → expr. zdrob., zprav. k 2, 3, 10, ћivщtek, - tku m. (6. mn. - tcнch): jen holэ ћ. zachoval (Jir.); o ћ. se kaћdэ bojн (Wint.); - zabila je (dмcko), ћ. zhubila (Mach.); - (jejн vzrщst je ztepilэ,) љtнhlэ ћ. vyzэvб jiћ k ovinutн (Ner.) pбs II; ћivщteиek (*ћivoteиek Tvorba), - иku m. (6. mn. - иcнch, - иkбch) [SSJИ, IV, C.926-927.]
|
Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 |


