(Производящее прилагательное milostiwэ также фиксируется в словаре [Jungmann, II, C.442.])
и в SSJИ (в словарной статье прилагательного milostivэ):
milostivэ pшнd. 1. pшнznivм, blahosklonnм naklonмnэ nмkomu postavenнm niћљнmu, projevujнcн mu pшнzeт, blahovщli; svмdинcн o pшнzni, blahovщli; dobrotivэ, laskavэ, blahosklonnэ, soucitnэ, milosrdnэ: m. vladaш; osud byl k nмmu m.; pшнroda k nбm byla letos m-б љtмdrб; m. pohled; m-й dovolenн, odpuљtмnн; shlйdnout na nмkoho m-m okem; zast. a nбb. Bщh budiћ milostiv (kajнcnйmu) (Erb.) mмj s nнm slitovбnн; cнrk. m-й lйto (v katolickй cнrkvi) rok, v kt. lze dosнci zvlбљtnнch odpustkщ (po splnмnн podmнnek stanovenэch papeћem) 2. (dш.) v oslovenн n. oznaиenн osob ve feudбlnн a mмљќбckй spoleиnosti vэљe stojнcнch: m-б vrchnost; m. pбn; - m-б panн milostpanн; — zpodst. milostivб, - й ћ. hovor. (dш.) milostivб panн; → pшнsl. k 1 milostivм: propustit nмkoho m. v milosti, laskavм; podal mu m. ruku blahosklonnм; naloћit s poraћenэm m. shovнvavм, milosrdnм; → podst. milostivost, - i ћ. [SSJИ, I, C.1231.]
В тексте существительное употребляется в значении милосерия: ...kteшн sъ vysoko mluvievali o milostivosti, љtмdrosti i o vochotnosti.[Шeиi a nauиenн, C.268.]
mъdrost ← mъdrэ
Cуществительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
mъdrost, - i, fem., moudrost, Weisheit; stsl. m№drostь prudentia. — mudroſt sapientia ЋWittb. 18, 8, ЋKlem. tamt., Preљp. 23, v-mudroſti prudentiam ЋWittb. 104, 22. — By jej (Aristoteles Alexandra) иsti, mudroſti uиil AlxV. 129. Bбzn jest poибtek mudroſty Љtнt. uи. 43a. Nemalб jest mudroſt poznati samйmu sм Kruml. 258a. [GbSlov, vok.]
в ESSИ:
mъdrost, - i f.
k mъdrэ
1. moudrost, dщvtip, schopnost moudшe usuzovat a jednat; tйћ person.)
alch. blбto mъdrosti v. blбto
2. иeho (vэroku ap.) moudrost, rozumnost, chytrost, dщmyslnost
3. prozшetelnost, prozнravost; ин (boћн), koho (Boha) vљevмdoucnost
4. jakб (vмиnб, boћskб ap.) Bщh
5. bibl. Knihy Mъdrosti, Mъdrosti Kniha Moudrosti, Liber Sapientiae
6. k иemu, иeho pozornost, vљнmavost, vnнmavost k nмиemu
7. rozvбћnost, uvбћlivost
8. moudrost, poznбnн, souhrn poznatkщ
9. moudrost, moudrэ vэrok; moudrэ иin
10. filozofie, nauka o myљlenн
11. titul a uctivй oslovenн иlovмka ve spoleиenskйm postavenн poћнvajнcнm vбћnosti
Sr. mudromila, mudromyslna, mudrona, mъdroљим, nemъdrost, opatrnost, smysl
Autor: Irena Fukovб [ESSИ, vok.]
(Производящее прилагательное mъdrэ фиксируется в MSS [MSS, C.90.])
Существительное фиксируется в словаре Й. Юнгмана:
maudrost,*mъdrost, i, f. (r. maudrэ) = opatrnost, rozumnost.. Weisheit... [Jungmann, II, C.406.]
в SSJИ:
moudrost, - i ћ. 1. vlastnost moudrйho иlovмka, schopnost moudшe usuzovat a jednat, zaloћenб na znalostech a zkuљenostech: mateшskб m., osvнcenб m.; vtмlenб m.; m. stбшн; vrchol m-i; obdaшenэ m-н; kolektivnн m. strany; kбmen m-i (шidи.) mudrcщ; ♦ myslн, ћe snмdl vљechnu m. (expr.) je pшemoudшelэ, domэљlivэ; opatrnost matka m-i (poшek.); anat. zub m-i tшetн stoliиka 2. moudrэ, rozumnэ poznatek, moudrб, rozumnб zбsada; jejich souhrn: starб, lidovб, ћivotnн m.; zrnko m-i; љkolnн m., pшen. iron. nehlubokб, povrchnн znalost; nechte si svй m-i! poљetilй rady [SSJИ, I, C.1284.]
(Производящее прилагательное moudrэ также фиксируется в словаре [SSJИ, I, C.1284.])
Чередование ъ / ou (mъdrost/moudrost) является результатом дифтонгизации монофтонга. Этот процесс начался в конце XIV в. Первое графическое обозначение дифтонга — au — существовало вплоть до 1849 г., затем графическое обозначение дифтонга было заменено на ou96.
nesnadnost ← nesnadnэ
Существительное фиксируется в словаре старочешского языка Я. Гебауэра:
nesnadnost, - i, fem. — Tмћkost, nesnбze, Beschwerlichkeit, Schwierigkeit: (Bruncvнk) poиe jemu (lvu) pomбhati s velikб neſnadnoſti Baw. 6b; protoћ (panny) u prбci, v rozpaиi rozmэљlйvajte se na manћelskъ neſnadnoſt Љtнt. uи. 44b; (Kristus) dбvб v nebesiech pravэ (pokoj), beze vљie nesnadnosti, ale v divnй chuti ЉtнtE. 132; vie t’ to pбn buoh, skrze kterй nesnadnosti chce svй pшivйsti u vмиnъ chvбlu ЉtнtVrќ. 71; aby (lidй) trpмli rozliиnб protivenstvie a nesnadnosti t. 72; ћe nemohъ (Polovй) bez velikй neſnadnoſti snadnм sм domщv vrбtiti sine difficultate Mill. 6a; (Tataшi,) kdyћ pro kterй bojovбnie hodno jest, k utrpenie kterakэch kolvмk neſnadnoſti jsъ hotovмjљie neћ jinй lidй ad incomoda toleranda t. 43b; kterэћto sбm umie zevnitшnн neſnadnoſt zбkonnн vnitшnн (t. j. v vnitшnн) sladkost obrбtiti Kruml. 308b; neſnadnoſt difficultas Ol. Num. 20, 19. — Zбhada, Rдtsel: (jenћto by) vypravil nesnadnost u pнsmм rozliиnэch rozumуv Pass. 304; (sv. Jeronym) pнsem svatэch pшмnesnadnй neſnadnoſty odmykaje, chrбmu boћieho posilnil JeronMus. 1b; (Jeronym) vypravil takй pнsma svatйho skrytй neſnadnoſty i takй neſnadnoſtmy zavбzanй smysly t. 38b. — Rozepшe, spor, Hader, Miszhelligkeit: vљecky vмci a nesnadnosti mezi nimi, coћ majн иiniti mezi sebъ, majн minъti Pщh. 1, 215 (1407). [GbSlov, vok.]
в MSS:
nesnadnost, - i f. nesnadnost, tмћkost, obtнћnost; nбmaha, ъsilн; nesnбz, potнћ; rozepшe, spor [MSS, C.125.]
(Производящее прилагательное nesnadnэ также зафиксировано в словарe [MSS, C.125.])
в словаре Й. Юнгмана:
nesnadnost, i, f., tмћkost, nesnaz... Schwierigkeit… [Jungmann, II, C.696.]
(Производящее прилагательное nesnadnэ также фиксируется в словаре [Jungmann, II, C.696.])
в SSJИ (фиксируется в словарной статье производящего прилагательного):
nesnadnэ pшнd. takovэ, kt. nenн snadnэ; obtнћnэ, tмћkэ, svнzelnэ: n. ъkol, boj; n-б prбce; n. pшнstup; zast. jsme (Иechovй) n-i k rozhnмvбnн (Jir.) je tмћkй nбs rozhnмvat; → pшнsl. nesnadno, ponмk. zast. nesnadnм: n. dostupnб mнsta; jde to n.; → podst. nesnadnost, - i ћ. [SSJИ, II, C.180.]
obecnost← obecnэ
Лексема фиксируется в MSS:
obecnost, - i f. obecnost, vљeobecnost; obvyklost, bмћnost; jednota; spoleиnost, styk; podнlenн se na nмиem [MSS, C.140.]
(Производящее прилагательное obecnэ также фиксируется в словарe [MSS, C.140.])
в словаре старочешского языка Ф. Шимека:
obecnost f. = obyиejnost, obecnб pшнstupnost [ЉimekSlov, vok.]
Obecnost также фиксируется в словаре Й. Юнгмана:
obecnost, i, f. obecenstwj... gemeinschaft... b) obyиegnost, rozљjшenost, znбmost, Allgemeinheit... [Jungmann, II, C.755.]
(Производящее прилагательное obecnэ также фиксируется в словарe [Jungmann, II, C.755-756.])
и в SSJИ:
obecnost, - i ћ. 1. vlastnost toho, co je obecnй; vљeobecnost, povљechnost: o. oиkovбnн; o. volebnнho prбva; o. nбmмtu, myљlenky; cнrk. katolicita 2 2. tvrzenн obecnй povahy, obecnм znбmй: mluvit o-i; to jsou jen takovй o-i (K. Иap.) 3. spoleиenstvн: o. majetku (Krбsn.) 4. zast. a nбш. obec 1 (Jir.) 5. nбш. obec 4 (Herb.) [SSJИ, II, C.235.]
(Производящее прилагательное obecnэ также фиксируется в словарe [SSJИ, II, C.237.]
В тексте существительное obecnost имеет значение общества (spoleиnost), которое фиксируется в исторических словарях и словаре Й. Юнгмана и не фиксируется в SSJИ: Neb ty vмci musн drahй bэti, kterэmћ obecnost vбhy neodjala. [Шeиi a nauиenн, C.266.]
opatrnost ← opatrnэ
Существительное фиксируется в MSS:
оpatrnost (trojslab.), opatшnost, - i f. (koho) popatшenн, pohledмnн, pohled na koho; (иeho, k иemu) starostlivost, peиlivost, pйиe, zшetel k иemu; bez opatrnosti bez ohledu; opatrnost, obezшetnost, prozнravost, rozvбћnost; uћнvalo se tйћ v oslovenнch a titulech mмљќanщ [MSS, C.166.]
(Производящее прилагательное opatrnэ также фиксируется в словаре [MSS, C.166.])
в словаре старочешского языка Ф. Шимека:
opatrnost f. = rozumnost, obezшetnost, rozvбћnost [ЉimekSlov, vok.]
в словаре Й. Юнгмана:
opatrnost, н, f., prozшetedlnost, pozornost, maudrost, Behutsamkeit...
[Jungmann, II, C.948.]
(Производящее прилагательное opatrnэ также фиксируется в словаре [Jungmann, II, C.948.])
в SSJИ:
opatrnost, - i ћ. 1. vlastnost toho, kdo je opatrnэ: pшes vљechnu o. se stalo neљtмstн; z o-i mlиel; nedbat o-i; jednat, postupovat s velkou o-н; ♦ o. (je) matka moudrosti (pшнslovн); o-i nikdy nezbэvб (pшнslovн) 2. zast. a nбш. opatrovбnн, ochrana, dohled: a to (koшenн) babiиka ve zvlбљtnн o-i mмla (Nмm.); jak nemб dobytek o., co chvнla se nмco stane (Mrљ.) [SSJИ, II, C.398.]
(Производящее прилагательное opatrnэ также фиксируется в словаре [SSJИ, II, C.400 .])
В тексте существительное употреблено в значении vlastnost toho, kdo je opatrnэ: Neћ opatrnost a vэmluvnost sestшe vlastnн jsъ, z jednй mateшe, chytrosti, narozenй. [Шeиi a nauиenн, C.265.]
peиlivost ← peиlivэ
В тексте также зафиксировано первообразное существительное pйиe, которое является производящим для прилагательного peиlivэ.
Peиlivost фиксируется в MSS:
peиlivost, - i f. pйиe, starost, snaha; peиlivost jmieti starat se, peиovat: neroпte peиlivosti jmieti, co by jedli, pili [MSS, C.188.]
(Производящее прилагательное peиlivэ также фиксируется в словарe [MSS, C.188.])
в словаре Й. Юнгмана:
peиliwost, i, f., starostliwost, bedliwost, pйиe … Sorgfalt...[Jungmann, III, C.56.]
(Производящее прилагательное в словаре не фиксируется.)
в SSJИ (в словарной статье производящего прилагательного):
peиlivэ pшнd. 1. projevujнcн pйиi; starostlivэ, dbalэ 2, bedlivэ 1, pozornэ, opatrnэ: p-б matka, dcera; p. hospodбш, lйkaш; p-б Marta 2. prozrazujнcн pйиi, s pйин vykonanэ: p-й nastudovбnн skladby; dostalo se mu p-йho vychovбnн; p-б korektura; p-б pшнprava svмdomitб; p-й oљetшovбnн †3. bэt peиliv (oи; иeho; naи) bэt dbalэ, bedlivэ иeho, peиovat, starat se o nмco: jsem p. o svй zdravн (Ner.); od pшбtel, blaha mйho p-ch (Љaf.); byli p-i na oblek a иistotu (Svob.);→ pшнsl. peиlivм: p. se starat o dнtм; p. vychovanэ; p. pшiиesanэ; → podst. peиlivost, - i ћ. pйиe, starostlivost: s nevљednн p-н [SSJИ, II, C.545.]
pшнtomnost ← pшнtomnэ
Существительное фиксируется в ESSИ:
pшнtomnost, - i f.
k pшнtomnн, pшнtomnэ
|
Из за большого объема этот материал размещен на нескольких страницах:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 |


